Stodůlky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Stodůlky (část obce a katastrální území) |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| kód katastrálního území: | 75554 |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| připojení k Praze: | 1. července 1974 |
| součást městského obvodu: | Praha 5 |
| součást městské části: | Praha 13 a Praha-Řeporyje |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 13 |
| počet územně technických jednotek: | 2 |
| základní sídelní jednotky: | 24 |
| katastrální výměra: | 9,63 km² |
| obyvatel: | 56 112 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 5 827 obyv./ km² |
| zeměpisná šířka: | 50°03’01’’ |
| zeměpisná délka: | 14°20’40’’ |
| poštovní směrovací číslo: | 155 00 |
Stodůlky katastrální území na západě Prahy, zahrnující historickou obec Stodůlky a množství nových čtvrtí, sídlištních i vilových. Jejich území je přibližně shodné s územím městské části Praha 13, sídlištní části Stodůlek tvoří Jihozápadní Město. Rozloha Stodůlek je 963,01 ha.
Menší část území na jihozápadě katastrálního území Stodůlky (vymezená ulicí Jeremiášova, Radouňova a zhruba údolím Dalejského potoka) náleží k městské části Praha-Řeporyje. Do této „řeporyjské“ části Stodůlek patří nejen nejsevernější část souvislé zástavby Řeporyj, ale i skanzen středověké vesnice Řepora (nazývaný též Tuležim) a obchodní centrum jižně od Jeremiášovy ulice (Makro, Mountfield, Delvita)
Obsah |
[editovat] Historie a území
[editovat] Území Stodůlek
Osou a rekreačním zázemím dnešních Stodůlek je mělké údolí Prokopského potoka, na němž byla v 80. letech vybudována umělá vodní nádrž (tzv. Nepomucký rybník). Historické jádro bývalé obce a většina staré zástavby leží na levém břehu potoka, zatímco většina panelových sídlišť (kromě sídliště Nové Butovice) stojí na pravém břehu. Stodůlky jsou jedním z nejvýše umístěných území v Praze, nejvyšší pražský vrchol Kopanina (390 m) leží jen velmi nedaleko od hranice katastru.
[editovat] Ves Stodůlky a nové kolonie
První písemná zmínka o Stodůlkách pochází z roku 1159, v roce 1292 je poprvé připomínán původní románský kostel sv. Jakuba Staršího. V roce 1429 se staly Stodůlky majetkem purkrabství Pražského hradu. Samostatná obec vznikla v roce 1849, zařazena byla do politického okresu Smíchov.
Koncem 19. a začátkem 20. století dochází k rozvoji vilové zástavby a tím pádem ke vzniku nových částí obce (Lužiny, Háje, Kopanina, Nová kolonie, Vidoule, Malá Ohrada). Přesto si Stodůlky až do 60. let 20. stol. udržely charakter zemědělské obce.
1. července 1974 Stodůlky přestaly být obcí v okrese Praha-západ a byly připojeny k Praze 5. Místní národní výbor ale zůstal v obci zachován.
[editovat] Jihozápadní Město
- Podrobnější informace naleznete v článku Jihozápadní Městonaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
V 70. letech vznikl megalomanský projekt výstavby sídliště Jihozápadní Město, jehož centrem se měly stát právě Stodůlky.
Stavba byla zahájena v roce 1978, stavělo se od západu. Začínalo se souborem Stodůlky (stavěno 1978-1983; s 2115 byty pro 7 650 lidí), dále následovaly soubory Lužiny (1980-1986; pro 26 tis. lidí) , Velká Ohrada (1988-1993 pro 13 tis. lidí) a Nové Butovice (1986-1993 pro 25 tis. lidí).
Kvůli výstavbě sídliště Nové Butovice byly v letech 1981 a 1989 provedeny změny katastrální hranice mezi Jinonicemi a Stodůlkami.
Na území tohoto sídliště se před výstavbou (v roce 1987) rovněž prováděl archeologický průzkum.
Po roce 1989 se výstavba rozestavěných sídlištních celků pozastavila a stavba byla zakonzervována. Vzhledem k tomu, že panelové domy byly již z velké části dostavěny, bylo rozhodnuto sídliště dokončit. Proto jsou Nové Butovice jedním z posledních českých panelových sídlišť, dokončených až v 1. pol. 90. let.
Ani po dostavbě panelových domů nebyla výstavba ukončena, pouze byly změněny technologie. Zbytek Nových Butovic je dokončován již kvalitnějšími, zděnými domy. Výstavba pokračuje i v současnosti a proto dnes patří Stodůlky mezi nejvíce přirůstající městské části s velmi mladým obyvatelstvem.
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
| Rok | 1900 | 1930 | 1980 | 1991 | 1997 | dnes |
| Počet obyvatel | 1 132 | 2 641 | 2 925 | 35 463 | 50 240 | 55 909 |
[editovat] Městská část
- Podrobnější informace naleznete v článku Praha 13naleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
V roce 1990 byly v Praze vytvořeny městské části a Stodůlky získaly jistou nezávislost na Praze 5. V březnu 1991 byla městská část přejmenována na Praha-Jihozápadní Město a od roku 1994 na Prahu 13.
