Boží syn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Boží syn je častý náboženský termín, označující syna jediného, či více bohů. Tento syn může být opět bohem, či jím jen z části a nebo se může jednat o osobu zcela smrtelnou.

Nejspíš nejznámější užití tohoto spojení je v bibli, které křesťané vztahují na Ježíše Krista, o němž věří, že je jednorozeným synem božím.

[editovat] Hebrejská písma

V židovských Písmech a křesťansém Starém zákoně může mít pojem Boží syn či Boží synové následující významy:

Pojem בני־אלהים bné elohím, překládaný jako boží synové popisuje anděly nebo mimořádně nadané lidské bytosti.¹ Někteří biblisté se domnívají, že se může jednat o odkaz na před- a mimobiblickou blízkovýchodní mytologii.
Pojem může popisovat lidského soudce či vladaře,² případně ideálního krále nad Izraelem³ - Davida a jeho dynastii.⁴
Spojení se vztahuje též na Izrael coby národ,⁵ případně celé lidstvo.

V hebrejském myšlení se nejedná o příbuzenectví fyzické, ale o podstatné spojení s božstvím či boží podobou.

[editovat] Deuterokanonické knihy a apokryfy

Apokryfní literatura vztahuje titul „boží syn“ na Mesiáše⁶ a na ty, jejichž vztah s Bohem je synovského rázu (deuterokanonická Kniha Moudrosti.⁷

[editovat] Nový zákon

Spojení „jednorozený syn“⁸ je v podstatě synonymem pro „milovaný“.⁹ Zároveň však pojem evokuje význam „vyvolený“.

Evangelium podle Jana a 1. list Janův přikládají pojmu metafyzický a dogmatický význam. Na toto pojetí měla zřejmě vliv též alexandrijská nauka Filónova o božím Logu. Filón představuje Logos jako Božího syna, jako prvorozeného, Bůh je otcem Logu.¹⁰ Filónův popis je ovšem obrazný spíše než reálný. Teologové a biblisté jsou za to, že zmrtvýchvstání Ježíše Krista potvrzuje Ježíšův nárok na tento titul.

[editovat] Dějiny teologie

V dějinách teologie má spojení Boží syn velký význam – zvláště ve spojitosti s ariánskými spory a nestoriánstvím. To, že Ježíš Kristus je podle křesťanské víry Boží syn, ustanovil roku 431 Efeský koncil, když prohlásil Ježíšůvu matku Marii za theotokos čili Bohorodičku.

Teologie pak pojímá tento pojem v silném smyslu – Ježíš je druhým z Trojice osob v Bohu. Jeho synovství není získané, ale trvá od věčnosti, neboť od věčnosti existuje vzájemné láskyplné darování se Otce Synu a naopak, které nachází výraz v osobě Ducha svatého.

[editovat] V ostatních náboženstvích

Boží Syn může také označovat:

Herkula, syna řeckého boha Dia.
Haile Selassieho, který je mezi Rastafariany považován za syna Božího.
kteréhokoliv Egyptského Faraona - nejčastěji se jednalo o syny boha slunce, ale i jiných