Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Kašmírština - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Kašmírština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kašmírština (کٲشُر, kạ̄šur, कॉशुर, kŏśur, कश्मीरी, kaśmīrī)
Rozšíření:
Počet mluvčích:

4,611 milionů

Klasifikace:
Písmo: Arabské písmo, Devanágarí
Postavení
Regulátor:

příležitostné komise

Úřední jazyk:
Kódy
ISO 639-1: ks
ISO 639-2:
kas (B) kas (T)
SIL: KSH
Wikipedie
ks.wikipedia.org

Kašmírština je indoevropský jazyk, kterým hovoří část obyvatel Kašmírského údolíindickém státě Džammú a Kašmír. Obvykle se řadí do skupiny dardských jazyků, které leží mezi jazyky indickými a íránskými. Vědci však nejsou zcela zajedno – kašmírština byla v historii hodně ovlivněna indickými jazyky a vykazuje s nimi mnoho společných rysů.

Kašmírština je jedním z 18 jazyků oficiálně uznaných indickou ústavou, avšak v domovském státě Džammú a Kašmír nemá postavení státního jazyka – tím je zde urdštinaangličtinou.

Obsah

[editovat] Historie

Nejstarší literární památky jsou ze 14. století.

Minulá vláda na sklonku roku 2000 chystala zavedení výuky kašmírštiny na první stupně základních škol, spolu s dogri a paňdžábštinou. Vyhlásil to 18. listopadu 2000 tehdejší premiér Džammú a Kašmíru, Farooq Abdullah, a ministr školství Mohammad Shafi.

[editovat] Abeceda a výslovnost

Starší kašmírské památky jsou psány písmem šáradá, které se podobá dalším indickým písmům vyvinutým z bráhmí. Dnes toto písmo používají již jen někteří kněží pro náboženské účely, sestavování horoskopů apod.

Muslimští Kašmířané preferují upravenou persko-arabskou abecedu, psanou stylem nastalík (نستلىق). Kašmířané vyznávající hinduismus se spíše přiklánějí k písmu devanágarí. Přestože je muslimů většina, na internetu získáme opačný dojem. Projevují se tu totiž hlavně hinduističtí vyhnanci (Kashmiri Pandits), používající devanágarí, případně různé způsoby přepisu do latinky.

Vláda Džammú a Kašmíru uznává jako jediné písmo pro kašmírštinu nastalík a vysluhuje si tím kritiku zejména z řad hinduistické diaspory. Vláda argumentuje tím, že nastalík je již po staletí (rozuměj od doby vpádu muslimů z Persie) svázán s kašmírskou kulturou, zatímco devanágarí je cizorodý prvek, zavlečený s hindštinou až v dobách britské Indie.

Kašmírštině chybí cerebrální afrikáty, které najdeme u ostatních dardských jazyků. Od indoárijských jazyků ji zase odlišuje bohatě rozvinutý systém sykavek (s, z, š, ž).

Přehled kašmírských písmen následuje (jsou uvedena zleva doprava v pořadí podle nastalíku, přestože toto písmo se píše zprava doleva; paralelně jsou uvedeny ekvivalenty v devanágarí):

nastalík: ب پ پھ ت تھ ٹ ٹھ ث ج چ چھ ح خ د ڈ ذ ر ز ژ ژھ س ش ص ض ط ظ ع غ ف ق ک کھ گ ل م ن و ہ ے ى۪
devanágarí: ज़ च़ छ़ न/ं य/-
přepis: b p ph t th ţ ţh ś j č čh hh kh d ź r z c ch s š ss dd tt zz ʿ gh f q k kh g l m n v h y ý
nastalík: َ ا ٔ ٲ ِ ې/ى ێ ے ُ ٷ ٕ ٳ ۆ ؤ ۄ ۄا ْ
devanágarí: अ/- आ/ा अ'/' आ'/ा' इ/ि ई/ी ए'/े' ए/े उ/ु ऊ/ू उ'/ु' ऊ'/ू' ओ'/ो' ओ/ो अॅ/ॅ ऑ/ॉ
přepis: a ā ạ̄ i ī e ē u ū ụ̄ o ō ọ̄

