Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sedlec)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je gotický klášterní kostel katedrálního typu bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory.
Výstavba chrámu začala za opata Heidenreicha v roce 1290 a celá stavba ideově vycházející z francouzských katedrál byla dokončena asi v roce 1320 ještě za života opata Heidenreicha. Zajímavě se v ní přitom kloubí zdánlivě nepřekročitelný rozpor mezi cisterciáckým důrazem na skromnost a bohatstvím katedrální gotiky. Architektonicky je sedlecký klášterní kostel jednou z nejpozoruhodnějších gotických staveb u nás, přičemž mnohé architektonické prvky jsou zde užity naprosto unikátně. (Za současného stavu vědeckého poznání, ovšem není zcela jasné, zda-li některé z nich nejsou až dílem Santiniho invence) Stala se první katedrálou v českých zemích a až do dokončení Katedrály svatého Víta v Praze byla největší stavbou.
V roce 1421 byl klášter vypleněn husity a chrám zůstal v troskách 279 let. Až opat Jindřich Snopek započal s barokní obnovou kláštera. Chrám začal roku 1700 rekonstruovat Pavel Ignác Bayer z Jihlavy, ale později byl přizván mladý pražský architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který zachoval a rozvinul gotický ráz kostela v duchu své osobité barokní gotiky. Rekonstrukce sedleckého chrámu, která byla dokončena roku 1709, byla první významnou zakázkou Santiniho a otevřela mu dveře k opatům cisterciáckých klášterů v Plasích a Žďáru nad Sázavou.
Do poloviny 18. století vznikla i vnitřní výzdoba chrámu, na které se podíleli malíři Petr Brandl, M. L. Willmann, J. K. Liška, J. J. Stevens ze Steinfelsu, J. T. Supper či sochař M. V. Jäckel a další.
Po zrušení cisterciáckého kláštera Josefem II. v roce 1783 byl kostel zavřen. Později však převzal farní funkce za nedaleký zbořený kostel sv. Filipa a Jakuba.
V roce 1995 byl chrám spolu s památkami v Kutné Hoře zapsán na seznam světového kulturního dědictví. Od roku 2001 je chrám zařazen do programu Záchrana architektonického dědictví ČR a probíhá jeho oprava.
[editovat] Okolí
Z jižní strany přiléhal ke katedrále rajský dvůr s ambity a budovami konventu. Východně od katedrály se nalézal opatský dům s kaplí a severovýchodně se nacházela nedochovaná kaple sv. Kosmy a Damiána vystavěná na počátku 15. století pražským arcibiskupem Albíkem. Západně od katedrály stála obdélná gotická sýpka, která zanikla při vybudování císařské silnice.
V blízkosti průčelí katedrály se nacházel klášterní špitál a severozápadně se nacházel kostel sv. Filipa a Jakuba, dochovaný do dnešní doby pouze ve fragmentech v objektu dnešní fary. V rozsáhlém hrazeném areálu kláštera se nacházela ještě hřbitovní kaple Všech svatých s kostnicí.
Východní budova nového konventu byla vybudována v letech 1709–1759 při barokní obnově kláštera. Konvent s rozsáhlými nástěnnými výmalbami je spojen podélnými křídly s objekty východně od katedrály. Po zániku kláštera v rámci josefínských reforem v roce 1783 byl areál konventu přebudován na továrnu na zpracování tabáku, která se zde nachází dodnes.
