Darmstadt
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znak | Mapa |
---|---|
![]() |
![]() |
Základní data | |
Spolková země: | Hesensko |
Rozloha: | 122,23 km² |
Počet obyvatel: | 138.623 (30. červen 2005) |
Hustota zalidnění: | 1.134 obyvatel na km² |
Nadmořská výška: | 144 n.m. |
PSČ: | 64283 - 64297 (staré: 6100) |
Telefonní předvolba: | 06151 (Wixhausen 06150) |
Poloha: | 49° 52' s.š., 08° 39' v.d. |
Registrační značka: | DA |
Počet městských částí: | 9 |
Adresa magistrátu: | Luisenplatz 5 64283 Darmstadt |
Oficiální webové stránky: |
www.darmstadt.de |
Emailová adresa: | info@darmstadt.de |
Politika | |
Primátor: | Walter Hoffmann (SPD) |
Vládnoucí politické strany : | SPD a Zelení |
Vědecké město Darmstadt se nachází v Německu v jižní části spolkové republiky Hesensko. Je to sídlo ředitelství vládního obvodu Darmstadt a okresu Darmstadt-Dieburg. Město leží v oblasti řek Rýn a Mohan a je jedním z devíti správních měst Hesenska.
V dubnu 2005 žilo ve městě 138 628 obyvatel.
Darmstadt je po Frankfurtu nad Mohanem, Wiesbadenu a Kasselu čtvrté největší město Hesenska. Velká města v okolí Darmstadtu jsou Frankfurt nad Mohanem přibližně 30km severně a Mannheim cca. 45 km jižně.
V roce 1997 byl Darmstadtu Ministerstvem vnitra Hesenska propůjčen titul vědeckého města. Příčinou bylo založení technické university (v roce 1877) a dvou vysokých škol (Fachhochschule) s přibližně 30 000 studenty a rovněž přítomnost mnoha výzkumných institucí např. Společnost pro výzkum těžkých iontů (Die Gesselschaft für Schwerionenforschung – GSI), Evropské centrum vesmírných operací Evropské vesmírné agentury ESA atd.
Pověst Darmstadtu jako centra secese sahá do roku 1899, kdy velkovévoda Ernst Ludwig zřídil kolonii umělců na Mathildenhöhe.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Jméno "Darmstadt"
Původ slova Darmstadt je nejasný. Nejstarší zmínka o osídlení pod názvem Darmundestat pochází z 11. století, několik století poté, co bylo osídlení založeno. Vysvětlení původu jména se velmi liší. Místní tisk upřednostňuje vysvětlení, že Darmstadt zpočátku patřil Darimundu. Další odvození je od slova darre označujícím bránu nebo překážku a slova mund znamenajícím ochranu.
Třetí pokus o vysvětlení zkouší původce jména identifikovat s Darmbachem. Darmstadt by byl buďto odvozen od města na horském potoku (die Stadt am Wildbach) Dam-unda-stat nebo od města na bažinatém potoku (die Stadt am Moorbach) Darm-unda-stat.
Všechna vysvětlení mají přednosti i slabiny. Použití neznámého šlechtice Darimunda by například vedlo k jednotnému modelu, kterým by se dalo vysvětlit založení osídlení Bessungen (dříve Bezcingon). To pochází přibližně ze stejné doby a mohlo být založeno lidmi, kteří následovali šlechtice Bezza.
Pro odvození od Darmbachu hovoří například volba názvu nedaleko ležícího města Frankfurt nad Mohanem. Jednoznačně proti svědčí fakt, že označení Darmbach pochází pravděpodobně z 17. nebo z 18. století.
[editovat] Poloha a obyvatelstvo
[editovat] Městské části a obyvatelstvo
Darmstadt je tvořen z devíti městských částí. Statisticky je rozdělen do oblastí (Statistische Bezirke), které jsou označeny čísly. Pět městských částí se počítá k vnitřnímu městu (oblasti 100 až 500) a čtyři k vnějšímu (oblasti 600 až 900). Městské části jsou následující:
Číslo | Název | Počet obyvatel ¹ | Poznámka |
---|---|---|---|
100 | Darmstadt-Mitte | 16.407 | mimo jiné s Stadtzentrum a Eichbergviertel |
200 | Darmstadt-Nord | 27.738 | mimo jiné s Johannes-, Martinsviertel a Waldkolonie |
300 | Darmstadt-Ost | 12.887 | mimo jiné s Mathildenhöhe a Woogsviertel |
400 | Bessungen | 12.675 | začleněno 01.04.1888 |
500 | Darmstadt-West | 14.312 | mimo jiné s Heimstättensiedlung a Verlegerviertel |
600 | Arheilgen | 16.238 | začleněno 01.04.1937 ² |
700 | Eberstadt | 21.854 | začleněno 01.04.1937 ² |
800 | Wixhausen | 5.748 | začleněno 01.01.1977 |
900 | Kranichstein | 10.764 | -- |
¹ Stav: 30.06.2005
² Díky začlenění Arheilgen a Eberstadt 1. dubna 1937 patří Darmstadt mezi velkoměsta.
Podíl cizinců je 16,6 %.
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel |
---|---|---|---|
1570 | 1.220 | 13.09.1950 ¹ | 94.723 |
1676 | 1.790 | 06.06.1961 ¹ | 136.400 |
1772 | 9.800 | 27.05.1970 ¹ | 141.224 |
1837 | 26.109 | 30.06.1975 | 138.100 |
1871 | 39.549 | 30.06.1980 | 138.300 |
1890 | 55.883 | 30.06.1985 | 134.600 |
1900 | 72.019 | 27.05.1987 ¹ | 134.272 |
1910 | 87.089 | 30.06.1997 | 138.100 |
16.06.1925 | 89.465 | 30.06.2003 ² | 137.432 |
16.06.1933 | 93.222 | 30.06.2004 ² | 137.967 |
17.05.1939 ¹ | 115.171 | 30.06.2005 | 138.623 |
¹ Výsledek sčítání lidu.
² Krátká statistická zpráva 2/2004; Úřad pro obyvatelstvo, volby a statistiku, města Darmstadt.
[editovat] Kultura a sport
[editovat] Fotogalerie
Waldspirale od architekta Friedensreicha Hundertwassera |
|||
[editovat] Partnerská města
Alkmaar, Nizozemsko, od 1958
Troyes, Francie, od 1958
Chesterfield, Velká Británie, od 1959
Graz, Rakousko, od 1968
Trondheim, Norsko, od 1968
Bursa, Turecko, od 1971
Płock, Polsko, od 1988
Freiberg, Sasko, od 1990
Szeged, Maďarsko, od 1990
Brescia, Italie, od 1991
Saanen/Gstaad, Švýcarsko, od 1991
Užhorod, Ukrajina, od 1992
Liepāja, Lotyšsko, od 1993
Logroño, Španělsko, od 2002
[editovat] Externí odkazy
- Stránky města
- Interaktivní mapa Darmstadtu
- Stranka věnovaná Mathildenhöhe
- Společnost pro výzkum těžkých iontů - Die Gesellschaft für Schwerionenforschung (GSI)
- Darmstadt v Open Directory Project
- Obrázky z Darmstadtu
Školy:
- Technische Universität Darmstadt (TUD), založena 1836, jedna z nejstarších technickým universit v Německu.
- Fachhochschule Darmstadt
- Evangelische Fachhochschule Darmstadt (EFH)
- Akademie für Tonkunst, založena 1851 jako soukromá hudební škola, jedno z nejstarších vzdělávacích míst v Německu.