Bosenština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bosenština (Bosanski jezik, Босански jезик) | |||
---|---|---|---|
Rozšíření: | |||
Počet mluvčích: |
4 milióny |
||
Klasifikace: | |||
Písmo: | Latinka, Cyrilice | ||
Postavení | |||
Regulátor: |
není stanoven |
||
Úřední jazyk: | |||
Kódy | |||
ISO 639-1: | bs | ||
ISO 639-2: |
|
||
SIL: | BWF | ||
Wikipedie | |||
bs.wikipedia.org |
Bosenský jazyk je jihoslovanský jazyk Bosňáků, vycházející z východohercegovského štokavského nářečí. Hovoří jím okolo 2 milionů lidí v Bosně a Hercegovině (1,7 mil.), Srbsku a Černé Hoře (245 000) a západní Evropě a Severní Americe (150 000) a také nezjištěné množství emigrantů v Turecku. V podstatě jde o jiný název pro v Bosně a Hercegovině užívanou variantu srbochorvatštiny, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992.
Jen ze strany srbských a chorvatských lingvistů je sporná otázka názvu jazyka, který by podle nich měl nést jméno podle národa (Bosňáků) - bosňáčtina a ne bosenština, která odkazuje na všechny obyvatele Bosny a Hercegoviny.
Bosenština má pět dialektů: novoštokavský ijekavský (východohercegovský-krajišský) (600 000 mluvčích), zetsko-sjenický (220 000 mluvčích), východobosenský (800 000 mluvčích), novoštokavský ikavský („mladší ikavský“) (200 000 mluvčích) a kosovsko-resavský (70 000 mluvčích).
[editovat] Základní prvky bosenského jazyka
Jazykový standard ještě není plně užívan médii bosňáckého národa v Bosně a Hercegovině a v Sandžaku, ale v poslední době dochází k mírnému posunu. Některá bosenská média se zaměřují výhradně na bosňácké publikum jako např: televizní stanice TV Hayat, deníky Dnevni Avaz a Jutarnje novine. V Sandžaku vychází Sandžacké noviny a v Kosovu časopis Alem. Bosenský jazyk je zastoupen i ve veřejnoprávních médiích; celostátní televizi BHT, federální televizi FTV a na BH rádiu.
- kulturní památky specifického bosenského jazyka jsou psány:
- hlaholicí, „glagoljica“, dochovalo se jen velmi málo úkázek užití tohoto písma, několik písemných dokumentů a nevelké množství stečků s vyrytými hlaholskými znaky
- bosenčicí, „bosančica“ zvláštní typ cyrilice, který se dále rozvinul v psací písmo (kurzívu) pojmenovanou „begovsko pismo“ begovské písmo, nejstarší památkou je Humačka ploča (Humská deska) z 10. století
- „stećci“ stečci (kamenné náhrobky) ze 12.-15. století
- „povelje“ (úřední listiny) vydávané bosenskými bány a králi ve 12.-15. století
- knihy františkánských mnichů
- arabicí, „arabica“ upravené arabské písmo na slovanskou abecedu - literatura alhamijado
- latinkou, „latinica“ hojně užívané písmo až za doby Rakousko-Uherské okupace a postupně převládlo nad bosenčicí
[editovat] Specifika bosenského jazyka
Během rozpadu SFRJ a během války v Bosně a Hercegovině byla dokončena standardizace bosanského jazyka, a to ve slovníku Aliji Isakoviće, pravopisu Senahida Haliloviće a gramatikou Dževada Jahiće i Senahida Haliloviće. Bosenština se od chorvatštiny a srbštiny odlišuje především užíváním velkého množství orientalizmů (turcizmů, arabizmů …) a používáním písmena "h" a "f" ve významných slovech hovoru Bosňáků.
nejznatelnější rozdíly mezi srbochorvatskými jazyky | ||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
česky | bosensky | srbsky | chorvatsky | |||||||||||||||||||||||||||
káva | kahva | kafa | kava | |||||||||||||||||||||||||||
kuchař | kuhar | kuvar | kuhar | |||||||||||||||||||||||||||
lehce | lahko | lako | lako | |||||||||||||||||||||||||||
měkké | mehko | meko | meko | |||||||||||||||||||||||||||
šálek | fildžan | vildžan | vildžan |
Mezi bosenská specifika patří také dualní používání některé slovní zásoby např.:
Leden - januar nebo siječanj; chléb - hljeb nebo kruh; Tisíc - hiljada nebo tisuća; Tlak - pritisak nebo tlak; Ostrov - ostrvo nebo otok; Barva - boja nebo farba; Vlak - vlak nebo voz; Teta - strina nebo amiđinica; Divadlo - pozorište nebo kazalište
Bosenština používá latinku i cyrilici | ||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
l. velké: | A | B | C | Č | Ć | D | DŽ | Đ | E | F | G | H | I | J | K | L | LJ | M | N | NJ | O | P | R | S | Š | T | U | V | Z | Ž |
l. malé: | a | b | c | č | ć | d | dž | đ | e | f | g | h | i | j | k | l | lj | m | n | nj | o | p | r | s | š | t | u | v | z | ž |
c. velké: | А | Б | Ц | Ч | Ћ | Д | Џ | Ђ | Е | Ф | Г | Х | И | Ј | К | Л | Љ | М | Н | Њ | О | П | Р | С | Ш | Т | У | В | З | Ж |
c. malé: | а | б | ц | ч | ћ | д | џ | ђ | е | ф | г | х | и | ј | к | л | љ | м | н | њ | о | п | р | с | ш | т | у | в | з | ж |
Bosenský jazyk je stejně jako srbština a chorvatština jedním z úředních jazyků Bosny a Hercegoviny.
[editovat] Podívejte se také na
Slovanské jazyky |
---|
Západoslovanské: česko-slovenské (čeština | slovenština | knaanština) | lužickosrbské (hornolužická srbština | dolnolužická srbština) | lechické (polština | pomořanština (kašubština | slovinčtina) | polabština) |
Jihoslovanské: západní (srbochorvatština (chorvatština | srbština | bosenština | černohorština) | slovinština) | východní (makedonština | bulharština | staroslověnština) |
Východoslovanské: běloruština | ukrajinština | rusínština | ruština |