Wikipedista diskuse:Mirekk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obsah 1 Problematická licence 2 Ffakt 3 Městské části a katastrální území Prahy 3.1 Šablony 3.2 Katastrální hranice 4 Slučování článků 5 Co je a co není wikipedie 6 Praha 7 Diskuse o slučování článků 8 Sarajevo 9 Revert u metra 10 Skororevert u USA

[editovat] Problematická licence

Ahoj, mám dotaz k obrázkům Soubor:Praha-petrovice-sidliste.jpg, Soubor:Praha-petrovice-kostel.jpg, Soubor:Praha-petrovice-zamek.jpg, Soubor:Praha-petrovice-zs-edisonova.jpg a Soubor:Praha-petrovice-novy-jez.jpg. V textu uvádíte povolení pouze pro Wikipedii, v licenci však uvádíte možnost použití kdekoliv. Můžete prosím dát tuto nesrovnalost dopořádku? Uvědomte si, že povolení pouze pro Wikipedii ({{Permission}}) je považováno za nesvobodné a tyto obrázky budou s největší pravděpodobností smazány – vizte Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Zákaz obrázků s nesvobodnými licencemi. Díky. --Tlusťa 11:18, 10. 2. 2007 (UTC)

Ahoj, na Wikipedie:Popisky_licence_souborů je u šablony Attribution v sekci Svobodné licence uvedeno: soubor je chráněné dílo, ale je dovoleno jeho volné používání za podmínky uvedení autora.

A podmínka autora je: jiné zveřejňování (než na Wikipedii) je možné jen se souhlasem autora.

Jakou licenci tedy uvádět, aby byly fotky k prohlížení, ale ne k jakémukoliv použití kýmkoliv a zároveň je nechtěl někdo mazat? Díky. Mirekk 12:22, 10. 2. 2007 (UTC)

Mám za to, že podobná možnost neexistuje. --Tlusťa 12:36, 10. 2. 2007 (UTC)

Nechápu proč není možné udělit souhlas se zveřejněním na Wikipedii bez toho, aby byly fotky zneužitelné např. pro komerční účely apod. Takto zřejmě přicházíme o mnoho potenciálních fotek i textů... Mirekk 12:43, 10. 2. 2007 (UTC)

Bohužel, je to tak. Omezení použití znesnadňuje přebírání obashu třetím stranám, což je proti duchu Wiki. Zas na druhou stranu, na Commons je svobodných obrázků víc než milión. --Tlusťa 12:49, 10. 2. 2007 (UTC)

[editovat] Ffakt

Opravdu považujete dosud neexistující časopis za natolik encyklopedicky významný, že si zaslouží článek v encyklopedii? Nepochybuji o tom, že bude fantastický, a že za rok touhle dobou budeme prstíčkem hrabat, abychom tu o něm měli co nejhezčí a nejdelší článek, ale v této chvíli se to těžko dá označit za něco jiného, než za reklamu.

Díky za pochopení. Chrupoš 20:48, 11. 2. 2007 (UTC)

Chápu. Časopis největší fakulty největší české univerzity určitě nestojí za řeč, natož za stránku ve Wikipedii, zatímco takový časopis Psí víno nebo Noviny Těšínské to je tedy terno :-D
Pokud má někdo opravdu pocit, že je článek reklamní, nechť ho klidně upraví a zdůvodní to, ale nevidím důvod proč to mazat. Díky. Mirekk 21:02, 11. 2. 2007 (UTC)

Já přece netvrdím, že nestojí za řeč. Mám problém s tím, že zatím neexistuje :o). Pokud by existoval, navrhnul bych hlasování o smazání a tam by se rozhodlo. Jak ale chcete rozhodovat o významnosti časopisu, který neexistuje? Proto je IMHO na místě smazání bez předchozího hlasování. Co se týká těch dvou příkladů, které jste uvedl - pokud máte pocit, že se jedná o encyklopedicky nevýznamná témata, máte jako každý jiný na wiki možnost navrhnout je ke smazání - minimálně v prvním případě máte můj hlas jistý.

