Pärnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pärnu

Vlajka Znak
Kraj	Pärnumaa
Starosta	Märt Viisitamm
Rozloha	32,22 km²
Počet obyvatel	44 568 (2004)
Hustota zalidnění	1 383,2/km²
Zeměpisná šířka	58° 23' s.š.
Zeměpisná délka	24° 30' v.d.
Pärnu na mapě

Pärnu (česky též: Pernov nebo Pernava, německy: Pernau, rusky: Пярну, dříve Пернов, polsky: Parnawa, lotyšsky: Pērnava) je město ležící na pobřeží Rižského zálivu v jihozápadním Estonsku. Pärnu je významným prázdinovým letoviskem s mnoha hotely, restauracemi a dlouhými písečnými plážemi. Městem protéká stejnojmenná řeka. Na starších českých mapách se často v důsledku nepřesného přepisu z ruštiny objevuje chybný název Pjarnu.

Obsah 1 Dějiny 2 Lázně 3 Turistika 4 Externí odkazy

[editovat] Dějiny

Ve středověku se na území dnešního Pärnu nacházela dvě města. Starší z nich - Staré Pärnu (Vana-Pärnu) - bylo založeno roku 1251 při ústí řeky Saugy jako sídelní místo biskupství. Když však v roce 1263 město vypálili Litevci, přesunul se biskup na sever do Haapsalu. Staré Pärnu zůstalo samostatné až do roku 1599, kdy se sloučilo s Novým Pärnu.

Nové Pärnu (Uus-Pärnu) vzniklo v podhradí křižácké pevnosti prvně zmíněné roku 1265. Město se rychle rozvíjelo, neboť leželo na důležité obchodní cestě do Novgorodu. Městská práva získalo roku 1318. Bylo obehnáno hradbami a stalo se i členem hanzy.

Význam města neupadal ani v pozdním středověku. V období švédské nadvlády bylo sem na čas (1699-1710) přesídlila i Tartuská univerzita. V 18. a 19. století bylo Pärnu důležitým obchodním přístavem vyvážejícím zejména len a dřevo, který co do důležitosti soupeřil s Tallinnem. Ve stejné době se město stalo významným centrem estonského národního osvobození. Dlouhá léta zde žil národní buditel Johann Voldemar Jannsen, který zde v letech 1857-1886 vydával první estonsky psané noviny Pärnu Postimees (v originále Perno Postimees ehk Näddalileht).

Další rozmach města v 2. polovině 18. století a meziválečném období byl spjat s rozvojem lázeňství. Roku 1996 získalo Pärnu čestný titul letního hlavního města.

[editovat] Lázně

Historie místních lázní se začala psát roku 1837, kdy se skupina místních podnikatelů rozhodla přeměnit osamělý hostinec stojící blízko pláže v lázeňské zařízení. Tato dřevěná budova byla poprvé otevřena v roce 1838. Bylo v ní 5-6 místností, ve kterých si hosté mohli v létě dopřát horkou lázeň v mořské vodě a v zimě tradiční estonskou saunu. Původní budova byla zničena během první světové války. V roce 1927 na jejím místě vyrostla současná budova bahenních lázní.

V současnosti se v bahenních lázních léčí zejména kloubní potíže, poruchy míchy, periferní a centrální nervové soustavy a gynekologická onemocnění. Lázeňské procedury zahrnují hydroterapii, bahenní koupele, léčbu zemním voskem, masáže, laserovou terapii, elektroterapii, lymfatickou a inhalační léčbu a aromaterapii.

V současnosti je Pärnu lázeňským centrem evropského významu a členem Evropské lázeňské asociace. Ročně se zde vystřídají desítky tisíc hostů z více než 50 zemí světa.

[editovat] Turistika

Nejstaršími architektonickými památkami jsou pozůstatky městského opevnění se zbytky bastionů a zejména pak Červená věž (Punane torn) z 15. století a Tallinnská brána (Tallinna värav) ze 17. století. Ve vilové čtvrti se nachází výstavná secesní vila Ammende z počátku 20. století. V době meziválečného rozkvětu byla ve městě postavena celá řada stylových funkcionalistických budov, z nichž nejznámější je hotel (1937) a kavárna (1940) u pláže (rannahotell a rannakohvik).

Kromě výše zmíněných lázní je pýchou Pärnu nádherná, několik kilometrů dlouhá písečná pláž, která je držitelem modré evropské vlajky. Uprostřed léta se teplota nepříliš slaného moře pohybuje kolem 20 - 25 °C. Většinu turistů tvoří Finové a Estonci. V hotelech a restauracích se bez potíží domluvíte anglicky.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky města (anglicky)
• Satelitní pohled na město z roku 2004