[editovat] Poznámky

  • Na rozdíl od arabštiny, která v písmu obvykle nezachycuje krátké samohlásky, kašmírština se bez rozlišení bohatého systému svých samohlásek neobejde.
  • Písmena پ, ٹ, چ, ڈ, ژ, گ, ہ, ے jsou rozšířením, které v původní arabské abecedě chybí. Arabské písmo se do Kašmíru dostalo přes Persii a písmena پ, چ a گ jsou z perského repertoáru.
  • Písmeno ک/k je i v arabštině, ale tam se pro něj obvykle používá základní tvar ك (kód 1603, ARABIC LETTER KAF), nikoli ک (kód 1705, ARABIC LETTER KEHEH).

[editovat] Výslovnost

  • Rozdíl mezi ت/थ/t a ٹ/ट/ţ je ten, že ţ se vyslovuje s hrotem jazyka opřeným ne o zuby, ale o horní patro. Pro Čecha je rozdíl málo slyšitelný.
  • Obdobný rozdíl je mezi د/द/d a ڈ/ड/.
  • Písmeno ژھ/छ़/ch se vyslovuje jako c s přídechem (nikoli tedy jako české ch nebo č).
  • Písmeno ھ označuje přídechové h v některých přídechových hláskách.
  • Písmeno ہ/ह/h se čte [h].
  • Písmeno ج/ज/j se vyslovuje [dž].
  • Písmeno ے/य/y se vyslovuje [j].
  • Písmeno ى۪/ý se vyslovuje jako [j]. (Ve dvojhláskách? Nebo signalizuje změkčení předcházející souhlásky?)
  • Samohláska ạ odpovídá v IPA ə, tedy zvuku, který známe i v češtině, ačkoli ho neumíme zapsat. Vznikne, když vyslovíme názvy písmen b, t, k krátce (ne dlouze jako [bé], [té], [ká]).
  • Samohláska ọ odpovídá v IPA ɔ (nastavíme rty, jako bychom chtěli vyslovit a, ale vyslovíme o). Je to polootevřená zadní samohláska.
  • Samohláska ụ odpovídá v IPA ɨ, tedy zvuku mezi i a u. Je to zavřená střední samohláska, podobná např. výslovnosti ruského ы.
  • Vodorovná čárka nad přepisem samohlásky odlišuje dlouhou samohlásku od krátké.
  • Písmeno n za samohláskou se nevyslovuje plnohodnotně, ale nazalizuje předcházející samohlásku (tj. způsobuje její nosovou výslovnost).
  • Všechny samohlásky mohou být nazalizované (s nosovou výslovností). V písmu se nazalizace projeví připojením ن/n za samohlásku.
  • Při ohýbání slov dochází ke změkčování (palatalizaci) některých souhlásek. V latinském přepisu vyznačují někteří autoři palatalizaci apostrofem za změkčenou souhláskou. V kašmírském pravopisu zřejmě stejnému účelu slouží písmeno ے/y (ى۪?)
  • Písmena ص/ss, ض/dd, ط/tt, ظ/zz, خ/kh, ح/hh, غ/gh, ع/ʿ, ف/f, ق/q, ث/ś, ذ/ź pocházejí z arabštiny a používají se zřejmě jen v etymologickém pravopisu přejatých slov. Hlásky, kterým odpovídají v arabštině, kašmírština nezná a přizpůsobila si tedy výslovnost svému fonetickému systému. Uvedená písmena se vyslovují po řadě [s], [z], [t], [z], [kh], [h], [g], [ʔ], [f/ph], [k], [s], [z].