Chrupoš 21:21, 11. 2. 2007 (UTC)

Ty články jsem uvedl jen jako příklad, že zde jsou i méně významná hesla, různé zbytečné pahýly atd. Ale nic z uvedeného mazat nechci - právě také díky obsáhlosti je Wikipedia tak jedinečná. V tom textu není nic o významnosti časopisu apod. Ale chápu vaše námitky, pokud je nutné článek smazat, ať je smazán... :-( Mirekk 21:32, 11. 2. 2007 (UTC)

Zdravím, pokud chcete informace o vznikajícím časopisu ve wikipedii uchovat, začleňte ho do článku o fakultě. Samostatně jakožto článek o neexistující entitě bude smazán. S pozdravem --PaD ✉ 21:46, 11. 2. 2007 (UTC)

Jestli mohu něco navrhnout - nechme to teď smazat - až vyjde první číslo, získá časopis nějaké doložitelné reference a bude větší pravděpodobnost, že projde hlasováním o smazání, které podle mého názoru někdo i potom může vyvolat. Jsem si na 99 procent jistý, že v tuto chvíli by neprošel (z důvodu neexistence). Až tato námitka přestane být opodstatněná, bude se hlasovat o jeho encyklopedické významnosti a tam má větší šanci projít díky pravidlům hlasování o smazání, a díky poměrně velkému počtu inkluzionistů v české wiki :o). Chrupoš 21:54, 11. 2. 2007 (UTC)

Dobře, zatím to tedy necháme takto. Mirekk 08:58, 12. 2. 2007 (UTC)

[editovat] Městské části a katastrální území Prahy

[editovat] Šablony

Dovoluji si upozornit, že šablona městské části není totožná se šablonou katastrálního území (v šabloně městské části například nemůže být datum připojení k Praze, protože městské části vznikly dlouho po posledním rozšiřování Prahy). Možná by stálo za úvahu kvůli těm několika málo pražským městským částem, jejichž území je tvořeno právě jedním celým katastrálním územím, vytvořit třetí šablonu, která by plnila zároveň funkce obou šablon, ale dokud tomu tak není, je třeba umisťovat obě šablony. --ŠJů 00:46, 13. 2. 2007 (UTC)

Dobrý den, dvě šablony vedle sebe s téměř shodnými informacemi by myslím být nemusely. Když nerozlišujete stránku o katastru a městské části tak proč pak mít na jedné společné stránce obě šablony?

Jako jedinou podstatnější informaci z šablony katastrů bych viděl datum připojení k Praze, který je ale stejně uveden i v článku. U MČ by šlo tyto informace přidat např. takto: MČ Praha 15, datum připojení k Praze - Hostivař 1922, Horní Měcholupy 1968. Stačí malá úprava šablony MČ.

(A Pokud by šlo o můj soukromý názor tak bych ze šablony odstranil i údaje typu počet základních sídelních jednotek, které stejně naprosté většině lidí nic neřeknou...) Mirekk 00:59, 13. 2. 2007 (UTC)

Ano, integrovaná šablona by nemusela být o moc větší než samotná šablona městské části. Kromě roku připojení k Praze se šablony liší ještě jednou velmi podstatnou věcí, a to názvem. Napočítal jsem takovýchto jednoduchých městských částí (tvořených jedním k. ú.) 28, kvůli tomu už se vyplatí to nějak systémově řešit.

Ale jak se pak postavit k případům, kdy městské části chybí část nominálního katastrálního území (Troja, Řepy, Dolní Měcholupy) nebo naopak je k ní připojen navíc nějaký zlomek "cizorodého" k. ú. (Suchdol, Dubeč)? Pak už by asi šablony měly být dvě, i když bych velmi váhal nad tím, jestli je rozdělovat do dvou článků. Ty dva články by se totiž lišily jen úvodními definicemi a statistikami v šabloně, zatímco informace o území, historii, pamětihodnostech, fotografie atd. by buď byly zdvojené, nebo by se muselo pracně hlídat, aby se shromažďovaly jen v jednom ze dvojice článků a druhý zůstal holou formální slupkou.

Jasné není ani jak řešit městské části, k nimž kromě vlastního "nominálního" k. ú. patří ještě jedno či dvě menší k. ú. z okolí. Jde o jakési připojení, cosi jako „kolonizující“ dosah obce – a chceme snad mít jeden článek o Praze od roku 1974, jiný článek o Praze 1970-1973, jiný článek o Praze 1968-1969, jiný o Praze let 1960-1968 a další o Praze 1922-1959? Nebo chceme tyto změny rozsahu území považovat za něco, co zásadně nemění podstatu Prahy a její kontinuitu? Podle mě tím, že městská část je pojmenována podle jednoho katastrálního území, se toto k. ú. stává jaksi hlavním, definujícím, a pod jeho názvem by měl být článek, ve kterém se dočteme, jaká další území jsou tomuto podřízena. Komu se to nelíbí, ať si svou obec pojmenuje podle vzoru Brandýs nad Labem-Stará Boleslav nebo Zlatníky-Hodkovice nebo ať si pro ni vymyslí fungl nový název. --ŠJů 02:21, 13. 2. 2007 (UTC)

