Broumovská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Broumovská vrchovina geomorfologická jednotka (celek) v severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 535 km². Velmi členitá vrchovina se střední nadmořskou výškou 527 m. Nejvyšším vrcholem je Královecký Špičák s 880,6 m n. m., následuje Ruprechtický Špičák s 880,5 m n. m.

Broumovská vrchovina je součástí vnitrosudetské pánve. Její česká část je tvořena sedimenty a vulkanity stáří svrchního karbonu a permu a dále kontinentálními uloženinami spodního triasu a mořskými uloženinami svrchní křídy.

Horopisně je rozčleněna na několik menších celků:

Meziměstská vrchovina – rozkládá se na hranici s Polskem a tvoří ji Javoří hory (polsky Gory Suche) na české straně s nejvyšším vrcholem Ruprechtický špičák (880 m) a Broumovská kotlina s nejmenší výškou 350 m při hladině řeky Stěnavy u obce Otovice.
Polická vrchovina – se dále dělí na Polickou stupňovinu s její nejvýznamnější částí Broumovskými stěnami, Stolové hory, jejichž převážná část se nachází v Polsku (nejvyšší vrcholy Bor – 853 m a Velká Hejšovina – 919 m) a Polickou pánev vyplněnou tabulovými plošinami se známými skalními městy Ostaš a Hvězdy. Polická pánev je též významnou zásobárnou pitné vody akumulované v druhohorních pískovcích.
Žacléřská vrchovina – je tvořena převážně prvohorními sedimenty a dělí se na Radvanickou vrchovinu a Jestřebí hory.

K nejznámějším přírodním krásám Broumovské vrchoviny patří známá pískovcová skalní města tvořená kvádrovými pískovci středního a svrchního turonu a coniaku s velmi členitým povrchem. Nejznámější skalní města se nacházejí v NPR Adršpašskoteplické skály a NPR Broumovské stěny.

Lesy pokrývají asi 35% území, ve svých horních částech jsou postiženy imisemi z elektráren.

Téměř celá Broumovská vrchovina s výjimkou větší části Radvanické vrchoviny je součástí CHKO Broumovsko.