[editovat] Gramatika

[editovat] Rod a číslo

Kašmírština má dva rody, mužský a ženský; přísudek se shoduje s podmětem v rodu, rodem se liší i přídavná jména. Podobně se rozlišuje jednotné a množné číslo.

Příklady:

  • سُ گَو گَرێ = Su gav gare. = Šel domů.
  • سۄ گٔےِ گَرێ = Sọ gạyi gare. = Šla domů.
  • مۆل چھُ تھۆد = Mol čhu thod. = Otec je vysoký.
  • ماج چھٕ تھٔز = Māj čhụ thạz. = Matka je vysoká.

[editovat] Pád

Pádů má kašmírština 8, resp. 6 (tvary dativu se shodují s lokálem a tvary ablativu s instrumentálem; tyto pády se nicméně rozlišují záložkami, které se s nimi pojí).

Následující tabulka demonstruje pádové koncovky na podstatných jménech لٔڈکٕ (chlapec) a کٷر (děvče).

Pád Podstatné jméno Záložky
mužský rod ženský rod
jednotné množné jednotné množné
nominativ لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapec لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapci کٷر = kūr = děvče کؤرِ = kōri = děvčata
dativ لٔڈکَس = lạḑkas = chlapci لٔڈکَن = lạḑkan = chlapcům کؤرِ = kōri = děvčeti کؤرێن = kōren = děvčatům (کٷُتھ = k'uth)
ergativ لٔڈکَن = lạḑkan = chlapec لٔڈکَو = lạḑkav = chlapci کؤرِ = kōri = děvče کؤرێو = kōrev = děvčata
lokál لٔڈکَس = lạḑkas = chlapci لٔڈکَن = lạḑkan = chlapcích کؤرِ = kōri = děvčeti کؤرێن = kōren = děvčatech پێٹھ = peţh, نِش = niš, تَل = tal
ablativ لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapce لٔڈکَو = lạḑkav = chlapců کؤرِ = kōri = děvčete کؤرێو = kōrev = děvčat پێٹھ = peţh
instrumentál لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapcem لٔڈکَو = lạḑkav = chlapci کؤرِ = kōri = děvčetem کؤرێو = kōrev = děvčaty سٳتھے = sụ̄th'
genitiv لٔڈکٕ = lạḑkụ = chlapce لٔڈکَن = lạḑkan = chlapců کؤرِ = kōri = děvčete کؤرێن = kōren = děvčat اُند = und, إند = ụnd, إنز = ụnz, إنزٕ = ụnzụ
vokativ لٔڈکا = lạḑkā = chlapče! لٔڈکَو = lạḑkav = chlapci! کٷرې = kūrī = děvče! کؤرێو = kōrev = děvčata!

[editovat] Osobní zájmena

U zájmen 3. osoby se rozlišuje, zda je dotyčná osoba blízko mluvčího a posluchače, zda je daleko, ale viditelná, nebo zda je mimo jejich dohled.

Osoba Vzdálenost Jednotné číslo Množné číslo
1. بٕ = bụ = já أس = ạs = my
2. ژٕ = cụ = ty تۆہے = tohy = vy
3. blízký ےِ = yi = on, ےِ = yi = ona ےِم = yim = oni, ony
viditelný ہُ = hu = on, ہۄ = họ = ona ہُم = hum = oni, ہُمٕ = humụ = ony
vzdálený سُ = su = on, سۄ = sọ = ona تِم = tim = oni, تِمٕ = timụ = ony

2. a 3. osoba množného čísla se také používá pro zdvořilostní označení jedné osoby a odpovídá českému vykání.

