Přívozy na Vltavě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přívoz Klecánky – Roztoky

Přívozy na Vltavě byly odedávna, postupně byla většina z nich zrušena buď po nahrazení mostem, nebo bez náhrady. Od středověku bylo právo přívozu předmětem privilegií. Od poloviny 19. století byly přívozy provozovány obcemi nebo soukromníky.

V okolí Prahy začátkem 20. století přívozy provozovaly obce Modřany, Hodkovičky, Podolí, Praha a Bohnice. Některé přívozy provozovaly jiné subjekty, například Knížecí hospodářské ředitelství na Zbraslavi a Zemský výbor pro Království české. Po roce 1949 provozování většiny pražských přívozů převzal komunální podnik Lázeňská a rekreační služba, od roku 1959 Kadeřnické a lázeňské služby hl. m. Prahy, od roku 1965 Pražské lázně. S povolením obvodního národního výboru provozovali některé přívozy soukromníci i v době socialismu.^[1]

Seznamy obsahují zjištěné říční přívozy na řece Vltavě. Je podle možností řazen po směru toku.

[editovat] Současné přívozy

(řkm 356,6) Horní Planá – Bližší Lhota (na vodní nádrži Lipno):^[2] Motorový, osobní i nákladní loď, přeprava všech vozidel, i nákladních s přívěsem. Pouze v letní sezóně, denně. Převozníci Václav a Marie Valešovi, Horní Planá.
Dolní Vltavice – Kyselov (cca v polovině vodní nádrže Lipno):^[3]^[2] Motorový, převozní délka 1,5 km. Jezdí jen v letní sezóně, převážně rekreační. Přepravuje i motorová vozidla do 25 t. Převozníci Miloslav Šoka, Věra Šoková. Bývalý převozník Otto Šoka zemřel v roce 2004.
(řkm 337,3) Frymburk – Přední Výtoň, Frýdava (na vodní nádrži Lipno):^[2] Motorový. Provozuje obecní úřad Přední Výtoň (dle jiného zdroje Obecní úřad Frymburk).
(řkm 102,8) Nová Živohošť – Stará Živohošť (vodní nádrž Slapy):^[4] Motorový prám. Jen v letní sezóně, několik spojů denně. Osoby, jízdní kola, kočárky. Převozníci: Václav a Jindřiška Prekovi, Vlašim.
(řkm 70,1) Vrané nad Vltavou – Strnady: Prám s horním vodičem – pohon lodi říčním proudem. Ocelová konstrukce napínání lana pochází z roku 1912. Celoročně, jen v pracovní dny. Přepravuje osoby, kočárky a jízdní kola. Přívoz je na místě již několik staletí. Ve třicátých letech 20. století přepravoval i dvoustopá vozidla. Provozovatel: obec Vrané nad Vltavou. Aktivní převozníci Ladislav Ryšánek, Jaroslav Vlasák, Bedřich Kyndl, expřevozník Jiří Hrdlička.^[5]
(řkm 55,5) Smíchov – Císařská louka: přes ústí přístavu provozováno od roku 1903 do roku 1986, přibližně od roku 1991 provizorium v nové poloze od ul. U Královské louky, přibližně od roku 2001 v dnešní poloze.^[1] Přeprava osob a jízdních kol. Motorový prám. Provozovatel: loděnice na Císařské louce. Dřívější převozníci: Marie a Pavel Bílkovi.
Vyhlídkový přívoz v Praze kolem Karlova mostu:^[6] Výhradně turistický účel. Provozuje První Všeobecná Člunovací Společnost s. r. o. V roce 1890 zde přívoz nahrazoval pobořený most.^[1]
Podbabský (Lysolajský) přívoz Podbaba – Podhoří (viz samostatný článek)
(řkm 41,02) Přívoz Zámky – Sedlec (viz samostatný článek)
(řkm 37,4) Přívoz Klecánky – Roztoky (viz samostatný článek)
(řkm 28.33) Máslovice,Dol – Libčice nad Vltavou: Motorový prám se spodním vodičem. Osoby, náklady, jízdní kola, možná i motocykly. Celoroční denní provoz. Provozovatel obec Máslovice, spojitost s Výzkumným ústavem včelařským v Dole. Aktivní převozníci Josef Soukup, Václav Zíka
(řkm 8,16) Lužec nad Vltavou: Přívoz s horním vodičem. Provozuje obec Lužec nad Vltavou. Převáží David Kulhan s manželkou Miroslavou.