[editovat] Stavby
- Novogotický kostel svatého Jakuba Většího - najdeme v Kovářově ulici ve starých Stodůlkách a je jednou z dominant čtvrti. Stojí od roku 1903 na místě původního románského kostela.
- Radnice Prahy 13 - stojí od roku 2003 na Slunečním náměstí (u stanice Hůrka). Je to moderní, kruhová stavba s atriem.
- Mrakodrap na Slunečním náměstí - byl dokončen v roce 2004 a je dnes nejvyšší obytnou budovou v Praze. V jeho sousedství se staví další mrakodrap.
[editovat] Služby
Na katastru Stodůlek najdeme 12 základních škol, zvláštní školu, gymnázium a obchodní akademii. Zdravotnictví zajišťují 2 polikliniky (v Hostinského ulici ve Stodůlkách a v Seydlerově ulici v Nových Butovicích).
Svá oddělení mají ve čtvrti místní i republikoví policisté. V Hábově ulici, v Archeologické a na Slunečním náměstí jsou pošty. Tamtéž je také budova nové radnice Prahy 13. Možnosti nákupu jsou opravdu velmi široké, na Stodůlkách najdeme 5 hypermarketů a velký počet samoobsluh (u každé stanice metra).
[editovat] Sport a kultura
Radnice zajišťuje v průběhu roku různé venkovní kulturní akce. Celoročně funguje také KD Mlejn v Kovářově ulici. Sportovní možnosti jsou také velmi široké, skoro každá základní škola ve Stodůlkách má určité zázemí pro sportovní činnosti. Místem vycházek může být nově budovaný Centrální park přímo uprostřed Stodůlek, nebo trochu vzdálenější Prokopské údolí.
[editovat] Doprava
[editovat] Hromadná veřejná doprava
Dříve byli občané Stodůlek odkázáni na železnici (zastávka Stodůlky na dnešní trati 122, dnes téměř bez osobního provozu).
V roce 1926 byly zavedeny první autobusové linky spojující Stodůlky se Smíchovem a Košíři. V roce 1950 převzalo tyto linka ČSAD. 29. května 1978 byla do Stodůlek zavedena linka MHD číslo 219 z Kotlářky přes Stodůlky do Jinonic. V roce 1979 byly zavedeny také linky 230 (z Kotlářky do Řeporyj) a 249 (do Třebonic). V 80. letech začala být dokončována sídliště a tím pádem také vzrostly nároky na přepravu osob. Metro, které se mělo stát (a také později stalo) páteří celého celku , bylo ještě v nedohlednu a proto musely být až do 2. listopadu 1985 vedeny všechny stodůlecké linky k obratišti tramvají na Kotlářce. Ten den byl ale otevřen první úsek trasy metra B a autobusové linky byly tím pádem odkloněny novou Radlickou ulicí do autobusového stanoviště Na Knížecí.
26. října 1988 byla na počest 70. výročí vzniku Československé republiky prodloužena trasa B ze Smíchovského nádraží na stanici Dukelská (dnes Nové Butovice), která tehdy stála ještě v polích. Autobusové linky obsluhující sídliště mohly být tím pádem opět zkráceny. Mnohé z nich potom vzaly za své 11. listopadu 1994, kdy bylo metro pod celým Jihozápadním Městem dokončeno. Od té doby již k výraznějším změnám v MHD nedochází.
Páteří městské hromadné dopravy je metro, vybudované zde v 80. a 90. letech. Na stodůleckém katastrálním území má stanice Nové Butovice, Hůrka, Lužiny, Luka a Stodůlky. Stanice Hůrka, Lužiny a Luka jsou povrchové, trasa metra je zejména v sídlišti Lužiny uložena velmi mělce. Mezi stanicemi Hůrka a Lužiny přemosťuje Nepomucký rybník otevřený a velmi fotogenický most, který se stal jednou z nových stodůleckých dominant. Mezi důležité autobusové linky (2006) patří linka 130 (Na Knížecí-Sídliště Stodůlky), 174 (Špejchar-Velká Ohrada) a 179 (Letiště Ruzyně-Nové Butovice). U stanice metra Nové Butovice je terminál příměstských i dálkových autobusových linek směrem na Beroun a Plzeň.
[editovat] Silniční doprava
V Nových Butovicích leží počátek dálnice D5. Již velmi dlouho je v plánech výstavba tzv. Radlické radiály, kapacitní komunikace, která bude spojovat Stodůlky a dálnici s vnitřním městským dopravním okruhem (na Smíchově). Po obvodu sídlištní zástavby vede čtyřproudá Jeremiášova ulice, na kterou navazuje Jáchymovská ulice do Řeporyjí. Radlická ulice byla do své šíře přestavěna v 80. letech a je prozatím zřejmě nejdůležitější silniční spojnicí Stodůlek s městem. Důležitá je také Bucharova ulice, začínající u stanice metra Nové Butovice, která spojuje Stodůlky s Motolem (Plzeňská třída).
