Carcassonne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Carcassonne
Stát	Francie
Region	Languedoc-Roussillon
Departement	Aude
Arrondissement	Carcassonne
Kanton	Carcassonne
Obec	Carcassonne
Souřadnice	43° 13' 00 " s. š., 2° 21' 08 " v. d.
Výška	111 m n. m.
Rozloha	65,08 km²
Počet obyvatel:	43 950 (1999)
Hustota zalidnění:	675 / km²
PSČ	11000
INSEE	11069

Carcassonne patří k nejzachovalejším starověkým pevnostním městům v celé Evropě, proto bylo roku 1997 zařazano na seznamu kulturních památek organizace UNESCO. Nachází se na jihu Francie v departementu Aude a regionu Languedoc-Roussillon, asi 70 km severozápadně od Perpignanu.

Obsah 1 Počátky a doba rozkvětu 2 Křížová výprava 3 Zkáza a následná obnova 4 Konec pevnosti 5 Legenda 6 Významné osobnosti 7 Pamětihodnosti 8 Podívejte se také na

[editovat] Počátky a doba rozkvětu

V 6. století před Kristem se na malém návrší nad říčkou Aude usadili iberští Keltové. Jejich nadvláda neměla dlouhého trvání, protože již o 3 století později se na tomto strategickém místě usadil jiný keltský kmen (fr. Les Volces-Tectosages) a založil zde galské oppidum. Toto oppidum bylo nazýváno později Římany Colonia Julia Carcaso.

Roku 122 p. K. dobyli tuto oblast Římané a opevnění někdejšího oppida vylepšili. Stěhování národů je přimělo k tomu, aby v úpravách pokračovali, ve 3. století po Kristu okruh hradeb zesílili a přistavěli několik věží. Podstatná část tohoto opevnění se zachovalo do dnešní doby a tvoří vnitřní prstenec hradeb. Okruh se sestává z 30 věží galsko-římského typu s velkými okny, aby byl usnadněn boj oštěpy.

Římané ovládali region okolo Carcassonne až do poloviny 5. století, poté padlo město do rukou západních Gótů. Hradní město zůstalo v jejich rukou až do roku 725 přesto, že se je Chlodvíg I. pokoušel v roce 509 neúspěšně dobýt. V 8. století město obsadili Arabové, ale franský král Pipin Krátký je s pomocí západogotických kmenů roku 759 zapudil a Carcassonne se stalo franským lénem. Po smrti Karla Velikého se začalo s dělením Franské říše. Město připadlo Dynastii Trencavelů za jejichž vlády (1082 – 1209) dosáhlo nebývalého rozkvětu. Hrabě z Trencavelu nechal postavit na nejvyšším místě pahorku uprostřed hradního města opevněný zámek. Od zbytku opevnění byl oddělen suchým příkopem a chráněn 5 věžmi. Přístupu brání 2 padací mříže a okovaná brána, kterou musely kvůli znemožnění zrady obsluhovat alespoň 2 osoby.

[editovat] Křížová výprava

V dobách tohoto nebývalého rozkvětu se v okolí rozšířilo katarské hnutí (Albigenští). Carcassonnský vikomt Raymond Roger Trencavel, (1194 - 1209) na svém panství tuto heresi trpěl a dokonce i ochraňoval. Avšak papež Innonenc III. rozhodl v roce 1208 o křížové výpravě proti albigenským a město začalo obléhat vojsko severofrancouzských rytířů pod vedením Simona IV. z Montfortu. Carcassonne, jehož opevnění bylo z velké části přes 1000 let staré, po 15 dnech padlo. Současně bylo dobyto sousední město Béziers, které rovně patřilo k vlastnictví Raymonda Rogera Trencavela. Obyvatelstvo obou měst bylo kompletně zmasakrováno (20 000 obětí) a Simon de Montfort kraj obdržel jako své léno.

[editovat] Zkáza a následná obnova

V následujících letech se o Carcassonne často bojovalo, trencavelští se je neustále snažili získat zpátky. Následkem toho bylo hospodářství regionu silně poškozeno a období kulturního rozkvětu vzalo za své. Konečně roku 1240 připadlo s konečnou platností francouzskému králi, který nechal celé okolí srovnat se zemí. Tímto se stalo Carcassonne základním prvkem obranného systému Francie na jeho jižní hranici s Aragon. Začleněním do oblasti královského vlivu se město začalo rychle rozvíjet a během následujících dvou století získalo svoji současnou podobu. Roku 1262 vznikl na levém břehu řeky nový městys – La Bastide Saint-Louis. Zde se naplno rozvíjelo hospodářství a obchod, kdežto staré město sloužilo jako královská pevnost. Pomalu chátrající zeď byla zesílena a zajištěna druhou vnější hradbou a město získalo pověst nedobytnosti. Eduard z Woodstocku, Černý princ město roku 1355 obléhal, ale protože si byl vědom nesmyslnosti svého počínání, nechal alespon zapálit spodní město a s nepořízenou odtáhl. La Bastile však bylo okamžitě opraveno.

[editovat] Konec pevnosti

Po pyrenejském míru roku 1659 byl k francouzské říši připojen Roussillon a Carcassonne jako hraniční město ztratilo na významu. S nástupem nových válečných technik už nemělo smysl do hradního města investovat, a tak se opevnění pomalu rozpadalo. V 18. století z něj byla už jenom zchudlá čtvrť, které hrozilo stržení, zatímco takzvané spodní město se dále rozrůstalo. Teprve architekt Viollet-le-Duc se spolu se spisovatelem Prosperem Mériméeem postaral o rozsáhlou rekonstrukci a zachránil jej i pro další generace obdivovatelů.

[editovat] Legenda

O vzniku jména Carcassonne se zachovalo několik legend. Ta první nezní tak romanticky, ale o to je asi pravděpodobnější. První sídliště na místě dnešního Carcassonne založili Keltové. Z jejich řeči pochází i název Carcaso. Ve středověku neuměla vetšina obyvatelstva číst a psát a tak si nechávali důležité dokumenty a dopisy sepisovat písaři. A protože ti byli placeni od délky slova, přidali si tu a tam nějaké to písmenko navíc, aby si přivydělali. A tak se z Carcaso během následujících století stalo Carcassonne.

Jiná legenda zní mnohem zajímavěji. Podle pověsti obléhal Carcassonne již pátým rokem Karel Veliký. Městu pomalu docházely zásoby a obyvatelstvu nezbývalo nic jiného, než se brzy vzdát. Hradní paní byla žena saracénského krále Balaacka, Carcas. Aby hrad zachránila, uchýlila se ke lsti. Z posledních zásob nechala vykrmit prase a když bylo dostatečně tlusté, shodila jej z hradeb přímo před Karla Velikého. Obléhatelé byli již sami na hranici vyčerpání a tak si při pohledu na vykrmené zvíře mysleli, že na hradě musí být jídla víc než dost. Zdrceně se tedy obrátili na cestu k domovu. Rozradostnělá tímto úspěchem nechala Madam Carcas znít všechny městské zvony. Karlovo vojsko si na odchodu jenom povzdechlo Madam Carcas sonnes, což znamená Madame Carcas zvoní. A tak přišlo Carcassonne ke svému jménu.

[editovat] Významné osobnosti

• Fabre d'Églantine, básník
• Paul Sabatier, francouzský chemik a nositel Nobelovy ceny

[editovat] Pamětihodnosti

• Le château comtal (hrad)
• La Bastide Saint-Louis
• Le Pont Vieux (most)
• Le Canal du Midi

[editovat] Podívejte se také na

• Okcitánština