Snad to nebude takový problém, jde jen o to, aby to bylo přehledné a správné zároveň. Ale pokud si dobře pamatuji tak Řepy ani Dolní Měcholupy žádnou část svého katastru nepostrádají (hranice MČ P17 resp. MČ P-Dolní Měcholupy se shodují s katastrálními hranicemi), podobně nevidím problém u Dubče... Historii je jednoznačně vhodné mít zpracovanou podle čtvrtí/katastrů, protože městské části se častěji mění a jsou spíše administrativní záležitostí, zatímco jádra obcí jsou trvalá. Je však zřejmě nutné odlišovat MČ tvořené jedním "hlavním" k.ú. a menšími k.ú. (MČ Praha 22 = Uhříněves + Pitkovice + Hájek). Pokud ale jde o MČ tvořenou jednou "obcí" (nikoli jedním katastrem), pak tam podle mne náleží šablona o MČ (která je de facto rozšířenou šablonou o katastru).

Máme podobnou představu, tak bychom se mohli domluvit. (Ale katastrální území jsou také jen administrativní záležitostí, stejně jako městské části, jen výrazně setrvačnější. K jádru obce se tedy vážou dva druhy administrativního členění území a obojí je odvozené od názvu samotného sídla (tedy útvar zástavby).

[editovat] Katastrální hranice

Část Dolních Měcholup patří do městské části Praha-Dubeč (na toto území patří dubečský hřbitov, usedlost Lázeňka a dvě nové ulice, kde právě probíhá výstavba domků). Zdroje jsem uvedl do Diskuse:Dubeč. V podobných případech by se to mělo úředně řešit tak, že městské části či Praha by si měly od katastrálního úřadu vyžádat změnu katastrálních hranic. Ale v Praze je to na dlouhé lokte a někdy už úřady a městské části na toto sjednocování rezignovaly. Nedávno se podobným způsobem dolaďovala tuším jižní hranice Břevnova, aby ladila s hranicí Prahy 5 a Prahy 6.

Na Řepy se zkusím podívat, bohužel mi dnes nějak nefungují on-line mapy, server má nějaké problémy. Je možné, že tam už ty rozdíly byly odstraněny. --ŠJů 20:02, 13. 2. 2007 (UTC)

Díky za objasnění. Vycházel jsem z jiného zdroje MHMP a ty údaje jsou bohužel různé. Ideální by bylo aby se i hranice katastrů měnily podle toho, jak se mění hranice zástavby jednotlivých čtvrtí.

K Vašemu dotazu v mé diskusi uvádím, že uvedená rozloha 8,50 km² se vztahuje na městskou část Praha-Dubeč (tedy snad včetně té dolnoměcholupské části), zdroj: ČSÚ (tabulka Excel). Ovšem trochu mě mate to označení v šabloně MČ "katastrální výměra", kde by měla být uvedena výměra celé MČ, nikoli katastru, co s tím?

Jinak bych se asi neorientoval jen podle map, ale v případě pochybností prověřoval více zdrojů (jak jsem uvedl, často se bohužel liší). Pokud vím, tak loni např. proběhla nějaká korekce hranic mezi Křeslicemi a Pitkovicemi (k nimž patřila malá část k.ú. Křeslice, aniž by se to někde uvádělo!), ačkoli číslování nových domů bylo prováděno už v rámci křeslického systému.

Spoléhám na to, že do on-line map spravovaných městem by měly být změny hranic zanášeny prvořadě. Ostatně myslím, že úředně primární dokument o hranicích katastrálních území je v podobě mapy na katastráním úřadě, nikoliv v textové podobě.

Co se týče Křeslic, našel jsem nějakou starší mapu na webu statistického úřadu, v té mapě ten schůdek (zub) ještě je. Některé rozdíly lze vyčíst ze Statutu hlavního města Prahy (a jeho novelizací), kde jsou popisovány hranice městských částí často tím způsobem, že je uvedeno, kdy hranice městské části vede po hranici katastrálního území a kdy z této hranice odbočuje.

Historii změn hranic katastrálních území v Praze jsem nikde nenašel. V tomhle dokumentu je uvedena výměra katastrálních území v letech 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005, takže lze vysledovat, ve kterém roce se hranice změnily. Výměra Křeslic ze zvětšila mezi 31. 12. 2001 a 31. 12. 2002.

