Kašmírština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kašmírština (کٲشُر, kạ̄šur, कॉशुर, kŏśur, कश्मीरी, kaśmīrī) | |||
---|---|---|---|
Rozšíření: | |||
Počet mluvčích: |
4,611 milionů |
||
Klasifikace: |
|
||
Písmo: | Arabské písmo, Devanágarí | ||
Postavení | |||
Regulátor: |
příležitostné komise |
||
Úřední jazyk: | |||
Kódy | |||
ISO 639-1: | ks | ||
ISO 639-2: |
|
||
SIL: | KSH | ||
Wikipedie | |||
ks.wikipedia.org |
Kašmírština je indoevropský jazyk, kterým hovoří část obyvatel Kašmírského údolí v indickém státě Džammú a Kašmír. Obvykle se řadí do skupiny dardských jazyků, které leží mezi jazyky indickými a íránskými. Vědci však nejsou zcela zajedno – kašmírština byla v historii hodně ovlivněna indickými jazyky a vykazuje s nimi mnoho společných rysů.
Kašmírština je jedním z 18 jazyků oficiálně uznaných indickou ústavou, avšak v domovském státě Džammú a Kašmír nemá postavení státního jazyka – tím je zde urdština s angličtinou.
Obsah |
[editovat] Historie
Nejstarší literární památky jsou ze 14. století.
Minulá vláda na sklonku roku 2000 chystala zavedení výuky kašmírštiny na první stupně základních škol, spolu s dogri a paňdžábštinou. Vyhlásil to 18. listopadu 2000 tehdejší premiér Džammú a Kašmíru, Farooq Abdullah, a ministr školství Mohammad Shafi.
[editovat] Abeceda a výslovnost
Starší kašmírské památky jsou psány písmem šáradá, které se podobá dalším indickým písmům vyvinutým z bráhmí. Dnes toto písmo používají již jen někteří kněží pro náboženské účely, sestavování horoskopů apod.
Muslimští Kašmířané preferují upravenou persko-arabskou abecedu, psanou stylem nastalík (نستلىق). Kašmířané vyznávající hinduismus se spíše přiklánějí k písmu devanágarí. Přestože je muslimů většina, na internetu získáme opačný dojem. Projevují se tu totiž hlavně hinduističtí vyhnanci (Kashmiri Pandits), používající devanágarí, případně různé způsoby přepisu do latinky.
Vláda Džammú a Kašmíru uznává jako jediné písmo pro kašmírštinu nastalík a vysluhuje si tím kritiku zejména z řad hinduistické diaspory. Vláda argumentuje tím, že nastalík je již po staletí (rozuměj od doby vpádu muslimů z Persie) svázán s kašmírskou kulturou, zatímco devanágarí je cizorodý prvek, zavlečený s hindštinou až v dobách britské Indie.
Kašmírštině chybí cerebrální afrikáty, které najdeme u ostatních dardských jazyků. Od indoárijských jazyků ji zase odlišuje bohatě rozvinutý systém sykavek (s, z, š, ž).
Přehled kašmírských písmen následuje (jsou uvedena zleva doprava v pořadí podle nastalíku, přestože toto písmo se píše zprava doleva; paralelně jsou uvedeny ekvivalenty v devanágarí):
nastalík: | ب | پ | پھ | ت | تھ | ٹ | ٹھ | ث | ج | چ | چھ | ح | خ | د | ڈ | ذ | ر | ز | ژ | ژھ | س | ش | ص | ض | ط | ظ | ع | غ | ف | ق | ک | کھ | گ | ل | م | ن | و | ہ | ے | ى۪ |
devanágarí: | ब | प | फ | त | थ | ट | ठ | ज | च | छ | द | ड | र | ज़ | च़ | छ़ | स | श | क | ख | ग | ल | म | न/ं | व | ह | य | य/- | ||||||||||||
přepis: | b | p | ph | t | th | ţ | ţh | ś | j | č | čh | hh | kh | d | ḑ | ź | r | z | c | ch | s | š | ss | dd | tt | zz | ʿ | gh | f | q | k | kh | g | l | m | n | v | h | y | ý |
nastalík: | َ | ا | ٔ | ٲ | ِ | ې/ى | ێ | ے | ُ | ٷ | ٕ | ٳ | ۆ | ؤ | ۄ | ۄا | ْ |
devanágarí: | अ/- | आ/ा | अ'/' | आ'/ा' | इ/ि | ई/ी | ए'/े' | ए/े | उ/ु | ऊ/ू | उ'/ु' | ऊ'/ू' | ओ'/ो' | ओ/ो | अॅ/ॅ | ऑ/ॉ | ् |
přepis: | a | ā | ạ | ạ̄ | i | ī | e | ē | u | ū | ụ | ụ̄ | o | ō | ọ | ọ̄ |
[editovat] Poznámky
- Na rozdíl od arabštiny, která v písmu obvykle nezachycuje krátké samohlásky, kašmírština se bez rozlišení bohatého systému svých samohlásek neobejde.
