Namur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Namur
Mása, pont de Jambes a citadela. Foto: J. P. Grandmont.
Symboly obce
Znak	Vlajka
Poloha
Poloha města v provincii Namur a v arr. Namur	Poloha provincie Namur na mapě Belgie
Zeměpisné údaje
Stát	Belgie
Region	Valonsko
Společenství	Francouzské
Provincie	Namur
Arrondissement	Namur
Souřadnice	50° 15' s. š., 4° 54' v. d.
Rozloha	175,69 km²
Sociologické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel – Mužů – Žen Hustota zalidnění	107 411 (1. 7. 2006) 48,03 % 51,97 % 611 obyv./km²
Věková struktura – 0–19 let – 20–64 let – 65 let a více	(1. 1. 2006) 22,49 % 60,04 % 17,46 %
Cizinci	5,66 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti	18,42 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem	12 373 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta	Jacques Etienne (cdH)
Vládnoucí strany	cdH - Ecolo - MR
Počet zastupitelů	47
Další informace
PSČ	5000, 5001, 5002, 5003, 5004, 5020, 5021, 5022, 5024, 5100, 5101
Telefonní předvolba	081
Oficiální web	www.ville.namur.be

Namur (valonsky Nameûr, nizozemsky Namen) je frankofonní město v Belgii. Jeho rozloha činí 175,69 km² a počet obyvatel je 107 411 (podle údajů z 1. července 2006).

Namur je hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur. Nachází se přibližně 65 km jihovýchodně od Bruselu na soutoku dvou hlavních valonských řek, Másy a Sambry, a na pomezí tří geografických oblastí, a sice Hesbaye na severu, Condroz na jihovýchodě a Entre-Sambre-et-Meuse na jihozápadě.

V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda. Sídlo parlamentu se nachází v Grognonu, historickém jádru města na soutoku obou řek, a vláda sídlí v budově Élysette na protějším břehu řeky Másy.

Obec Namur zahrnuje kromě vlastního Namuru bývalé obce Beez, Belgrade, Saint-Servais, Saint-Marc, Bouge, Champion, Daussoulx, Flawinne, Malonne, Suarlée, Temploux, Vedrin, Boninne, Cognelée, Gelbressée, Marche-les-Dames, Dave, Jambes, Naninne, Wépion, Wierde, Erpent, Lives-sur-Meuse a Loyers.

Obsah 1 Historie 2 Ekonomika 3 Zajímavosti 4 Fotografie 5 Související články 6 Externí odkazy

[editovat] Historie

Namur existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Poté, co Julius Caesar porazil místní kmen Aduatuků, se v oblasti usídlili Římané.

Význam Namuru vzrostl v raném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem obou řek. V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím. Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Másy, zatímco jižní břeh, který patřil biskupství Lutych, se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru). Roku 1262 se Namur stal součástí flanderského hrabství a roku 1421 jej koupil burgundský vévoda Filip III. Dobrý.

Ve 40. letech 17. století se stal Namur součástí Španělského Nizozemí a opevnění jeho citadely bylo značně zesíleno. Roku 1692 město dobyl francouzský král Ludvík XIV. a jeho vojenský architekt Vauban přebudoval citadelu.

Francouzská nadvláda neměla dlouhého trvání, neboť již roku 1695 město dobyl Vilém III. Oranžský. Roku 1709 získali Nizozemci právo opatřit město posádkou, avšak roku 1713 bylo původně Španělské Nizozemí přiřčeno utrechtskou smlouvou rakouským Habsburkům. Městu tedy vládli Rakušané, zatímco citadela byla pod kontrolou Nizozemců, kteří ji posléze znovu přestavěli.

Po Velké francouzské revoluci do Belgie roku 1794 opět vpadli Francouzi. Namur byl anektován Francií a byl zde nastolen represivní revoluční režim. Od roku 1795 byl Namur prefekturou departementu Sambre-et-Meuse. Po Napoleonově porážce roku 1815 se území Belgie stalo rozhodnutím Vídeňského kongresu součástí Spojeného království nizozemského a po belgické revoluci roku 1830 se Belgie odtrhla od Nizozemska. I za nového režimu v Namuru sídlila vojenská posádka a roku 1887 byla znovu přestavěna citadela.

Během obou světových válek město utrpělo výrazné škody. Na začátku první světové války byl Namur jedním z hlavních cílů německých vojsk, která se snažila proniknout údolím Másy do Francie. Namurská citadela byla považována za nedobytnou, přesto však padla po pouhých třech dnech bojů a po zbytek války bylo město okupováno. Za druhé světové války bylo město vzhledem ke své dobré strategické poloze bombardováno.

Do roku 1977 byl Namur sídlem výsadkových oddílů belgické armády.

[editovat] Ekonomika

Namur je důležité obchodní a průmyslové centrum. Vyrábí se zde stroje, kožené zboží, kovy a porcelán. Namur je také důležitým železničním uzlem, neboť leží na trati z Bruselu do Lucemburku a z Lille do Lutychu. Řeka Mása se využívá k lodní dopravě.

[editovat] Zajímavosti

• Citadela
• Katedrála sv. Albána (cathédrale Saint-Aubain)
• Zvonice, zapsaná do Seznamu světového dědictví UNESCO
• Pivní festival, konaný o Velikonocích

[editovat] Fotografie

Namurská citadela

Řeka Sambra a katedrála Saint-Aubain

Cathédrale Saint-Aubain

Zvonice

[editovat] Související články

• Seznam belgických měst

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky města ve francouzštině
• Namur na stránkách Eupedia Belgium Guide v angličtině
• Stránka o opevnění v angličtině
• Stránka o obléhání Namuru roku 1692 v angličtině