Napoleon III.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|||||||||||
Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 – 9. ledna 1873) byl synem krále Ludvíka Bonaparte a královny Hortensie de Beauharnais; oba byli monarchové Holandského království.
Byl zvolen prezidentem druhé francouzské republiky (1848–1852) a následně císařem (1852–1870), panoval jako Napoleon III. (druhé francouzské císařství). Situace s číslovkou za jménem se podobá případu Ludvíka XVIII. francouzského. Napoleon III. nastupuje jako následník Napoleona II., který vlastně nikdy nepanoval.
Po dvou neúspěšných pokusech o převrat (říjen 1836 a srpen 1840), uchýlil se v květnu 1846 do Velké Británie. Vrátiv se po revoluci února 1848, vyhrál v tomto roce prezidentské volby (2. prosince). Sliboval upevnit vládu, sociální konsolidaci a pozdvihnout národní velikost. Prezident Bonaparte však potom 2. prosince 1851 svrhl druhou republiku a chopil se moci jako diktátor. O rok později byl prohlášen císařem a vzniklo druhé francouzské císařství. Téhož roku se začali političtí vězni a zločinci přepravovat na známé Ďábelské ostrovy, nebo v mírnějších případech do Nové Kaledonie. Dne 28.duben 1855 byl na Napoleona III. spáchán atentát, který však císař přežil.
Napoleonův útok na Rusko s požadavky na vliv v Osmanské říši vedly k úspěšné účasti Francie v Krymské válce (březen 1854 - březen 1856). On schválil vyslání námořní expedice v roce 1858 s cílem potrestat Vietnam a přinutit vietnamský dvůr přijímat přítomnost francouzštiny na venkově. 14. ledna 1858 Napoleon unikl dalšímu pokusu o atentát. V květnu až červenci 1859 byl francouzský zásah příčinou porážky Rakouska v Itálii. Ale zásah do Mexika (leden 1862 – březen 1867) skončil porážkou s císařem Maximilianem. Vliv Francie dále ohrožovalo Pruské drtivé vítězství nad Rakouskem v červen 1866 - srpnu 1866.
Důležitým počinem za vlády Napoleona III. byla přestavba Paříže. Cílem bylo snížit schopnost revolucionářů vést v úzkých uličkách staré Paříže odpor proti vládě. Velké části města byly zbourány a staré spletité ulice byly nahrazeny mnoha širokými třídami, což umožnilo použití děl i ve městě. Přestavba Paříže se uskutečnila pod vedením barona Haussmanna (1809 - 1891), prefekta departementu Seinev letech 1853 - 1870).
Napoleon III. také inicioval výstavbu železniční sítě. Její podoba však byla velmi neefektivní, neboť všechny dráhy směřovaly do Paříže. Existovalo tedy spojení mezi Paříži a Lyonem, Caen a Marseilles, ale tato města nebyla spojena navzájem. Tak například při cestě z Marseilles do Bordeaux bylo nutné jet přes Paříž. Tato vlastnost potlačovala ekonomický přínos železnice. Také francouzská armáda byla podobně těžkopádně organizovaná a byla méně efektivní než mnohem rozumněji organizovaná armáda pruská.
Doufaje, že dosáhne vojenské slávy podobně jako jeho strýc, a přinucen diplomacií německého kancléře Otto von Bismarcka, rozpoutal Napoleon r. 1870 Francouzsko-pruskou válku. Tato válka se ukázala pro Francii katastrofální. Vyhraná válka pomohla Německu sjednotit se a vytvořit Německé císařství. V bitvě o Sedan byl císař zajat (2. září 1870) a byl sesazen o dva dny později v Paříži silami Třetí republiky . Zemřel v exilu v Anglii 9. ledna 1873.
Jeho ženou byla císařovna Eugenie, španělská šlechtična se skotským a španělským původem. Napoleon III. měl jednoho syna, Eugena Bonaparta.
Je pohřben v Císařské kryptě u opatství svatého Michaela, Farnborough, Hampshire, Anglie.