Katastr se jmenuje soupis pozemků (slovo pochází z byzantsko-řeckého katastichon = rejstřík, seznam a k nám se dostalo přes italštinu a němčinu). Takže katastrální znamená vycházející z tohoto soupisu. Lze tedy mluvit o katastrální rozloze parcely, dílu, katastrálního území, obce, obvodu, okresu, městské části… --ŠJů 02:11, 15. 2. 2007 (UTC)

Díky, člověk se stále učí:-) Mapy na webu jsou aktualizovány hodně se zpožděním, někdy vůbec, nebral bych to jako důkazní materiál. Historie změn katastrů celé ČR lze najít na webu ČSÚ.

Ad Křeslice × Pitkovice (P22): Zanikla 1 část obce 41542 1 Pitkovice (část) 12702 7/554782 Praha, s účinností od 20.12.2002, tj. s ukončením platnosti k 19.12.2002 (dodatečné oznámení), část obce statistická 415421 1 Pitkovice (část) byla vytvořena k 25.2.2000 v rámci územní přípravy SLDB 2001 pro domy na území ÚTJ 92061 4 Pitkovice-Křeslice, která představovala přesah zástavby z městské části Praha-Křeslice na k.ú. Pitkovice. Tato ÚTJ zanikla de facto k 20.12.2002 (tj. její platnost byla ukončena k 19.12.2002), kdy byla hranice mezi k.ú. Pitkovice a Křeslice upravena tak, aby byla shodná se stanovenou hranicí mezi městskými částmi Praha 22 (do 31.12.2001 Praha-Uhříněves) a Praha-Křeslice. Domy ze zaniklé části obce se převádějí do části obce 07607 4 Křeslice (svým číslováním tam již patří, neboť byly očíslovány z číselné řady Křeslic a nikoliv Pitkovic, na jejichž k.ú. tehdy ležely, s ohledem na připravovanou změnu).

Ale tak úplně pořádek v tom asi není: Část obce byla od 1.1.2005 uváděna pod názvem Pitkovice (Praha-Křeslice), protože se nevědělo, že již předtím zanikla. Mirekk 11:29, 15. 2. 2007 (UTC)

Myslím, že tam mají nemalý chaos, protože ač jsem kladl příslušným institucím dotazy, o tomto přehledu mě nikdo neinformoval (obě odpovědi jsou z 15. 2. 2007):

Český statistický úřad mi odepsal: „Dobrý den, informace o katastrálním území v Praze získáváme od Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Do katastrálních území promítáme změny výměry, změny hranice katastrů nesledujeme. Pokuste se obrátit se svým dotazem na výše uvedený úřad. S pozdravem M. Furková, RAIS ČSÚ hl. m. Praha“

Český úřad zeměměřičský a katastrální mi napsal: „Dobrý den. Přehled změn hranic nikde zveřejněn není. O chystaných změnách k.ú. není informován. Plošné přizpůsobení kat. hranic hranicím městských částí se neprovádí. Ing. Jana Síbrová, vedoucí odboru GI KN“

--ŠJů 15:18, 18. 2. 2007 (UTC)

[editovat] Slučování článků

Zdravím. Tuto editaci jsi označil jako sloučení s článkem Kolovraty. Když jsem se ale do článku Kolovraty podíval, tak tam žádné informace o městské části Praha-Kolovraty nepřibyly. Toto není slučování článků, ale mazání informací bez náhrady. Slučováním se myslí shrnutí informací ze dvou článků do jednoho, bez ztráty. Prosím, dávej na to pozor, dík. --ŠJů 01:14, 15. 2. 2007 (UTC)

Provedl jsem skutečně sloučení článků a jeho doplnění a rozšíření, ale koukám že se to nějakým záhadným způsobem nepodařilo uložit, ale původní článek i tak zmizel... Omlouvám se.

