Lázně Bělohrad
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Lázně Bělohrad | |
|---|---|
 |
|
|
|
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0522 573094 |
| kraj (NUTS 3): | Východočeský (CZ052) |
| okres (NUTS 4): | Jičín (CZ0522) |
| obec s rozšířenou působností: | Jičín |
| pověřená obec: | Lázně Bělohrad |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 4,213 km² |
| obyvatel: | 3 749 |
| zeměpisná šířka: | 50° 26' 51" s. š. |
| zeměpisná délka: | 15° 35' 52" v. d. |
| nadmořská výška: | 291 m |
| PSČ: | 507 81 |
| základní sídelní jednotky: | 9 |
| místní části: | 9 |
| katastrální území: | 9 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Lázně Bělohrad nám. K. V. Raise 35 507 81 Lázně Bělohrad |
| starosta: | Pavel Šubr |
| Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa |
|
Lázně Bělohrad jsou malé podkrkonošské lázeňské město ležící v okrese Jičín. Jejich katastrální území má rozlohu 421,30 ha. K 30. červnu 2004 měly 3749 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Původ jména
Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, kde byla vystavena kamenná tvrz, jež měla bílé zdi a poddanými byla nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl pozdější název Bělohrad.
[editovat] Historie
Na počátku 17.století vlastnil některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Giovanniho Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století významným vlastníkem některých částí byl Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. Velkého rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky z Assenburgu, která panství koupila od Dormitzerů.
[editovat] Zajímavá místa města
- barokní zámek - z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Zámek je v současné době využíván jako internát pro odborné učiliště a není široké veřejnosti přístupný. Za zámkem je park s empírovou zimní oranžérií, která je v současnosti využita jako památník K. V. Raise a jako galerie. Nedaleko je oranžérii je umístěna sbírka vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století a skulptura vzpřímeného lva (symbol městského erbu)
- kostel Všech svatých - barokní kostel z roku 1689, hlavní oltářní obraz je od akademického malíře A. Muhla, obraz madony od Václava Březiny
- Bažantnice - lázeňský park s hudebním pavilonkem
- Pardoubek - rybník, jehož název byl odvozen od pár doubků, které byly vysazeny na hrázi. Původním majitelem byla Anna z Asseburgu, později hrabě Merweld, který po 1. světové válce zde zřídil plovárnu, kabinky a zajistil stálou službu plavčíka. V době socialistické vlády Československa byl zřízen betonový okraj, provedena parková úprava, ale nebyly prováděny udržbové práce, proto koupaliště a blízké okolí velice zchátralo a v současné době je rybník využíván jen k rybářským účelům
 zámek v Lázních Bělohrad |
 zámecká oranžerie - dnes památník K. V. Raise |
[editovat] Zajímavá místa okolí
- Byšičky (rezervace)
- Svatojanský újezd
- Červená Třemešná
- Pecka
- Zvičina
- Hořice v Podkrkonoší
- Hřídelec
[editovat] Významní rodáci
- Karel Václav Rais
- Václav Březina
- Karel Dlabola
- Karel Moor
- Dr. Leontina Mašínová
[editovat] Části města
- Brtev
- Dolní Javoří
- Dolní Nová Ves
- Horní Nová Ves
- Hřídelec
- Lány
- Lázně Bělohrad
- Prostřední Nová Ves
- Uhlíře
[editovat] Obce s pověřeným obecním úřadem Lázně Bělohrad
- Choteč
- Lázně Bělohrad
- Mlázovice
- Šárovcova Lhota
- Svatojanský Újezd
