Pater Pio
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý páter Pio (nebo italsky Padre Pio), oficiálně svatý Pio z Pietrelciny (25. května 1887 – 23. září 1968) byl Ital, kněz, který měl stigmata po mnoho let. Stal se známým tím, že konal zázraky a jasnovidectvím, přisuzovala se mu též schopnost bilokace.
[editovat] Život
Narodil se v Pietrelcině v Itálii a byl pokřtěn v kostele sv. Anny v Pietrelcině. V raném věku, v 16 letech vstoupil 6. ledna 1903 do noviciátu kapucínského mužského kláštera v Morcone, kde dne 22. ledna oblékl františkánský hábit a jméno bratr Pio. Poté složil jednoduché řeholní sliby a 27. ledna 1907 slavné řeholní sliby.
V roce 1910 byl vysvěcen na kněze v katedrále v Beneventu. Ustanoven u Santa Maria degli Angeli v Pietrelcině; objevila se u něj stigmata. Byl vysvěcen na kněze dne 10. srpna 1910 v Benevento. Ze zdravotních důvodů zůstal se svou rodinou až do roku 1916. Později odešel na žádost svých představených do kláštera v San Giovanni Rotondo, a setrval tam až do své smrti. V letech 1917-1918 sloužil u italských pomocných jednotek. V roce 1940 vypracoval plány pro stavbu Domu pro úlevu trpícím; tato nemocnice byla otevřena v San Giovanni Rotondo v roce 1956.
Za doby komunistického totalitarismu např. předpověděl i Františku Tomáškovi, že nezemře, dokud nebude jeho vlast svobodná (František Tomášek zemřel roku 1991.
Páter Pio byl prohlášen za ctihodného dne 18. prosince 1997 papežem Janem Pavlem II., ten jej také 2. května 1999 zapsal mezi blahoslavené. Dne 16. června 2002 pak byl kanonizován, tj. prohlášen za svatého; této události se v Římě zúčastnilo kolem půl milionu lidí.
Dne 1. července 2004 byl páteru Piovi v San Giovanni Rotondo, na místě, kde žil, dedikován kostel.