Ale co otázka zda tu mít článek o Kolovratech jako k.ú. i o Praze-Kolovratech jako městské části zahrnující Kolovraty i Lipany? Mirekk 10:59, 15. 2. 2007 (UTC)

Šablona je rozdělena na DVĚ části. Každého to bude jen mást když zde u dvou naprosto rozdílných celků budou "svítit" dva odkazy. --Kirk 16:56, 15. 2. 2007 (UTC)

[editovat] Co je a co není wikipedie

Doporučuji vám kolego prohlídnout si články o okresech, což je klasický statistický přehled se vším všudy. Nevidím jediný důvod, proč zde nemít i kvalitní statistiku. Nebo vás snad něco stojí provoz wikiserverů, že vám vadí na wikipedii statistické údaje? Jinak jisté číslené kódy jsou použité i u obcí. --Kirk 16:56, 15. 2. 2007 (UTC)

Jde o zbytečný údaj ryze technické povahy, nevidím jediný důvod proč to tu mít. Až nám vysvětlíte, proč by mě měl zajímat uměle vymyšlený kód katastrů či územně technických jednotek, pak si je sem klidně přidávejte. Více byste článkům pomohl jejich doplňování o smysluplné a užitečné údaje, než o statistické kódy (navíc ještě v nadpisech!). Mirekk 17:02, 15. 2. 2007 (UTC)

[editovat] Praha

Kolego, laskavě nennarušujte systém článků o Praze. Děkuji. --Kirk 17:09, 15. 2. 2007 (UTC)

Nic nenarušuji. Žádám jen o vysvětlení proč provádíte další a další změny v systému, kterému evidentně nerozumíte. Na dotazy neodpovídáte, přesouváte články bez vysvětlení, rozdělujete pracně sloučené články, doplňujete neověřené údaje atd. Mirekk 17:19, 15. 2. 2007 (UTC)

Systému rozumím velice dobře. Ostatně jsem se podílel na vytváření šablony Praha. --Kirk 17:31, 15. 2. 2007 (UTC)

A ty dle vás neověřené údaje mám z územě identifikačního registru ČR (tam je rozloha a kódy) a z http://web.mvcr.cz/adresa/ (počet obyvatel) --Kirk 17:33, 15. 2. 2007 (UTC)

Na wikipedii působím déle než vy a také jsem zakládal řadu článků o m.č. a k.ú. Prahy. --Kirk 17:34, 15. 2. 2007 (UTC)

Vy této stránce věříte? Na stránce o Praze je hned několik zásadních chyb, např.:

• V Praze je evidováno 112 obcí ALE: hlavní město Praha je dle zákona jedinou obcí
• Adresy v Praze mají PSČ v rozsahu 130 00 až 993 00 ALE: je běžně známo, že pražská PSČ jsou úplně všechna začínající jedničkou.
• Státní poznávací značka pražských vozidel obsahuje písmeno „A“. ALE: Pojem Státní poznávací značka neexistuje už 6 let. Navíc písmeno A jistě obsahují i jiné značky než pražské...

To, že jste se podílel na vzniku šablony je jistě chvályhodné, ale nezaručuje to, že je správně a že údaje v ní uváděné jsou k něčemu dobré a užitečné pro návštěvníky Wikipedie (např. kódy technických a statistických jednotek). Mirekk 17:44, 15. 2. 2007 (UTC)

Nevím, jestli jste si toho vůbec všiml, ale ta šablona je rozdělena na dvě části. V horní části jsou odkazy na články o městských částech. Ve spodní jsou odkazy na k.ů. V případě, že je městská část shodná s katastrem, nebo s jeho menší částí, je článek o ní nazván dle názvu k.ů. --Kirk 17:36, 15. 2. 2007 (UTC)

Jinak se jedná o tuhle šablonu: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Praha --Kirk 17:38, 15. 2. 2007 (UTC)

Jasně, vím moc dobře, že pod pojmem "obec" jsou zde u Prahy uváděna k.ú., nicméně údaje o počtu obyvatel jsou přesné. Co se týče pojmu SPZ, tak ten byl nahrazen pojmem REGISTRAČNÍ ZNAČKA. Podstata obou pojmů však zůstává stejná. --Kirk 17:50, 15. 2. 2007 (UTC)

Co se týče PSČ, tak nejspíš netušíte nic o tom, že řada firem má vlastní poštovní oddělení. Kdysi jsem pracoval v jedné firmě zabývající se prodejem technických norem. Divil byste se kolik firem má vlastní PSČ odlišné od PSČ normální pošty působící v dané obci. --Kirk 17:52, 15. 2. 2007 (UTC)

Tím jsem chtěl říct, že ty údaje tam jsou dost často nepřesné, ale na tom teď nezáleží. Spíš jste měl odpovědět na to, proč rozdělujete články již dříve rozdělené a pak zase sloučené. Co už v tom konečně udělat nějaký systém??? Už vidím, jak to zítra kolega ŠJů předělá do původní podoby, Vy to zase změníte zpět atd. Není tohle ztráta času, která by se dala využít na vylepšování článků namísto jejich neustále slučování, rozdělování a přejmenovávání? Vždyť třeba článek Dolní Měcholupy neobsahuje nic o historii ani současnosti, žádné fotky atd. ale zato tam je detailně vymezen přesah katastru do Dubče i s čísly domů a parcel.