- Písmena پ, ٹ, چ, ڈ, ژ, گ, ہ, ے jsou rozšířením, které v původní arabské abecedě chybí. Arabské písmo se do Kašmíru dostalo přes Persii a písmena پ, چ a گ jsou z perského repertoáru.
- Písmeno ک/k je i v arabštině, ale tam se pro něj obvykle používá základní tvar ك (kód 1603, ARABIC LETTER KAF), nikoli ک (kód 1705, ARABIC LETTER KEHEH).
[editovat] Výslovnost
- Rozdíl mezi ت/थ/t a ٹ/ट/ţ je ten, že ţ se vyslovuje s hrotem jazyka opřeným ne o zuby, ale o horní patro. Pro Čecha je rozdíl málo slyšitelný.
- Obdobný rozdíl je mezi د/द/d a ڈ/ड/ḑ.
- Písmeno ژھ/छ़/ch se vyslovuje jako c s přídechem (nikoli tedy jako české ch nebo č).
- Písmeno ھ označuje přídechové h v některých přídechových hláskách.
- Písmeno ہ/ह/h se čte [h].
- Písmeno ج/ज/j se vyslovuje [dž].
- Písmeno ے/य/y se vyslovuje [j].
- Písmeno ى۪/ý se vyslovuje jako [j]. (Ve dvojhláskách? Nebo signalizuje změkčení předcházející souhlásky?)
- Samohláska ạ odpovídá v IPA ə, tedy zvuku, který známe i v češtině, ačkoli ho neumíme zapsat. Vznikne, když vyslovíme názvy písmen b, t, k krátce (ne dlouze jako [bé], [té], [ká]).
- Samohláska ọ odpovídá v IPA ɔ (nastavíme rty, jako bychom chtěli vyslovit a, ale vyslovíme o). Je to polootevřená zadní samohláska.
- Samohláska ụ odpovídá v IPA ɨ, tedy zvuku mezi i a u. Je to zavřená střední samohláska, podobná např. výslovnosti ruského ы.
- Vodorovná čárka nad přepisem samohlásky odlišuje dlouhou samohlásku od krátké.
- Písmeno n za samohláskou se nevyslovuje plnohodnotně, ale nazalizuje předcházející samohlásku (tj. způsobuje její nosovou výslovnost).
- Všechny samohlásky mohou být nazalizované (s nosovou výslovností). V písmu se nazalizace projeví připojením ن/n za samohlásku.
- Při ohýbání slov dochází ke změkčování (palatalizaci) některých souhlásek. V latinském přepisu vyznačují někteří autoři palatalizaci apostrofem za změkčenou souhláskou. V kašmírském pravopisu zřejmě stejnému účelu slouží písmeno ے/y (ى۪?)
- Písmena ص/ss, ض/dd, ط/tt, ظ/zz, خ/kh, ح/hh, غ/gh, ع/ʿ, ف/f, ق/q, ث/ś, ذ/ź pocházejí z arabštiny a používají se zřejmě jen v etymologickém pravopisu přejatých slov. Hlásky, kterým odpovídají v arabštině, kašmírština nezná a přizpůsobila si tedy výslovnost svému fonetickému systému. Uvedená písmena se vyslovují po řadě [s], [z], [t], [z], [kh], [h], [g], [ʔ], [f/ph], [k], [s], [z].
