Lotyština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lotyština (latviešu valoda)
Rozšíření:	Lotyšsko
Počet mluvčích:	1,544 miliónu
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Baltské jazyky Východobaltské jazyky
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	není
Úřední jazyk:	Lotyšsko, Evropská unie
Kódy
ISO 639-1:	lv
ISO 639-2:	lav (B) lav (T)
SIL:	LAT
Wikipedie
lv.wikipedia.org

Lotyština (lotyšsky latviešu valoda) patří do skupiny baltských jazyků. Je to úřední jazyk Lotyšska, kde jím mluví přibližně 2 milióny lidí.

Obsah 1 Historie 2 Klasifikace 3 Nářečí 3.1 Livonské nářečí 3.2 Střední nářečí 4 Mluvnice 5 Hláskosloví 6 Problémy v moderní lotyštině 6.1 Gimalajiešu lāči 6.2 Lingvistický purizmus 7 Jazyk a politika 8 Externí odkazy

[editovat] Historie

Baltské jazyky jsou pro lingvisty velmi zajímavé, protože se v nich zachovalo mnoho archaických tvarů pocházejících z rané indoevropštiny. To je důkaz o odštěpení balto-slovanské větve od ostatních jazyků. Baltská a slovanská větev se od sebe oddělily přibližně v 10. století př. n. l. Zatímco výskyt archaických tvarů slov je nezpochybnitelný, přesný způsob, jakým se baltské jazyky vyvíjely z indoevropštiny, není znám. Východobaltské jazyky se oddělily od západobaltských (podle teorie o prabaltském jazyce) někdy mezi roky 400 a 600 n. l. Rozdílnost mezi lotyštinou a litevštinou začala být patrná v 9. stol., dlouhé období neexistoval jeden jazyk ale mnoho různých nářečí. Tato přechodná nářečí existovala do 15., a možná až do 17. století. Lotyština se jako samostatný jazyk objevila v 16. století, vyvinula se z ní latgalština a asimilovala s kurštinou, zemgalštinou a sélštinou. Nejstarší známé nálezy psané lotyštiny jsou překlady množství kostelních písní z roku 1530 Nicholase Ramma, německého pastora z Rigy.

[editovat] Klasifikace

Lotyština je jeden ze dvou posledních živých baltských jazyků (druhým je litevština), patřících k indoevropské jazykové rodině. Lotyšský a litevský jazyk si udrželi mnoho rysů prajazyka, ačkoli ve věcech hláskosloví a tvarosloví vykazují mnoho zdokonalení (u lotyštiny mnohem větší než u litevštiny). Baltským jazykům jsou nejvíce příbuzné jazyky slovanské a germánské.

[editovat] Nářečí

Lotyština má tři nářečí: livonské, latgalské a střední nářečí. Livonské nářečí je rozděleno na Vidzeme a Courland (také tāmnieku nebo ventiņu). Střední nářečí, předchůdce dnešní lotyštiny, se dělí na Vidzeme, kurské a zemgalské nářečí. (Poznámka: Lotyšská nářečí by neměla být zaměňována s jazyky livonštinou, kurštinou, zemgalštinou ani sélštinou)

[editovat] Livonské nářečí

Livonské nářečí je více ovlivněno livonštinou než lotyštinou v jiných částech Lotyšska. V livonském nářečí existují dvě melodie řeči. V nářečí Courland krátké samohlásky na koncích slov zanikají a dlouhé samohlásky jsou zkráceny. Osobní jména v obou rodech jsou zakončena na -els a -ans. Předpona ie- se mění na e-.

[editovat] Střední nářečí

Vidzeme a zemgalské nářečí si jsou navzájem podobné, kurské nářečí je více archaičtější. Ve středním nářečí jsou tři melodie řeči. V zemgalském nářečí je navíc použit znak ŗ.

[editovat] Mluvnice

Lotyština je flektivní jazyk, jehož skladba je ovlivněna němčinou. V litevštině se rozlišují dva mluvnické rody – mužský a ženský. Jména se skloňují sedmi pády: nominativem, genitivem, dativem, akuzativem, instrumentálem, lokálem, a vokativem. Přízvuk je až na výjimky na první slabice.

[editovat] Hláskosloví

V lotyštině byl dlouho používán pravopisný systém založený na německých fonetických principech. Na počátku 20. století byl tento systém nahrazen více foneticky správným, používajícím upravenou latinskou abecedu. Dnes se lotyšská abeceda skládá ze 33 písmen:

A

Ā

B

C

Č

D

E

Ē

F

G

Ģ

H

I

Ī

J

K

Ķ

L

Ļ

M

N

Ņ

O

P

R

S

Š

T

U

Ū

V

Z

Ž

a

ā

b

c

č

d

e

ē

f

g

ģ

h

i

ī

j

k

ķ

l

ļ

m

n

ņ

o

p

r

s

š

t

u

ū

v

z

ž

Všechna písmena se čtou tak, jak se píší a s jejich čtením by mluvčí češtiny neměli mít problémy až na některé výjimky. Písmena s makronem (vodorovnou čárkou) označují dlouhé samohlásky. Písmena s cedillou (Ļ, Ģ, Ņ) se vyslovují s j (lj, gj, nj).