[editovat] Zaniklé přívozy

Saník – Křenek
Červená nad Vltavou u Souhradova (Pazourkova) pensionu
Vltavský přívoz pod Zvíkovem: Těsně před soutokem s Otavou, loďka a prám. Dnes do těchto míst zasahuje Orlická nádrž. Orlická přehrada byla budována v letech 1956 – 1965, přívoz zanikl v roce 1960 při napouštění přehrady, poslední převozník Václav Štván. Přívoz byl před soutokem i na Otavě.
Letoštice
Žďákovský přívoz: U Pavlíčkovy restaurace, nyní na místě bývalé vesnice Žďákov i přívozu Orlická nádrž a Žďákovský most. Přívoz ještě začátkem šedesátých let fungoval v provizorní podobě.
Orlický přívoz: Následoval za dvěma prudkými zatáčkami Vltavy pod hradem Orlíkem. Nyní zaplaveno Orlickou nádrží.
Velký Vír
Políčko – Radava
Podskalí: Zbytek osady Podskalí ještě zůstal poblíž Klučenic, zbytek s přívozem zaplaven Orlickou nádrží.
Brousek: Nedaleko za osadou Podskalí bývala samota Brousek s vazišti vorů. Zaplaveno Orlickou nádrží.
Těchnice
Orlické Zlákovice – Zbenické Zlákovice
Solenice
Voznice
Proudkovice
Vestec – Přívozec
Zrůbek – osada Kovárna: Pod Kamýkem, za obcí Vestec. Do místa zasahuje vzdutí Slapské nádrže. V letech 1936 – 1938 byl nedaleko před Vestcem vybudován most. Slapská nádrž byla napouštěna přibližně v letech 1953 – 1955.
Zvírotice – Záběhlice: Zaplaven Slapskou nádrží.
Županovice: Zaplaven Slapskou nádrží.
Cholín: Zaplaven Slapskou nádrží.
Smilovice – osada Oboz: Zaplaven Slapskou nádrží.
Hostinec Sejce – osada Vymyšlenka: Jihovýchodně od Chotilska. Zaplaven Slapskou nádrží.
Ústí – Nouze: při ústí potoka Mastníka. Zaplaven Slapskou nádrží.
Živohošť: Zaplaven Slapskou nádrží.
Moráň (Malčany) – osada Povalilka: Potahová stezka zde křížila řeku, potahy se převážely. Zaplaven Slapskou nádrží.
Ždáň – osada Královská: Poblíž dnešní obce Malčany východně od Čími. Zaplaven Slapskou nádrží.
Rabyně – Skalice:^[7] V prodloužení zatopené silnice od Buše) – přibližně v těchto místech měla být původně Slapská přehrada, a proto se z obou stran směrem k řece ve třicátých letech budovaly nové silnice. Přívoz zprovozněn roku 1937. Později byl zaplaven Slapskou nádrží.
Svatojanské proudy: prámový přívoz u hotelu Záhoří, v provozu v letech 1937 – 1954
Tzv. Fáberův přívoz, Štěchovice na samém konci Svatojanských proudů (na místě dnešní štěchovické přehrady)
Štěchovice – Brunšov: zanikl za druhé světové války po stavbě mostu ve Štěchovicích
Kilián – Mandát (hospoda)
(řkm 78,5) U ústí Sázavy
Davle – Libřice
(řkm 73,1) Skochovice – Trnová, Leznice. Zrušen 1954. Dřevěná loď s vesly, poslední převozník pan Špaček ze Skochovic.
(řkm 69,40) Jarov – Strnady, zřízen 1923, zánik asi 1965,^[1] poslední převozník p. Šindelář
Záběhlický přívoz (Záběhlice – Hradiště): poprvé doložen 1897, naposledy 1955. Začátkem 20. století jej provozoval Jan Pašek.^[1]
Zbraslavský přívoz (Zbraslav – Závist): poprvé doložen 1892, naposledy 1934^[1]
(řkm 64,12) Lahovický přívoz (Lahovice – Komořany): poprvé doložen 1861, naposledy 1978.^[1] Původně ve správě zbraslavského panství a pouze pro přepravu osob. 1861 se začátkem provozu modřanského cukrovaru byl vedle osobního přívozu zřízen druhý přívoz pro povozy s řepou. Od roku 1897 lahovický přívoz provozoval ve své režii cukrovar. Převozníkovi bydlícímu v domečku na lahovickém břehu přiděloval na době kampaně dva pomocníky. S rozvojem automobilové dopravy přestávalo být problémem vozit řepu přes Zbraslavský most. Místní národní výbor v Lahovicích se v roce 1945 stal majitelem přívozu a v roce 1956 jej zrušil.^[8] V roce 1978 Lahovický přívoz provozoval zbraslavský místní národní výbor.^[1]
Modřany – Lahovičky: Přívoz byl v provozu od doby před první světovou válkou do roku 1950. Sloužil hlavně rolníkům, kteří měli pole na opačném břehu.^[8] (Podle Fojtíka poprvé doložen 1914, naposledy 1971^[1])