O vlastních firemních kódech PSČ samozřejmě vím. Ale to nejsou PSČ obce! Navíc ten rozsah uváděný na tom webu je nesmyslný, neboť zákon od roku 1960 stanoví, že PSČ v Praze začínají jedničkou. Pak je hloupost napsat od 130 00, když Praha 1 má hlavní 110 00, Praha 2 120 00 atd.

Není pravda, že by článek neobsahoval historická data. O žádném přesahu katastru do Dubče tam není ani slovo. Je tam informace o tom, že část katastru se nachází na území městské části Praha-Dubeč, což je rozdíl. Původně byly všechny k.ú. na území dnešní Prahy s výjimkou Černého Mostu samostatnými obcemi. Až do poloviny 20. století také neexistovalo, aby bylo některé k. ú. na území Prahy rozděleno uměle mezi více celků, jak s tím poté začali komunisti. Ta šablona i celý systém článkjů o Praze je koncipován tak, aby zde byly samostatné články o k.ú. a samostatné články o m.č. které zahrnují více katastrů nebo jejich částí. Ze stejného důvodu zde existují samostatné články o Praze 3 a Žižkovu, třebaže je jasné, že dle vás a řady jiných lidí je to údajně totéž. --Kirk 18:19, 15. 2. 2007 (UTC)

To že se nemýlím v tom, že řada lidí považuje Prahu 3 a žižkov za jedne celek je evidentní z toho, že se občas objevuje nesmyslné tvrzení typu "... pořádá žižkovská radnice..." --Kirk 18:22, 15. 2. 2007 (UTC)

Ta jedna věta co tam je je ale opravdu málo. Naopak je zbytečné tam popisovat, který dům patří do toho či onoho katastru, jehož hranice budou stejně dříve či později upraveny. Taky se mi nelíbí komunistické územní změny v Praze, i když se mi nezdá, že by to bylo dnes lepší. Spíše naopak - vznikají stále nová členění a úrovně správy, aniž by ta stará byla rušena a aniž by to bylo někde popsáno. Dnes jsme v situaci, že polovina Pražanů neví, kde přesně bydlí...

Chápu rozdíl mezi Prahou 3 a Žižkovem, ačkoli na rozdíl od Vás chápu i označení "žižkovská radnice" namísto "Úřad městské části Praha 3". Neříkám přece, že je něco totéž. Ale nezlobte se na mě, aby existovaly 2 články Kolovraty a Praha-Kolovraty je prostě zbytečné. Stejně jako neexistuje článek o Frýdku a o Místku, ale jen a pouze o Frýdku-Místku, kde je popsáno, z kterých částí se skládá... Mirekk 19:48, 15. 2. 2007 (UTC)

Zbytečné to není. Dotyčná městská část má zcela jiné vymezení. --Kirk 20:09, 15. 2. 2007 (UTC)

Jinak k těm hranicím - nikde není psáno, že dojde k úpravám hranic katastrů. V Brně se katastrální hranice nezměnily od roku 1979, zatímco správní členění se změnilo a během 90. let došlo i ke dvěma úpravám hranic městských částí. Naopak považuju za velice dobrý počin přesné zdokumentování odchylného průběhu hranic m.č. a hranic k.ú. Jen pro některé lidi je tohle prkotina. Já se rozhodně mezi ně nepočítám a nehodlám počítat. --Kirk 20:20, 15. 2. 2007 (UTC)

Jinak se mýlíte, že bych si neodkázal domyslet, co znamená termín "žižkovská radnice". Jen nevidím důvod, proč zaměňovat dva pojmy, z nichž jeden je fakticky naprosto špatně. --Kirk 20:35, 15. 2. 2007 (UTC)

Vážení kolegové, dovoluji si připojit se k diskusi. Domnívám se, že je vhodné, abychom na Wikipedii měli článek Praha, který se bude pojednávat jak o Praze v rozloze do roku 1960, tak o Praze v rozloze v letech 1960–1968, tak i o Praze třeba v území od roku 1974, nehledě na různé menší změny hranic. Název města mu dává určitou kontinuitu přesto, že se některé části mohou oddělovat či připojovat a město může vykonávat přenesenou působnost v té či oné působnosti i pro některé další obce.

