Podstatné jméno
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Slovní druhy |
|---|
|
Podstatné jméno (též substantivum) je jeden ze slovních druhů. Je hlavním (i když ne jediným) slovním druhem, který ve větě vystupuje jako argument slovesa.
Podstatná jména se dělí na konkrétní a abstraktní. Konkrétní vyjadřují určitou osobu, zvíře nebo věc, zatímco abstraktní věci nehmotné a činosti (podst. jména slovesná, např. dělání).
Ve většině indoevropských jazyků existují 3 rody (ve švédštině např. jen dva - společný a střední). Rod mužský (maskulinum), rod ženský (femininum) a rod střední (neutrum). Dále dvě čísla, jednotné (singulár) a množné (plurál), ve staročeštině, slovinštině a lužické srbštině je i dvojné číslo (duál). Výjimku tvoří jména látková, hromadná a pomnožná. Dalším znakem jsou pády, jejichž počet se v různých jazycích různí:
- 2: bulharština, angličtina, švédština
- 4: němčina
- 6: latina, slovenština, ruština
- 7: čeština, polština
- 14: finština
Pády v češtině se nazývají nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. V jazycích flexivních a vnitroflexivních existují ještě vzory skloňování.
Přehled českých vzorů:
- mužský rod (maskulinum): pán, muž, předseda, soudce (životné); hrad, stroj (neživotné)
- ženský rod (femininum): žena, růže, píseň, kost
- střední rod (neutrum): město, moře, kuře, stavení