Modřany (U Kina) – Velká Chuchle (u nádraží): Přívoz byl zřízen v roce 1933 pro dělníky dojíždějící z levého břehu do modřanských továren. Provozoval jej Josef Borovička z Modřan. Po roce 1945 byl přívoz ve správě MNV Modřany. V roce 1963 správce v rámci generální opravy spodní lano pod vodou nahradil vrchním lanem na ocelových sloupech, zakoupil novou loď a postavil i nový domek pro převozníka. Při zahájení výstavby modřanského zdymadla v roce 1979 přívoz zanikl.^[8]^[1]
Modřany (pod Bellarií) – Velká Chuchle (obec): poprvé doložen 1898, naposledy 1919^[1]
Hodkovičky – Malá Chuchle: poprvé doložen 1893, naposledy 1974^[1]
Malá Chuchle – Ledárny: zřízen 1913, zrušen cca 1955^[1]
Hlubočepy (Křenkov) – Braník: zřízen 1835, zrušen cca 1979^[1]
Hlubočepy – Braník, Jezerka: pravděpodobně přeložený předchozí přívoz^[1]
Zlíchov – Braník, lomy: poprvé doložen 1935, naposledy 1966^[1]
Zlíchov – Podolí, Dvorecká louka: poprvé doložen 1906, naposledy 1948^[1]
Zlíchov, lihovar – Podolí, cementárna: poprvé doložen 1892, naposledy cca 1958^[1]
Veslařský ostrov (Schwarzenberský) – Podolí, Kublov: doložen 1939^[1]
Veslařský ostrov (Schwarzenberský) – Podolí, Žluté lázně: doložen 1948, zrušen cca 1958, možná přeložený předešlý přívoz^[1]
Císařská louka – Podolí: v provozu nějakou dobu od roku 1927, pak doložen ještě v roce 1950^[1]
Císařská louka – Podolí, přístav: poprvé doložen 1222, naposledy 1906, možná nahrazen předchozím přívozem^[1]
Císařská louka – Vyšehrad: poprvé doložen 1420, naposledy 1962^[1]
Císařská louka – Smíchov: od roku 1903, viz provozované přívozy
přes ústí podolského přístavu: doložen 1931^[1]
(řkm 55,6) Smíchov – Podolí: poprvé doložen 1906, naposledy 1909. V roce 1222 vlastnila vyšehradská kapitula obec Podolí s právem přívozu.^[1]
Podolí – Vyšehrad (na pravém břehu kolem vyšehradské skály), poprvé doložen 1885, naposledy 1904^[1]. Jako náhradní doprava za tramvaj v provozu v letech 1975 a 1982 (viz článek o podélné vodní dopravě)
Smíchov – Výtoň: v roce 1944 jak náhrada za uzavřenou lávku^[1]
Smíchov – Nové Město, Podskalí: zřízen 1429, zrušen 1878^[1]
Ostrov Žofín – Nové Město: poprvé doložen 1714, naposledy 1815^[1]
Prostřední (hořejší) staroměstský přívoz (Malá Strana – Staré Město): poprvé doložen 1486, zrušen 1841^[1]
Dolejší staroměstský přívoz (Klárov – Staré Město): poprvé doložen 1769, zrušen 1869^[1]
Občanská plovárna – Staré Město): poprvé doložen 1840, zrušen 1910^[1]
Pod Letnou – Na Františku: poprvé doložen 1791, zrušen 1868, ještě v roce 1891^[1]
Bubny – Štvanice: poprvé doložen 1769, zrušen 1900, v roce 1909 při opravách mostu jej provozoval Jan Pašek.^[1]
Štvanice – Korunní ostrov: doložen 1791^[1]
Holešovice – cíp Štvanice – Karlín: doložen 1958^[1]
Karlínský přívoz (Holešovice – Karlín): poprvé doložen 1885, naposledy 1958. Začátkem 20. století jej provozoval Jan Pašek.^[1]
Libeňský ostrov – Bílá skála: nějakou dobu od roku 1912, pak znovu doložen 1958^[1]
Holešovický přívoz „pod přístavem“ (Holešovice-Hofmanka): poprvé doložen 1885, naposledy 1928^[1]
Střední holešovický přívoz (Holešovice – Pelc-Tyrolka): poprvé doložen 1885, naposledy 1939. Dva holešovické přívozy provozoval Karel Vaňha.^[1]
Dolní holešovický přívoz (Staré Holešovice – Troja): nějakou dobu od roku 1902, pak znovu doložen 1958^[1]
Císařský ostrov – Troja, Zoo: poprvé doložen 1892, naposledy 1966, pak nahrazen lávkou^[1]
Bubeneč, Císařský mlýn – Císařský ostrov: poprvé doložen 1820, naposledy 1893^[1]
Podbaba, Majorka – Císařský ostrov: doložen 1892^[1]
Sedlec, škola – Podhoří: poprvé doložen 1892, naposledy 1960^[1]
Sedlec – Zámky, továrna na umělá hnojiva: doložen 1892^[1]
Suchdol, železniční přejezd – dynamitka Zámky: doložen 1892^[1]
(řkm 34.03) Řež
(řkm 30.17) Větrušice – Libčice
(řkm 26,5) Dolany – Dolánky

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy

Mgr. Pavel Fojtík: Přívozy, nejstarší prostředek hromadné dopravy v Praze (DP Kontakt 2/2007, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 2. 2. 2007)
Jan Tošovský: Přívozy na území obsluhovaném PID (Dopravní měsíčník, č. 46, září 2001)
České přívozy – výpis z dokumentů p. Ladislava Ryšánka, převozníka ve Vraném nad Vltavou
Ztracená a současná Vltava (archiv fotografií)