Analogicky: pokud se městská část jmenuje podle některého katastrálního území, znamená to, že nejde o "zcela jiný celek", ale název městské části naznačuje jistou kontinuitu, zřetelnou a podstatnou souvislost. V tom smyslu, že třeba Lipany "patří pod Kolovraty" a Sobín "patří pod Zličín", tedy že "nominální" část obce má s městskou částí užší a podstatnější vztah než ostatní katastrální území (ostatní části obce). Ostatně Sobín patřil pod Zličín ještě před připojením k Praze – patřily by tedy informace o této někdejší obcí Zličín do článku o katastrálním území Zličín, nebo do článku o městské části Praha-Zličín? To vše jsou podle mě pádné důvody pro to, aby článek o městské části byl totožný s článek o katastrálním území, podle kterého je městská část pojmenovaná. Domnívám se, že již v minulosti proběhly diskuse, v nichž Kirkův názor "pod obojí" byl zřetelně komunitou odmítnut (hledat se mi to ale nechce), ale otevření nové diskuse se nebráním.

Zvláštními případy jsou městské části, které podle katastrálního území byly pojmenované původně a teprve dodatečně byly označeny názvem s "číslovanou Prahou". Dalšími speciálními případy jsou Praha 13, která původně měla název Praha-Jihozápadní Město a územně se do značné míry kryje s k. ú. Stodůlky, na jejíž někdejší orgány má návaznost, dále městská část Praha 11, která se původně jmenovala Praha-Jižní Město a má nespornou kontinuitu na dřívější obec Chodov. A speciálním případem je Praha 3 jakožto jediný víceméně jednočtvrťový obvod.

Domnívám se, že by bylo záhodnou snažit se články co nejvíce integrovat, aby se kvůli pouhé statistice zbytečně netříštily podstatné encyklopedické informace o historii, pamětihodnostech, dění v místech atd. Je jednodušší pohlídat si, aby v úvodu článku a v infoboxu byly jasně odlišeny odlišné celky, o nichž tentýž článek pojednává, než abychom soustavně museli přetřiďovat druhotné informace, které v případě dvojího článku budou wikipedisté nahodile zařazovat tu do článku o městské části, tu do článku o katastrálním území. --ŠJů 03:05, 17. 2. 2007 (UTC)

Pokud někdo založíte o tomto problému diskusi pro celou komunitu, bylo by pak vhodné tam přemístit či zkopírovat související diskuse z osobních stránek a ze stránek u jednotlivých článků. --ŠJů 03:05, 17. 2. 2007 (UTC)

[editovat] Diskuse o slučování článků

Nepřehlédněte, prosím, diskusi Slučování článků o částech Prahy. --ŠJů 06:58, 20. 2. 2007 (UTC)

Ale vypadá to, že diskuse skončí patem a tedy „vítězstvím“ Kirkových verzí. Když se nevyjádří ani ti, kdo se účastnili editací a revertů, ani ten, kdo mě k otevření diskuse vyzýval (Aktron), natož ostatní, tak to je pak těžké. --ŠJů 04:28, 22. 2. 2007 (UTC)

[editovat] Sarajevo

Město se dělí na čtyři opčiny (protože je to název administrativní jednotky ve Federaci Bosny a Hercegoviny, který se do češtiny přepisuje takto a v této podobě se na Wikipedii používá). V Republice Srbské a Srbsku se je jedná o opštinu (opět podle přepisu z tamější verze azbuky), u Chorvatska a FBiH používáme tedy termín opčina. Díky za pochopení. --Aktron (d|p) 18:52, 4. 3. 2007 (UTC)

Vím co znamená opčina. Ale není to české slovo, ani žádný terminus technicus, aby se to muselo přepisovat v původním znění. Za adekvátní překlad do češtiny bych v tomto případě v rámci města považoval skutečně obvod, jak bylo v článku před změnou. Analogicky zde máme třeba článek Zemský okres Cham, nikoli Landkreis Cham. Názvy administrativních jednotek se na Wiki zpravidla překládají a asi to není potřeba měnit.

