Karlštejn
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrad Karlštejn je jedním z nejvýznamnějších českých hradů. Byl založen císařem Karlem IV. jako reprezentační sídlo. Později zde byly uloženy královské poklady – říšské korunovační klenoty a sbírky svatých relikvií. Hrad se nalézá asi 8 km východně od Berouna v blízkosti stejnojmenné obce. Je chráněn jako národní kulturní památka.
Obsah |
[editovat] Historie
Hrad byl vystavěn králem Karlem IV. v letech 1348–1357 zřejmě podle původních plánů Matyáše z Arrasu. Měl sloužit nejen jako důstojné sídlo budoucího císaře, kde chtěl Karel odpočívat, rozjímat i přijímat vzácné návštěvy, ale též jako místo uschování vzácných ostatků svatých. Později se císař rozhodl, že zde uloží také říšské korunovační klenoty, které byly uloženy v kapli sv. Kříže. (Původně se však s jejich umístěním na hradě nepočítalo, měl být pro ně vystavěn chrám na Novém Městě pražském). Na počátku husitských válek zde Václav IV. uschoval také české korunovační klenoty, aby se nedostaly do rukou vzbouřenců. Po jeho smrti odvezl jeho následník Zikmund Lucemburský do říše nejprve české korunovační klenoty (1421) a později také říšský poklad (1423). Svatováclavská koruna se vrátila do Čech a na hrad Karlštejn v roce 1436, kdy se Zikmund konečně ujal vlády v Čechách. Byla zde uschována až do roku 1619, kdy byla převezena na Pražský hrad a umístěna do svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta, jež byla pro její uložení vystavěna na přání Karla IV. Dnes můžete na Karlštejně vidět její repliku. V roce 1422 hrad marně dobývali husité spolu s polskými oddíly Zikmunda Korybutoviče.
Husitství ukončilo nejslavnější éru existence Karlštejna. Po smrti Václava IV. přestali čeští králové svůj hrad navštěvovat. Sídlila tu pouze posádka, která měla za úkol Karlštejn chránit. Hrad začal pozvolna pustnout.
Na přelomu 15. a 16. století bylo postaveno nové kamenné purkrabství. Pro značnou zchátralost byl hrad v letech 1587–1596 důkladně opraven podle plánů U. Aostaliho. Při této opravě byly setřeny mnohé gotické prvky a nahrazeny novými renesančními. V letech 1877–1899 byla provedena celková puristická rekonstrukce hradu podle plánů B. Schmidta a J. Mockera, která znamenala další citelný zásah do celkové autenticity hradu. Přesto zůstala zachována řada hradních interiérů. Mockerovi ovšem vděčíme za to, že se Karlštejn nestal zcela ruinou.
Již v 19. století bylo umožněno turistům, aby si hrad prohlédli. Navštívil jej také sám císař František Josef I., jak svědčí nejstarší návštěvnická kniha.
[editovat] Popis
Hrad stojí na vápencové skále a je obklopen několika vyššími vrcholy, takže byl schován před zraky případných útočníků. Hrad je zbudován na čtyřech výškových terasách, z nichž nejnižší, rozšířená na konci 15. století a dnes přístupná regotizovanou branou, tvoří předhradí. Z předhradí se vstupuje druhou branou do purkrabského dvora. Tyto dvě části hradu byly nejvíce přeměněny při poslední Mockerově přestavbě, který nechal strhnout obě brány a podstatnou část purkrabství a postavil nové bez návaznosti na původní stavbu. Pod purkrabstvím stojí studniční věž chránící studnu hlubokou přes 96 metrů, která však neměla vlastní zdroj vody a proto byla vybudována štola k hornímu toku potoka protékajícího Hlubokým dolem a touto štolou se studna plnila. Voda ze studny byla čerpána velkým šlapacím kolem.
Z purkrabského dvora se branou se znakem Martinicové ze 16. století na třetí terasu, kde stojí obdélníkový trojpatrový císařský palác s přilehlou půlkulatou věží na východní straně. První patro sloužilo dvořanům, později manům, kteří hrad strážili. Velký sál se ukončen kaplí sv. Mikuláše, která se nachází v prostoru věže. Ve druhém patře se nachází rozlehlý sál předků, hodovní síň a audienční místnost. S těmito reprezentačními prostorami sousedily soukromé císařovy komnaty, ložnice a kaple sv. Václava, kopírující půdorys dolní mikulášské kaple. Třetí patro, které později vyhořelo, obývala císařovna.
Vedle paláce stojí obdélníková věž, v jejímž druhém patře se nachází kostel Panny Marie se vzácnými nástěnnými malbami. Úzkou chodbičkou se přejde do soukromé kaple Karla IV. vyzdobené na stěnách leštěnými polodrahokamy. Kaple byla později zasvěcena sv. Kateřině, oblíbené císařově světici.
Po celém obvodu je hrad opevněn mohutnými hradbami.
Ze sakristie soukromé císařské kaple se dá po krytém dřevěném mostě přejít na nejvyšší terasu, na které stojí Velká věž. Věž má čtyři patra a čtyři obranné věžičky a dala by se samostatně hájit pokud by útočníci obsadili zbytek hradu. To se skutečně stalo za třicetileté války, útočníky byli Švédi a do Velké věže nepronikli. Zdi věže jsou silné asi 6 m. Ve druhém patře Velké věže je nejvzácnější místnost hradu – kaple Sv. Kříže se zlacenou klenbou. Nejcennější je však její výzdoba skládající se z cyklu 129 (původně jich bylo 130) deskových obrazů světců vytvořená mistrem Theodorikem v letech 1359–1368. Kaple Sv. Kříže a její výzdoba byly restaurovány v nedávné době. Prostor nyní podléhá zvláštnímu návštěvnickému režimu, aby znovu nedošlo k jeho poškození přílišným návštěvnickým provozem. Navštívit jej můžete pouze v letních měsících, pokud se předem objednáte.
Karlštejn byl od 18. století vítaným námětem pro romantické malíře (A. Mánes), básníky (K. H. Mácha) a spisovatele. Z literárních děl Karlštejn nejvíce proslavily Karlštejnské vigilie spisovatele F. Kubky a především divadelní hra od J. Vrchlického Noc na Karlštejně, dnes známé hlavně v muzikálové podobě. To, že ženy nesměly pobývat na hradě, si však Vrchlický vymyslel.
[editovat] Pozoruhodnosti v okolí Karlštejna
- Národní přírodní rezervace Karlštejn
- Budňanská skála – zajímavý geologický odkryv zvrásněných vrstev vápenců a břidlic s výskytem zkamenělin
- Dub sedmi bratří – památný strom, dub letní o stáří cca 350 let
- Mořina – velké opuštěné vápencové lomy (např. Velká a Malá Amerika) propojené navzájem podzemními šachtami
- Svatý Jan pod Skalou – ves s klášterem a poutním místem u jeskyně legendárního poustevníka Sv. Ivana se nachází asi 5 km západně