[editovat] Gramatika
[editovat] Rod a číslo
Kašmírština má dva rody, mužský a ženský; přísudek se shoduje s podmětem v rodu, rodem se liší i přídavná jména. Podobně se rozlišuje jednotné a množné číslo.
Příklady:
- سُ گَو گَرێ = Su gav gare. = Šel domů.
- سۄ گٔےِ گَرێ = Sọ gạyi gare. = Šla domů.
- مۆل چھُ تھۆد = Mol čhu thod. = Otec je vysoký.
- ماج چھٕ تھٔز = Māj čhụ thạz. = Matka je vysoká.
[editovat] Pád
Pádů má kašmírština 8, resp. 6 (tvary dativu se shodují s lokálem a tvary ablativu s instrumentálem; tyto pády se nicméně rozlišují záložkami, které se s nimi pojí).
Následující tabulka demonstruje pádové koncovky na podstatných jménech لٔڈکٕ (chlapec) a کٷر (děvče).
Pád | Podstatné jméno | Záložky | |||
---|---|---|---|---|---|
mužský rod | ženský rod | ||||
jednotné | množné | jednotné | množné | ||
nominativ | لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapec | لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapci | کٷر = kūr = děvče | کؤرِ = kōri = děvčata | |
dativ | لٔڈکَس = lạḑkas = chlapci | لٔڈکَن = lạḑkan = chlapcům | کؤرِ = kōri = děvčeti | کؤرێن = kōren = děvčatům | (کٷُتھ = k'uth) |
ergativ | لٔڈکَن = lạḑkan = chlapec | لٔڈکَو = lạḑkav = chlapci | کؤرِ = kōri = děvče | کؤرێو = kōrev = děvčata | |
lokál | لٔڈکَس = lạḑkas = chlapci | لٔڈکَن = lạḑkan = chlapcích | کؤرِ = kōri = děvčeti | کؤرێن = kōren = děvčatech | پێٹھ = peţh, نِش = niš, تَل = tal |
ablativ | لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapce | لٔڈکَو = lạḑkav = chlapců | کؤرِ = kōri = děvčete | کؤرێو = kōrev = děvčat | پێٹھ = peţh |
instrumentál | لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapcem | لٔڈکَو = lạḑkav = chlapci | کؤرِ = kōri = děvčetem | کؤرێو = kōrev = děvčaty | سٳتھے = sụ̄th' |
genitiv | لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapce | لٔڈکَن = lạḑkan = chlapců | کؤرِ = kōri = děvčete | کؤرێن = kōren = děvčat | اُند = und, إند = ụnd, إنز = ụnz, إنزٕ = ụnzụ |
vokativ | لٔڈکا = lạḑkā = chlapče! | لٔڈکَو = lạḑkav = chlapci! | کٷرې = kūrī = děvče! | کؤرێو = kōrev = děvčata! |
[editovat] Osobní zájmena
U zájmen 3. osoby se rozlišuje, zda je dotyčná osoba blízko mluvčího a posluchače, zda je daleko, ale viditelná, nebo zda je mimo jejich dohled.
Osoba | Vzdálenost | Jednotné číslo | Množné číslo |
---|---|---|---|
1. | بٕ = bụ = já | أس = ạs = my | |
2. | ژٕ = cụ = ty | تۆہے = tohy = vy | |
3. | blízký | ےِ = yi = on, ےِ = yi = ona | ےِم = yim = oni, ony |
viditelný | ہُ = hu = on, ہۄ = họ = ona | ہُم = hum = oni, ہُمٕ = humụ = ony | |
vzdálený | سُ = su = on, سۄ = sọ = ona | تِم = tim = oni, تِمٕ = timụ = ony |
2. a 3. osoba množného čísla se také používá pro zdvořilostní označení jedné osoby a odpovídá českému vykání.
[editovat] Slovesa
Příklad časování
- گَژھُن = gachun = jít
- بٕ گَژھٕ = bụ gachụ = jdu
- ژٕ گَژھ = cụ gach = jdeš
- سُ گَژھِ = su = jde
- أس گَژھَو = ạs gachav = jdeme
- تۆہے گَژھِو = tohy gachiv = jdete
- تِم گَژھَن = tim gachan = jdou
[editovat] Záložky
Místo předložek (prepozic) používá kašmírština tzv. záložky (postpozice). Jak název napovídá, od předložek se liší tím, že se nekladou před slovo, ale za něj. Jejich funkce je podobná jako u předložek v jiných jazycích.
