Krymská válka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krymská válka (1853-1856) byla jednou z mála válek mezi evropskými národy v tomto období. Převážná většina bojů se odehrála na Krymu. Její příčinou byl boj o území Osmanské říše.
Obsah |
[editovat] Úvod
Krymská válka byla původně konfliktem mezi Ruskem a osmanskou říší. Rusové tvrdili, že muslimští Turci nezacházejí s křesťany na svých balkánských územích dobře. Současně nastolil otázku přístupu ke svatým místům v Palestině. Navíc se Rusové chtěli plavit se svými válečnými loděmi z Černého do Středozemního moře před Bospor a Dardanely. Jednání mezi Osmany a Ruskem skončilo neúspěšně a osmanští Turci, povzbuzovaní Francií, vyhlásili Rusku válku. Rusko vyhrálo v roce 1853 námořní bitvu u Sinope na Černém moři. Velká Británie a Francie se obávaly, že se Rusko pokusí rozšířit svá území na úkor rozpadající se osmanské říše. Proto vyslaly své flotily do Černého moře, kde měly bránit turecké pobřeží a rychle se staly spojenci Osmanů. Rusko mělo také spory s Francií kvůli obchodu a náboženství. Osmani se chtěli zbavit silného ruského vlivu na svá balkánská území v Moldávii a Valašsku (Rumunsko).
[editovat] Vstup spojenců do války
Koncem března 1854 vyhlásily Velká Británie s Francií válku Rusku, protože chtěly znemožnit jeho plány na expanzi. Podporovala je armáda ze Sardinie a politicky i Rakousko a Prusko. Spojenecké armády vybojovaly krvavou bitvu na řece Almě a v říjnu obléhaly město Sevastopol. Pokusy Rusů prolomit obléhání vedly k bitvě u Balaklavy s katastrofálním útokem britské kavalerie, po níž následovala počátkem listopadu bitva u Inkermanu, Všechny tyto tři významné bitvy vyhráli spojenci. Přestože se jim částečně podařilo dobýt Sevastopol. Nedokázali obsadit jeho přístav a město padlo až v září 1855. Rusy vytlačili, protože se zásoby a posily nemohly dostat na bojiště kvůli špatným podmínkám pro dopravu. Válka skončila 30. března 1856 Pařížskou smlouvou.
[editovat] Bitva o Balaklavu
V bitvě o Balaklavu 25. října 1854 dostala britská lehká kavalerie rozkaz zaútočit na nepřátelskou pozici. Britové bitvu vyhráli, ale pro neinformovanost vlastních důstojníků bylo téměř 250 mužů kavalerie ze 673 zabito nebo zraněno. Velitelé se domnívali, že útočí na samostatné stanoviště, ale ve skutečnosti útočili na silně opevněné postavení.
[editovat] Novináři
Krymská válka byla první, v níž byla veřejnost informována o válce prostřednictvím fotografií a zpráv, posílaných telegrafem. Nejvlivnějším reportérem byl zřejmě W. H. Russell z The Times, jenž si jako první novinář vysloužil označení .válečný zpravodaj“. Díky jeho zprávám v britském tisku se rozšířila povědomost o všeobecné nekompetentnosti politického vedení války, což v lednu 1855 vyústilo v pád britské vlády.
[editovat] Důležitá data
- květen 1853 - Rusové obsadili Moldávii a Valašsko
- říjen 1853 - Turecko vyhlásilo válku Rusku
- březen 1854 - Francie a Velká Británie vyhlásily vlku Rusku
- září 1854 - Spojenci vyhráli bitvu na řece Almě
- říjen 1854 - Obléhání Sevastopolu; bitva u Balaklavy a útok britské lehké kavalerie
- listopad 1854 - Rusové utrpěli těžkou porážku u Inkermanu
- září 1855 - Pád Sevastopolu
- únor 1856 - Ukončení bojů
- březen 1856 - Podepsání Pařížské smlouvy
