Ženevské jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ženevské jezero
Údaje
Poloha:	Švýcarské kantony Vaud, Wallis a Ženeva; a francouzský departement Horní Savojsko
Rozloha:	582 km², z toho - 348 km² (60%) švýcarská část CH - 234 km² (40%) francouzská část
Maximální hloubka:	310 m
Přívod vody:	Rhóna, Venoge, Dranse
Odvod vody:	Rhóna do Středozemního moře
Nadmořská výška:	372 m
Největší pobřežní města:	Lausanne, Ženeva Montreux, Vevey
Zvláštnosti:	největší jezero Švýcarska a druhé největší jezero Střední Evropy
Mapa
mapa Ženevského jezera

Ženevské jezero (francouzsky Lac Léman řidčeji Lac de Genève, německy Genfersee řidčeji Genfer See, italsky Lago di Ginevra, anglicky Lake Geneva řidčeji Lake of Geneva) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko.

Je to největší jezero v Alpách a po Balatonu, druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce.

Obsah 1 Číselné údaje 2 Pobřeží 3 Ostrovy 4 Vodní režim 5 Vlastnosti vody 6 Fauna a flóra 7 Lodní doprava 8 Historie 9 Osídlení pobřeží

[editovat] Číselné údaje

Má rozlohu 582 km² (z toho 343 km² ve Švýcarsku a 234 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 m (podle jiných zdrojů až 330 m). Objem vody je 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.

[editovat] Pobřeží

Na západě až ke břehům zasahují kopcovitá předhůří. Na východě jsou skalnaté hory, mezi nimiž a jezerem je jen úzká břehová terasa. Podél břehů vedou silnice a železnice. Počáteční východní malou část místní nazývají Haut Lac, Horní jezero, rozlehlou hlavní část Grand Lac, Velké jezero, západní, užší třetinu Petit Lac, Malé jezero.

[editovat] Ostrovy

Na jezeře se nacházejí dva ostrovy Ile de la Harpe (2368 m²) a Ile de Peilz (40 m²).

[editovat] Vodní režim

Hlavním přítokem je Rhône, jež se do jezera vlévá deltou mezi Le Bouveret a Villeneuve. Druhý nevýznamnější přítok je Dranse následovaná Venoge a Aubonne. Řeky povodí Ženevského jezera mají alpský režim. Velkou část vody získávají z tání sněhu a ledovců. Z toho důvodu je letní úroveň hladiny o jeden metr výše než v zimě. Rhône pramení ve Valiských Alpách a jezero opouští u Ženevy, kde je při odtoku regulována přehradou. Její voda potřebuje průměrně 11,4 roku, aby protekla jezerem. Klima v okolí jezera je mírné, teplé.

[editovat] Vlastnosti vody

Teplota povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24 °C a v zimě 4 až 5 °C. Jezero nezamrzá.

[editovat] Fauna a flóra

V jezeře žije 26 druhů ryb, z toho 6 se zde aklimatizovalo po vysazení člověkem. Význam rybářství v průběhu minulého století silně klesal, nyní se takto živí asi 160 rybářů (zejména okounovití ale i siven alpský, štika obecná, síh malý, a samozřejmě pstruh obecný).

Významné je vinařství – především na svazích nad severním pobřežím, vystavených slunci a mírnému podnebí. Terasovité vinice, budované zejména v 18. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a vinařů. Některá vína jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi hýčkané zemědělství ve Valais).

[editovat] Lodní doprava

Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava. Historicky významná nákladní lodní doprava je dnes už zanedbatelná, naproti tomu osobní oživne vždy v létě, kdy na linkách jezdí i kolesové parníky. V Ženevě u nábřeží jsou zakotveny dřívější nákladní „koráby“.

[editovat] Historie

Jméno „Léman“ pochází z dřívějšího latinského jména kraje „Lemanus“ nebo též „Lemannus“. Na počátku 19. století se též kanton Vaud jmenoval Léman. Za Římanů se jezero nazývalo Lacus lemanus, což bylo zase přejato z keltského lem („velká voda“).

[editovat] Osídlení pobřeží

Břehy jsou hustě osídleny. Hned dvě velká švýcarská města leží na břehu jezera. Na jižním konci je to hlavní město stejnojmenného kantonu Ženeva a na severním břehu Lausanne – hlavní město kantonu Vaud. Další mezinárodně známá města jsou Montreux a Vevey, která leží na severovýchodním břehu. Největší francouzské město je Thonon-les-Bains, nejznámější zase Evian. Hospodářsky nejvýznamnější je turistika, jak letní tak zimní, dále rezidence zámožných a slavných, soukromé školy a internáty, a soukromé bankovnictví.

pohled od Epesses, západním směrem k Petit Lac

Ženeva – jezero s fontánou