Lahovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Lahovice (část obce a katastrální území) |
|
|---|---|
| základní data | |
| kód katastrálního území: | 729248 |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| připojení k Praze: | 1968 |
| součást městského obvodu: | {{{městské obvody}}} |
| součást městské části: | Praha-Zbraslav |
| správní obvod (pověřený úřad): | {{{správní obvody}}} |
| počet územně technických jednotek: | 1 |
| základní sídelní jednotky: | 3 |
| katastrální výměra: | 2,03 km² |
| obyvatel: | 342 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 168 obyv./ km² |
| zeměpisná šířka: | |
| zeměpisná délka: | |
| poštovní směrovací číslo: | |
Lahovice jsou historická obec, městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, tvořící od 24. listopadu 1990 severní část městské části Praha-Zbraslav. Lahovický katastr má rozlohu 202,77 ha a rozkládá se na levém břehu Vltavy při jejím soutoku s Berounkou. Součástí Lahovického katastru je i severněji položená malá osada Lahovičky.
[editovat] Historický přehled
Poprvé jsou Lahovice zmiňovány roku 999 v zakládací listině kláštera v Ostrově (u Davle). Roku 1829 si Berounka prorazila hlavní koryto do vedlejšího ramene do Lahovic, čímž rozdělila jejich území na dvě části a dala tak vzninout severněji položené osadě Lahovičky, která však i nadále zůstala součástí katastru obce Lahovice. Do roku 1968 byly Lahovice samostatnou obcí, která byla téhož roku připojena k Praze a začleněna do městského obvodu Praha 5, přičemž byl zdejší místní národní výbor zrušen a Lahovice byly s pomocí zdejšího občanského výboru spravovány centrálně ze Smíchova. Roku 1990 byly Lahovice spojeny se Zbraslaví do jedné městské části Praha-Zbraslav.
[editovat] Lahovický masakr
V ranních hodinách 7. května 1945 vyrostla na okraji starého Lahovického mostu barikáda která měla zpomalit postup záložních motorizovaných jednotek SS z prostoru Zbraslavi na Prahu. Lahovický most byl na svém místě strategickým bodem neboť v celém okolí byl k dispozici jen Radotínský přívoz a nejbližší přemostění na druhý břeh Berounky byl až v Karlštejně. Na Modřanské straně kladli domobranci tuhý odpor a tak bylo zapotřebí uvolnit cestu pro pomoc německým jednotkám bránícím Prahu před všelidovým povstáním právě Lahovickým mostem. Na straně obránců stála skupinka vojáků Vlasovovy osvobozenecké armády a skupina místních občanů doplněných o několik dobrovolníků z okolních obcí. Špatně vyzbrojení domobranci se pokusili během souboje vyhodit most do povětří ale nedostatek vhodné trhaviny způsobil jen malé škody a tak byli domobranci během několika desítek minut zabiti či zajati. V závěru bojů byl však zastřelen i jeden z důstojníků útočící jednotky. To německé vojáky a příslušníky „Hitlerovy mládeže“ rozlítilo natolik že rozpoutali doslova peklo. Zajatí obránci byli popraveni v prostoru osady „Ahoj“. Přibližně 35 Lahovických občanů bez rozdílu pohlaví či věku bylo vyvlečeno ze svých domů na ulici a popraveno jakýmkoli možným způsobem. Aby toho zvěrstva ještě nebylo dost byli jejich ostatky rozježděny pásy tanků. Konečný součet obětí byl tedy:
- 41 Lahovických občanů ( od 9-ti let {Václav Linhart – zastřelen} až do 75 {p. Elmer – utlučen v sudu})
- 3 občané z okolních vesnic
- 17 vojáků Vlasovovy Osvobozenecké Armády a Bulharské královské armády
