Dolnolužická srbština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Dolnolužická srbština (Dolnoserbska rěc) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: |
Dolní Lužice, Braniborsko (Německo) |
||
| Počet mluvčích: |
14 000 |
||
| Klasifikace: | |||
| Písmo: | Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
není stanoven |
||
| Úřední jazyk: |
uznávána jako jazyk minority v Braniborsku (Německo) |
||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | není | ||
| ISO 639-2: |
|
||
| SIL: | WEE | ||
| Wikipedie | |||
| není | |||
Dolnolužická srbština nebo též dolnolužičtina je z obou vymírajících lužických jazyků hůře zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí. Oblast jejího rozšíření, Dolní Lužice, leží severněji a dále od českých hranic.
Lužickosrbské jazyky patří do západní větve slovanské jazykové skupiny a hovoří se jimi ve východním Německu. Jsou také známy pod vágním pojmem vendština, který ovšem někdy také označuje jazyk polabských Slovanů, polabštinu. Ve standardu ISO 639-2 sdílejí jediný třípísmenný kód wen, jde však o dva spisovné, byť vzájemně srozumitelné jazyky, postavené na dvou různých nářečích.
Obsah |
[editovat] Historie a rozšíření
První kniha vznikla v roce 1574, k národnímu obrození v Dolní Lužici došlo až koncem 19. století. Dnes jde o chráněný menšinový jazyk, vznikají mateřské školky, kde se mu mají děti naučit, když jim ho vlastní rodiče nedokázali předat (projekt WITAJ).
Za centrum dolnolužické kultury se považuje město Chotěbuz (Chośebuz, Cottbus).
Malá komunita lužických emigrantů si také uchovává svůj jazyk v Texasu v Lee County. Je pod vlivem okolní němčiny i angličtiny.
[editovat] Charakteristika
Od hornolužické srbštiny se liší mj. zachováním G a změnou R na Š po hláskách P, T, K (tráva = tšawa), dále změnou Č na C (čas = cas).
Zvláštností je dvojné číslo, které bylo i v češtině, ale téměř z ní vymizelo.
Další zvláštní tvary jsou u sloves: aorist a imperfektum.
Slovní zásoba je němčinou ovlivněna ještě více než u hornolužičtiny.
[editovat] Abeceda a výslovnost
Dolnolužická abeceda se liší od hornolužické a je následující:
| velké: | A | B | C | Č | Ć | D | DŹ | E | Ě | F | G | H | CH | I | J | K | Ł | L | M | N | Ń | O | P | R | Ŕ | S | Š | Ś | T | U | W | Y | Z | Ž | Ź |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| malé: | a | b | c | č | ć | d | dź | e | ě | f | g | h | ch | i | j | k | ł | l | m | n | ń | o | p | r | ŕ | s | š | ś | t | u | w | y | z | ž | ź |
| jméno: | a | bej | cej | čej | ćej | dej | dźej | e | jet, ět | ef | gej | ha | cha | i | jot | ka | eł | el | em | en | eń | o | pej | er | eŕ, veke eŕ | es | eš | śej | tej | u | wej | y | zet | žet | źej |
[editovat] Podívejte se též na
[editovat] Externí odkazy
- Wikipedie (test)
- Společnost přátel Lužice
- Serbski institut
- German-Lower Sorbian online dictionary
- Euromosaic information page
| Slovanské jazyky |
|---|
| Západoslovanské: česko-slovenské (čeština | slovenština | knaanština) | lužickosrbské (hornolužická srbština | dolnolužická srbština) | lechické (polština | pomořanština (kašubština | slovinčtina) | polabština) |
| Jihoslovanské: západní (srbochorvatština (chorvatština | srbština | bosenština | černohorština) | slovinština) | východní (makedonština | bulharština | staroslověnština) |
| Východoslovanské: běloruština | ukrajinština | rusínština | ruština |
