Romština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Romština (Romaňi) | |||
---|---|---|---|
Rozšíření: | |||
Počet mluvčích: |
6 milionů – 11 milionů |
||
Klasifikace: |
|
||
Písmo: | Latinka, Azbuka a další | ||
Postavení | |||
Regulátor: |
není stanoven |
||
Úřední jazyk: | |||
Kódy | |||
ISO 639-1: | není | ||
ISO 639-2: |
|
||
SIL: | různé | ||
Wikipedie | |||
rmy.wikipedia.org |
Romština je jazyk patřící do indoíránské podskupiny indoevropské skupiny jazyků.
Obsah |
[editovat] Popis
Romština je aglutinační jazyk, má 8 pádů (nominativ, vokativ, akuzativ, dativ, lokativ, instrumentál, ablativ, genitiv), dva rody (mužský, ženský), tři slovesné třídy, které ovlivňují koncovky v časech. Sloveso má tvary pro: infinitiv, osoby, číslo (jedn., množ.), slovesné časy, způsoby, rody.
- Slovesné časy: Přítomný, budoucí, minulý nedokonavý, minulý dokonavý
- Způsoby: oznamovací, rozkazovací, podmiňovací přítomný, podmiňovací minulý
- Rody: činný, trpný
- Další prvky: opětovnost, slovesa mají kauzativní a pasivní tvary
Mnoho slov je přejatých z jazyků národů, jejichž územími Romové ve své historii putovali. Základem jsou slova indického původu, mezi nejstarší zápůjčky patří slova z perštiny a řečtiny. Jednotlivé dialekty používané v různých zemích se odlišují množstvím těchto přejatých slov, celkovou slovní zásobou, fonetikou ale i gramatikou.
[editovat] Dialekty
Mezinárodní klasifikace jazyků rozeznává následující hlavní dialekty romštiny:
- balkánský
- karpatský
- finský
- sintí
- velšský
- baltský
- olašský
Lze však použít i přesnější dělení na dialekty např. slovenský, maďarský, polský atd. Jak hlavní dialekty, tak regionální varianty vykazují fonetické, lexikální i gramatické odlišnosti. Jednotná spisovná romština dosud nebyla definována. Pravopis se obvykle přizpůsobuje nebo inspiruje majoritními jazyky jednotlivých zemí, v Česku a na Slovensku se používá tzv. slovenský pravopis, který již našel uplatnění jak při původní literární tvorbě, tak při sestavování slovníků a učebnic.
[editovat] Studium jazyka
V českých zemích byla romština poprvé popsána již v 19. století Puchmajerem, autorkou moderních publikací o romštině je Milena Hübschmannová. V Česku lze v současné době romštinu studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
[editovat] Počet mluvčích
Počet mluvčích ve Evropě lze jen odhadovat na základě obtížně slučitelných statistických dat z různých zemí, proto toto číslo kolísá mezi 4,6 miliony a 12 miliony s realistickým středem okolo 6,6 milionu mluvčích.
[editovat] Abeceda romštiny
Toto je abeceda karpatské (slovenské) romštiny (používá se i v Česku):
a, b, c, č, čh, d, ď, dz, dž, e, f, g, h, ch, i, j, k, kh, l, ľ, m, n, ň, o, p, ph, r, s, š, t, ť, th, u, v, z, ž
[editovat] Ukázka jazyka
Modlitba Otčenáš v romštině:
Dado amaro, so sal pro upripen Pošvecin pes tiro nav, av tiro thagaripen, mi el avka, sar tu kames, pro upripen, avka the pre phuv. O maro amaro de amen adaďives, odmuk amenge amare bezecha, sar the amen odmukas amare binoskengerenge. A ma ľidža amen andro bini, aľe odle amendar le nalačhes. Amen
Přísloví:
- Ko khamel ča pes, na džanel s'oda bacht.
Kdo má rád jenom sebe, neví, co je štěstí.
- Dilino phenel, so džavel, goďaver džanel, so phenel.
Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co říká.
- Feder goďavereha bara te phagerel, sar dilineha bokheľa te chal.
Lépe s moudrým roztloukat kamení, než s hlupákem jíst buchty.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
- Romea.cz - Romský informační servis
- Seminář Romistiky, FF UK
- Romano Džaniben
- Dženo
- Amare Roma
- Romano Hangos
- Romano Nevo Ľil
- Romská Wikipedie
- Kódy dialektů romštiny
Indoíránské jazyky |
---|
Indoárijské jazyky: |
Střední: romština | hindustánština (hindština | urdština) | paňdžábština … |
Východní: bengálsko-ásámské (ásámština | bengálština) | bihárské (angičtina | bhojpurština | magahijština | maithilština) | urijské (urijština) … |
Paharské: nepálština | středopaharské (gahrwalština | tehri | kumaonština) | západopaharské |
Severozápadní: sindština | khojkijština | kachhijština | rajasthánština | gudžarátština |
Jižní: divehi | sinhálština |
Západní: gudžarátština | kónkánština | marátština |
Vedijský sanskrt | Sanskrt | Mitannština | Páli |
Íránské jazyky: |
Východoíránské: severovýchodní (avestánština | skythijština (sakánština) | osetština | sogdiština (jagnobština) | baktrijština) | jihovýchodní (paštština | pamirština) |
Západoíránské: severozápadní (zoroastrijské darí | balúčština | gilačtina | kurdština | talyština) | jihozápadní (staroperština | páhlavština | perština (afghánské darí | tádžičtina | hazarština | bukhorština) | lurijština | tatština) |
Dardské jazyky: dameli | domaaki | gawar-bati | kalasha | kašmírština | khowar | kohistánština | ningalámština | pashayština | phalura | shina | šumaštština |
Núristánské jazyky: ashkun | kamkata-viri (kata-vari | kamviri | mumviri) | prasuni | tregami | waigali |