Jerome David Salinger
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jerome David Salinger (* 1. ledna 1919 New York) je americký spisovatel, nejznámější za svůj klasický román Kdo chytá v žitě, který se těší trvalé popularitě od jeho publikace v roce 1951. Hlavní téma v Salingerově románu je silná, a přesto však jemná duše „nevyrovnaného“ adolescenta, a spásný úděl dětí v životech takových mladíků.
Salinger je také známý pro svou samotářskou povahu, protože od roku 1974 neposkytl žádný rozhovor, neobjevuje se na veřejnosti a od roku 1965 nepublikoval žádné další dílo. Před několika lety vyvolal závan vzrušení jeden malý vydavatel, když oznámil, že jedná se Salingerem o vydání první knižní verze jeho poslední publikované povídky, „Hapworth 16, 1924“ ale uprostřed následného zájmu Salinger z tohoto plánu rychle odstoupil.
[editovat] Život
Salinger se narodil na Manhattanu v New Yorku. Jeho otec Solomon byl americký žid (pracoval pro dovozce masa a sýra), jeho matka byla irská katolička. (Jeho matka si změnila jméno na Miriam a kvůli svatbě přešla k židovství. O tom, že jeho matka nebyla židovka se J. D. dozvěděl až po jeho barmicve). Salinger navštěvoval veřejnou školu na West Side, devátý a desátý ročník strávil na soukromé škole McBurney a poté ho rodiče vyslali na vojenskou akademii Valley Forge v Pensylvánii, která se stala základem pro přípravku v Pencey v Kdo chytá v žitě. Započal studium na New York University, ale na jaře studium ukončil a nějakou dobu pracoval na výletní lodi. Na podzim byl přemluven, aby se naučil byznysu jeho otce, tak odjel pracovat do firmy do Vídně, kde měl možnost si vylepšit svou němčinu a francouzštinu. Opustil Vídeň asi měsíc předtím, než Rakousko připadlo na jaře 1938 Hitlerovi. Na podzim nastoupil na Ursinus College v Pensylvánii, kde však vydržel pouze jeden semestr. V roce 1939 navštěvoval večerní kurzy tvůrčího psaní na Columbia University, kde byl jeho učitelem dlouholetý editor časopisu Story, Whit Burnett. Během druhého semestru kurzů si Burnett všiml talentu tohoto mladého autora a na jaře 1940 Salingerovi vyšla ve Story první povídka nazvaná „Mladí lidé“, pojednávající o několika lidech bez životního cíle.
Od roku 1963 žije v Cornishi v New Hampshiru.
[editovat] Dílo
- Kdo chytá v žitě (The Catcher in the Rye) (1951) – vypravěč je dospívající jedinec, neúspěšný student Holden Caulfield. Autor s ním sympatizuje a provází čtenáře po jeho pocitech, vnitřních zmatcích. Hrdina je nekomunikativní, složitost navazování kontaktů spočívá v odlišnosti jeho světa a okolního světa. Je to srovnání přirozeného světa se „šaškujícím“ okolím. Tato kniha byla jednou z nejčtenějších v 50. letech v USA.
- Devět povídek (Nine Stories) (1953)
- Franny a Zooey (Franny and Zooey) (1961)
- Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte ; Seymour: Úvod (Raise High The Roof Beam, Carpenters; Seymour: An Introduction) (1963)
Kromě toho Salinger napsal celkem 35 povídek, z nichž většina vyšla pouze v časopisech (např. The New Yorker).
Jednou z jeho povídek je také "Vysmátý muž"(the Laughing man). Úryvek z této povídky byl použit v anime seriálu GHOST IN THE SHEL: STAND ALONE COMPLEX jedná se o tento:
"I thought what I'd do was, I'd pretend I was one of those deaf-mutes. That way I wouldn't have to have any goddamn stupid useless conversations with anybody. If anybody wanted to tell me something they'd have to write it on a piece of paper and shove it over to me. They'd get bored as hell doing that after a while, and then I'd be through with having conversations for the rest of my life."
"Myslel sem že co udělám, bude předstírat že sem jeden z těch hluchněmejch. Proto sem nemusel s kýmkoliv vést žádnej zatraceně blbej a neužutečnej rozhovor. Když se mnou chtěl někdo mluvit, tak to napsal na kus papíru a ukázal mi to. Za chvíli je to začne zatraceně nudit a dají mi s rozhovorama pokoj na celej zbytek života."