Navíc v případě Sarajeva by se úplně správně mělo psát općina/opština, protože se tam mluví chorvatsky i srbsky. Jinak ten termín v rámci Bosny a Hercegoviny označuje jednotku nejvíce podobnou našim obcím s rozšířenou správní působností. Mirekk 19:06, 4. 3. 2007 (UTC)

O používání termínu opčina/opština zde proběhla již dávno diskuze, a podle ní se samozřejmě zavedl současný stav. Ten plně vychází z toho, že se JEDNÁ o terminus technicus, který mimochodem zabraňuje tomu, aby se zde objevilo tisíc dalších překladů a variant; upřímě řečeno, článků o BiH, HR, SR, CG atp. je tu hodně a situace by byla velmi nepřehledná. --Aktron (d|p) 22:28, 5. 3. 2007 (UTC)

Mělo by to tu být méně o dohadování a diskusích a více o faktech. Pořád se tomu tady snad ještě říká encyklopedie, ne? Články v češtině by měly být pokud možno česky. Opčina není české slovo, ani si nemyslím, že by všichni věděli co ten termín znamená. Proto jsem přidal ten link a doplnil českým ekvivalentem. Mirekk 22:32, 5. 3. 2007 (UTC)

[editovat] Revert u metra

Tu kategorii Metro v Praze jsem okamžitě odstranil. Důvod je prostý. Tyhle vlaky jezdí v dalších až desítkách měst - to bychom potom do článku museli dát desítky kategorií, což by bylo samozřejmě špatně (znepřehlednilo by celou kategorizaci dole). --Aktron (d|p) 23:42, 5. 3. 2007 (UTC)

Proč odstraňovat??? V kategorii byly už uvedeny všechny vlaky pr. metra kromě tohoto. Sice jezdí i jinde, ale k pražskému metru přece patří. Ostatně i v článku je, že byly původně určeny hlavně pro Prahu. Ty ostatní vlaky taky jezdí i jinde a to Vám nevadilo? Mirekk 23:45, 5. 3. 2007 (UTC)

To že jsou tyhle kategorie i u jiných vlaků je samozřejmě špatně a měly by se odstranit. Navrženo původně bylo pro Prahu (která měla velké požadavky), ale ruku na srdce - mělo by smysl aby hlavní závod pro výrobu těchto vlaků v SSSR vyvíjel takto nový typ jenom kvůli jedné malé síti? To si myslím že ne. Navíc v Moskvě už měli problémy s kapacitou, tak její zvýšení tím, že zavedli vložené vozy jedině uvítali. Kromě těchto vozů metra si nedovedu představit, jakou devastaci by způsobila podobná kategorizace u travají, kde jeden typ jezdí v desítkách až stovkách měst. --Aktron (d|p) 23:56, 5. 3. 2007 (UTC)

Pokud tedy odstranit (nesouhlasím), tak to navrhněte a když se to schválí tak to udělejte všude. Takhle akorát uděláte ze systému bordel. Mirekk 23:48, 5. 3. 2007 (UTC)

Tak ono snaha je, aby Wikipedie nebyla českocentristická. Všude to samozřejmě postupně udělám, není co shvalovat - pokud tyhle kategorie zavedeme tak jich bude přebujele moc. --Aktron (d|p) 23:57, 5. 3. 2007 (UTC)

[editovat] Skororevert u USA

Přít se nechci, ale těmi jazyky se v USA mluví, v Louisianě je dokonce francouzština druhá nejužívanější tuším. A kromě toho by bylo dobré zmínit havajštinu. Čínštinu jsem tam dal proto, že je v tabulce třetí. Ono asi bude ale lepší do cs přeložit en:Languages of the United States a dát na to do kolonky Jazyk za španělštinu odkaz. --Aktron (d|p) 23:11, 23. 3. 2007 (UTC)

Jasně, já nezpochybňuju že se těmi jazyky v USA mluví. Jde jen o významnost jazyka v rámci celé země (článek je o USA) a tam myslím kromě té španělštiny nic zásadního není. U jednotlivých států by to být mělo pokud je tam nějaký významný podíl neanglicky mluvícího obyvatelstva. Ale přeložit ten odkazovaný článek by to chtělo... --Mirekk 23:19, 23. 3. 2007 (UTC)

No právě. Asi jsem moc velký detailista. Myslím ale, že alespoň pahýl s tabulkou cca. prvních 15. jazyků si tu do pár dnů dáme :-) --Aktron (d|p) 23:24, 23. 3. 2007 (UTC)

OK. Tabulka z tohoto výzkumu en:Language Spoken at Home (U.S. Census) potvrzuje, že kromě španělštiny jsou ostatní jazyky užívané v rámci USA minimálně (netýká se to počtu těch komunit, tam by byla čísla trochu jiná). --Mirekk 23:30, 23. 3. 2007 (UTC)