Příklad:
- کِتاب چھٕ مےزَس پێٹھ = Kitāb čhụ mēzas peţh. = (doslova) Kniha je stole na.
[editovat] Slovosled
Základní slovosled je SVO (podmět - sloveso - předmět). Sloveso je téměř vždy na druhé pozici ve větě, podobně jako např. v němčině.
[editovat] Slovní zásoba
[editovat] Běžné fráze
- نَمَسکار = namaskār, سَلام = salām = dobrý den / na shledanou
- وارَے چھِوٕسٲ؟ = vāray čhivụsạ̄? = jak se máte?
- مێ ژھُ ناو دُلارې = me chu nāv dulārī = jak se jmenujete?
- کۆت ێھُوٕ گَژھُن؟ = kot čhuvụ gachun? = kam chcete jet?
- کٷت دٷر چھُ؟ = kūt dūr čhu? = jak je to daleko?
- بِہِو ہَز = bihiv haz = prosím, posaďte se
- شُکرِےا = šukriyā = děkuji
- اہَنہَز = ahanhaz = ano
- نَ = na = ne
- کٔہے چھَ؟ = … kạh' čha? / کٳتِس چھِ؟ = … kụ̄tis čhi? = kolik stojí …?
- ١ = akh = jeden
- ٢ = zụ = dva
- ٣ = tre = tři
- ٤ = cōr = čtyři
- ٥ = pạnch = pět
- ٦ = še = šest
- ٧ = sath = sedm
- ٨ = ạ̄ţh = osm
- ٩ = nav = devět
- ١٠ = dạh = deset
- ژٔندێروار = cạndervār = pondělí
- بۆموار = bomvār = úterý
- بۄدوار = bọdvār = středa
- برێسوار = bresvār = čtvrtek
- جُماھ = jumāh / شَکُروار = šakurvār = pátek
- بَٹێروار = baţervār = sobota
- اتھوار = āthvār = neděle
[editovat] Vzorový text
[editovat] Externí odkazy
- Koshur.org - An Introduction to Spoken Kashmiri (anglicky)
- Omkar N. Koul, publikace o kašmírštině (anglicky)
- Ethnologue (anglicky)
- Kashmiri Design Guide (anglicky, PDF)
- Unicode Devanagari Kashmiri Typewriter (pomůcka pro editaci kašmírštiny v devanágarí)
- Písmo šáradá (anglicky)
Indoíránské jazyky |
---|
Indoárijské jazyky: |
Střední: romština | hindustánština (hindština | urdština) | paňdžábština … |
Východní: bengálsko-ásámské (ásámština | bengálština) | bihárské (angičtina | bhojpurština | magahijština | maithilština) | urijské (urijština) … |
Paharské: nepálština | středopaharské (gahrwalština | tehri | kumaonština) | západopaharské |
Severozápadní: sindština | khojkijština | kachhijština | rajasthánština | gudžarátština |
Jižní: divehi | sinhálština |
Západní: gudžarátština | kónkánština | marátština |
Vedijský sanskrt | Sanskrt | Mitannština | Páli |
Íránské jazyky: |
Východoíránské: severovýchodní (avestánština | skythijština (sakánština) | osetština | sogdiština (jagnobština) | baktrijština) | jihovýchodní (paštština | pamirština) |
Západoíránské: severozápadní (zoroastrijské darí | balúčština | gilačtina | kurdština | talyština) | jihozápadní (staroperština | páhlavština | perština (afghánské darí | tádžičtina | hazarština | bukhorština) | lurijština | tatština) |
Dardské jazyky: dameli | domaaki | gawar-bati | kalasha | kašmírština | khowar | kohistánština | ningalámština | pashayština | phalura | shina | šumaštština |
Núristánské jazyky: ashkun | kamkata-viri (kata-vari | kamviri | mumviri) | prasuni | tregami | waigali |