Břevnovský klášter
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Břevnovský klášter benediktinů v Praze - Břevnově je nejstarší mužský klášter v Čechách; založil jej roku 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch.
Obsah |
[editovat] Popis
Dnešní barokní budovy kláštera včetně kostela sv. Markéty, konventu a prelatury pocházejí z let 1708-1740 podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhoval jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer, na postranních oltářích je šest obrazů Petra Brandla, fresky od Jana Jakuba Stevense. Na kůru jsou cenné barokní varhany. Pod chórem kostela je nedávno odkrytá krypta románské basiliky z poloviny 11. století. Na jižní stěně kostela je gotický náhrobek šumavského poustevníka Günthera – Vintíře (+1045). V klášteře jsou fresky a štuky od bratří Asamů, velkolepý Tereziánský sál a cenná knihovna. Starý konvent naproti kostelu je prostá stavba ze 17. století, komplex hospodářských budov i barokní zahrada jsou z 18. století.
 Břevnovský klášter od jihu |
 Břevnovský klášter od rybníka |
 Brána do kláštera |
 Klášter ze zahrady |
V zahradě je barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, nad pramenem je gotická křížová klenba, jediný pozůstatek gotického kláštera. V zahradě je soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera, dále terasy a zbytky skleníků. Sochy sv. Benedikta nad vstupní branou a sv. Jana Nepomuckého v severozápadním rohu nádvoří jsou od Karla Josefa Hiernle, ostatní sochy na fasádě od Matyáše Václava Jäckela.
[editovat] Dějiny
Klášter byl založen u pramene, kde se podle pověsti setkal sv. Vojtěch s knížetem na lovu. První mnichy snad přivedl sv. Vojtěch z Říma, prvním opatem se stal jeho vychovatel Anastasius. V polovině 11. století postavil opat Meinhard v Břevnově románskou basiliku sv. Benedikta a Vojtěcha a založil klášter v Rajhradě u Brna. Počátkem 14. století přestavěl opat Bavor z Nečtin klášter i kostel, který je od té doby zasvěcen sv. Markétě, a založil klášter v Broumově. V klášteře žila řada vynikajících mnichů, například Jan z Holešova, který patrně jako první používal diakritický pravopis. Roku 1420 klášter zničili Táborité a mniši, kteří přežili, odešli do Broumova. K jakési obnově došlo až v polovině 16. století, koncem 17. století za opata Tomáše Sartoria vznikl dnešní Starý konvent.
 Kostel sv. Markéty od jihu |
 Kostel sv. Markéty od východu |
 Kostel sv. Markéty od západu |
 Vnitřek kostela sv. Markéty |
Současnou stavbu zahájil 1708 opat Otmar Zinke a svěřil ji nejlepším umělcům té doby. Kostel byl vysvěcen 1715, celá stavba trvala do roku 1740. Za pruského obléhání Prahy v roce 1757 sloužil kostel jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch (1734-1785) se významně podílel na reformách vysokých škol, právnického a kněžského vzdělávání, a tak nebyl klášter za Josefa II. zrušen. V dalším období však spíš upadal, až ve 30. letech 20. století byl reformován mnichy z belgického Chevetogne. Převorem se pak stal Anastáz Opasek, od roku 1947 opat. Roku 1950 byl zatčen a dlouhodobě vězněn, klášter byl roku 1951 rozpuštěn a mniši deportováni. Do roku 1990 zde byl Archiv ministerstva vnitra. Po návratu opata Opaska byl klášter i kostel v letech 1991-1993 s velkou podporou zahraničních, zejména německých klášterů důkladně opraven a v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II.
[editovat] Literatura
- J. Royt: Břevnovský klášter. Historie, průvodce a benediktinský život. Praha 2002. ISBN 80-902682-5-0
- Blažíček – Čeřovský – Poche: Klášter v Břevnově. Praha 1944
- M. Vilímková – P. Preiss: Ve znamení břevna a růží : historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově Praha 1989. ISBN 80-7021-013-3
- K. Malý (vyd.): 993-1993. Milénium břevnovského kláštera: sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách. Praha 1993. ISBN 80-7066-766-4
- M. Bláhová – I. Hlaváček (vyd.): Břevnov v českých dějinách. Praha 1997. ISBN 80-85899-31-0