Starý pravopis	Moderní pravopis	Internetový styl
Muuße Thews exkan tho Debbes	Mūsu Tēvs Debesīs,	Muusu teevs debesiis
Sweetytcz thopetows Wärdtez	Svētīts lai top Tavs Vārds,	Sveetiits lai top tavs vaards
Enakas mums touwe Walſtibe.	Lai nāk Tava valstība.	Lai naak tava valstiiba
Tows prätcznotecke	Tavs prāts lai notiek	Tavs praats lai notiek
kha exkan Debbes tha arridtczan wűrßon Semmes	kā debesīs, tā arī virs zemes.	kaa debesiis taa arii virs zemes
Muſſe deniſke mayſe dode mums ſchoden.	Mūsu dienišķo maizi dod mums šodien.	Muusu dienishkjo maizi dod mums shodien
Vnde pam̃et mums muſſe parräde	Un piedod mums mūsu parādus,	Un piedod mums muusu paraadus
ka mhes pammettammuſſims parradenekims	kā arī mēs piedodam saviem parādniekiem	kaa arii mees piedodam saviem paraadniekiem
Vnde nhe wedde mums exkâ kärdenaſchenne	Un neieved mūs kārdināšanā,	Un neieved muus kaardinaashanaa
Beth atpeſtimums no to loune	bet atpestī mūs no ļauna	bet atpestii muus no ljauna
Aiſto thouwagir tha Walſtibe	Jo Tev pieder valstība	Jo tev pieder valstiiba.
Vnde tas ſpeex vnd tas Goodtcz tur muſſige	spēks un gods mūžīgi	speeks un gods muuzhiigi
Amen	Āmen.	Aamen

[editovat] Problémy v moderní lotyštině

Mezi dnes dva široce uznávané problémy v lotyštině patří lingvistický purizmus a takzvaný gimalajiešu lāči.

[editovat] Gimalajiešu lāči

Termín gimalajiešu lāči je nesprávné pojmenovaní asijského černého medvěda a pravděpodobně není nejlepším termínem k popisu těchto dějů. V podstatě jde o vliv jiných jazyků, který způsobí (často docela zábavné) jazykové omyly. Tyto omyly jsou gramatické a stylistické; zřejmě sem patří i překlepy a chybné překlady. Každý rok probíhá boj, který jim chce předejít. Organizátoři prohlašují, že nejvíce těchto omylů pochází z oblastí hustě zalidněných Rusy a od litevských obchodních řetězců. Chybné překlady nejsou gramaticky špatné, u nich pouze vadí styl a volba slov, tj. doslovně přeložená anglická slova do lotyštiny by vypadala podivně exaltovaná oproti lotyšským.

[editovat] Lingvistický purizmus

Purismus se projevuje tvořením nových slov, obvykle bez souhlasu nebo přičinění široké společnosti. Ačkoli puristé ponechávají některá slova eufonická, jejich neologismy zní spíše jako cizí než lotyšská slova. Mnoho výrazů je zbytečných a jiná jsou doslovné překlady. Lotyština má například dva výrazy pro telefon: tālrunis (doslovný překlad telefons) a telefons, tři slova pro počítač: dators nebo kompjūters (obě jsou převzatá) a skaitļotājs (lotyšský výraz).

[editovat] Jazyk a politika

Lotyšsko mělo bouřlivý vztah s Německem, Švédskem, Ruskem a Polskem po celou svou historii, a vždy bylo mnohonárodnostní zemí. Během let, kdy bylo připojeno k Sovětskému svazu (1940-1941; 1945-1991), politická rusifikace velmi ovlivnila lotyšský jazyk. V těchto obdobích bylo asi 340000 (?) Lotyšů (přibližně jedna třetina populace!) vyhoštěno a jinak perzekuováno. Následovala masová imigrace obyvatel ze sovětských republik Ruska, Ukrajina, Běoruska a dalších, etnická lotyšská populace byla redukována z 80 % v roce 1935 k 52 % v roce 1989. Nejvíce přistěhovalců se usadilo na venkově bez jakékoli snahy učit se lotyšsky a sžít se se zdejšími tradicemi. Dnes je lotyština mateřskou řečí jen pro více než 60 % populace země. Po znovuosamostatnění se v roce 1991 byla představena nová jazyková politika. Hlavním cílem bylo začlenění všech obyvatel na pozadí oficiálního státního jazyka a chránit jazyky menšin v Lotyšsku (ruština nebyla označena jako menšinová). Mnozí učenci se domnívají, že tyto věci mohou přispět k celkovému úpadku lotyštiny. Opravdové dvojjazyčné vzdělání na vládní náklady (základní škola) je dostupné pro několik menšin. Patří sem Rusové, Židé, Poláci, Litevci, Ukrajinci, Bělorusové, Estonci a Romové. V těchto školách je lotyština vyučována jako druhý jazyk, aby odstranila překážky v dorozumívání a pomohla každému obyvateli možnost začlenění do společenského života. Od roku 1990 vláda platí studium na veřejných univerzitách pod podmínkou zvládnutí lotyštiny. Od roku 2004 je v lotyštině vyučováno na veřejných středních školách (forma 10-12) 60 % předmětů (předtím zde existoval široký systém vyučování v ruštině).

[editovat] Externí odkazy

• Lotyština pro začátečníky
• Přehled skloňování lotyšských podstatných jmen