[editovat] Slovesa

Příklad časování

  • گَژھُن = gachun = jít
  • بٕ گَژھٕ = bụ gachụ = jdu
  • ژٕ گَژھ = cụ gach = jdeš
  • سُ گَژھِ = su = jde
  • أس گَژھَو = ạs gachav = jdeme
  • تۆہے گَژھِو = tohy gachiv = jdete
  • تِم گَژھَن = tim gachan = jdou

[editovat] Záložky

Místo předložek (prepozic) používá kašmírština tzv. záložky (postpozice). Jak název napovídá, od předložek se liší tím, že se nekladou před slovo, ale za něj. Jejich funkce je podobná jako u předložek v jiných jazycích.

Příklad:

  • کِتاب چھٕ مےزَس پێٹھ = Kitāb čhụ mēzas peţh. = (doslova) Kniha je stole na.

[editovat] Slovosled

Základní slovosled je SVO (podmět - sloveso - předmět). Sloveso je téměř vždy na druhé pozici ve větě, podobně jako např. v němčině.

[editovat] Slovní zásoba

[editovat] Běžné fráze

  • نَمَسکار = namaskār, سَلام = salām = dobrý den / na shledanou
  • وارَے چھِوٕسٲ؟ = vāray čhivụsạ̄? = jak se máte?
  • مێ ژھُ ناو دُلارې = me chu nāv dulārī = jak se jmenujete?
  • کۆت ێھُوٕ گَژھُن؟ = kot čhuvụ gachun? = kam chcete jet?
  • کٷت دٷر چھُ؟ = kūt dūr čhu? = jak je to daleko?
  • بِہِو ہَز = bihiv haz = prosím, posaďte se
  • شُکرِےا = šukriyā = děkuji
  • اہَنہَز = ahanhaz = ano
  • نَ = na = ne
  • کٔہے چھَ؟ = … kạh' čha? / کٳتِس چھِ؟ = … kụ̄tis čhi? = kolik stojí …?
  • ١ = akh = jeden
  • ٢ = zụ = dva
  • ٣ = tre = tři
  • ٤ = cōr = čtyři
  • ٥ = pạnch = pět
  • ٦ = še = šest
  • ٧ = sath = sedm
  • ٨ = ạ̄ţh = osm
  • ٩ = nav = devět
  • ١٠ = dạh = deset
  • ژٔندێروار = cạndervār = pondělí
  • بۆموار = bomvār = úterý
  • بۄدوار = bọdvār = středa
  • برێسوار = bresvār = čtvrtek
  • جُماھ = jumāh / شَکُروار = šakurvār = pátek
  • بَٹێروار = baţervār = sobota
  • اتھوار = āthvār = neděle

[editovat] Vzorový text

[editovat] Externí odkazy

Indoíránské jazyky
Indoárijské jazyky:
Střední: romština | hindustánština (hindština | urdština) | paňdžábština …
Východní: bengálsko-ásámské (ásámština | bengálština) | bihárské (angičtina | bhojpurština | magahijština | maithilština) | urijské (urijština) …
Paharské: nepálština | středopaharské (gahrwalština | tehri | kumaonština) | západopaharské
Severozápadní: sindština | khojkijština | kachhijština | rajasthánština | gudžarátština
Jižní: divehi | sinhálština
Západní: gudžarátština | kónkánština | marátština
Vedijský sanskrt | Sanskrt | Mitannština | Páli
Íránské jazyky:
Východoíránské: severovýchodní (avestánština | skythijština (sakánština) | osetština | sogdiština (jagnobština) | baktrijština) |
jihovýchodní (paštština | pamirština)
Západoíránské: severozápadní (zoroastrijské darí | balúčština | gilačtina | kurdština | talyština) | jihozápadní (staroperština | páhlavština |
perština (afghánské darí | tádžičtina | hazarština | bukhorština) | lurijština | tatština)
Dardské jazyky: dameli | domaaki | gawar-bati | kalasha | kašmírština | khowar | kohistánština | ningalámština | pashayština | phalura | shina | šumaštština
Núristánské jazyky: ashkun | kamkata-viri (kata-vari | kamviri | mumviri) | prasuni | tregami | waigali
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu