Seznam polských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Měšek I.

Boleslav I. Chrabrý

Boleslav III. Křivoústý

Kazimír III. Veliký

Zikmund III. Vasa

Vladislav IV. Vasa

Jan III. Sobieski

August II. Silný

Obsah

1 Knížata
- 1.1 Piastovci
2 Seniorát
- 2.1 Přemyslovci
- 2.2 Piastovci
3 Králové
- 3.1 Anjouovci
- 3.2 Jagellonci
4 Rzeczpospolita
- 4.1 Volení králové
5 Podívejte se též na

[editovat] Knížata

[editovat] Piastovci

870 – 900 Siemovít (jeho existence není prokázána)
900 – 930 Lestek (jeho existence není prokázána)
930 – 960 Siemomysł (jeho existence není prokázána)
960 – 992 Měšek I.
992 – 1025 Boleslav I. Chrabrý (od roku 1025 králem)
1025 – 1031 Měšek II. Lambert (králem, od roku 1032 knížetem)
1031 – 1032 Bezprym
1032 – 1034 Měšek II. Lambert (opět dosazen)
1034 – 1058 Kazimír I. Obnovitel
1058 – 1079 Boleslav II. Smělý (od roku 1076 králem)
1079 – 1102 Vladislav I. Herman
1102 – 1107 Zbygněv
1102 – 1138 Boleslav III. Křivoústý

[editovat] Seniorát

1138 – 1146 Vladislav II. Vyhnanec
1146 – 1173 Boleslav IV. Kadeřavý
1173 – 1177 Měšek III. Starý
1177 – 1194 Kazimír II. Spravedlivý
1194 – 1198 Lešek I. Bílý
1198 – 1202 Měšek III. Starý (znovu dosazen)
1202 – 1206 Vladislav III.
1206 – 1210 Lešek I. Bílý (znovu dosazen)
1210 – 1211 Měšek IV.
1211 – 1227 Lešek I. Bílý (znovu dosazen)
1227 – 1228 Vladislav III.
1228 – 1229 Jindřich I. Bradatý
1229 – 1232 Konrád I. Mazovský
1232 – 1238 Jindřich I. Bradatý (znovu dosazen)
1238 – 1241 Jindřich II. Pobožný
1241 – 1243 Konrád Mazovský
1243 – 1279 Boleslav V. Stydlivý
1279 – 1288 Lešek II. Černý
1288 – 1290 Jindřich IV. Probus (III.)

[editovat] Přemyslovci

1291 – 1305 Václav I. Český (od roku 1300 králem)
1305 – 1306 Václav II. Český (král)

[editovat] Piastovci

1290 – 1296 Přemysl II. Velkopolský
1306 – 1333 Vladislav I. Lokýtek (od roku 1320 králem)

[editovat] Králové

1333 – 1370 Kazimír III. Veliký

[editovat] Anjouovci

1370 – 1382 Ludvík I. Veliký
1384 – 1399 Hedvika z Anjou, Ludvíkova dcera

[editovat] Rzeczpospolita

[editovat] Volení králové

1573 – 1575 Jindřich z Valois
1576 – 1586 Štěpán Báthory
1587 – 1632 Zikmund III., dynastie Vasa
1632 – 1648 Vladislav IV., dynastie Vasa
1648 – 1668 Jan II. Kazimír, dynastie Vasa
1669 – 1673 Michal Korybut Wiśniowiecki
1674 – 1696 Jan III. Sobieski
1697 – 1706 August II. Silný
1704 – 1709 Stanislav Leszczyński
1709 – 1733 August II. Silný (znovu dosazen)
1733 – 1736 Stanislav Leszczyński (znovu dosazen)
1733 – 1763 August III. Saský
1764 – 1795 Stanislav August Poniatowski

Po třetím dělení Polska v roce 1795 Rzeczpospolita zanikla. V letech 1807 až 1815 krátce existovalo tzv. varšavské vévodství jako Napoleonův satelitní stát, jehož vévodou byl Friedrich August Saský, vnuk předposledního polského krále. Na vídeňském kongresu bylo vytvořeno autonomní „Polské království“, také nazývané „Kongresovka“, spojené personální unií s Ruskem. Ruští carové Alexandr I. a Mikuláš I. se nechali korunovat za polské krále. Po povstání v roce 1830 a sesazení dynastie Romanovců polským sejmem, ztratila Kongresovka svoji autonomii a byla degradována do postavení obyčejné provincie ruské říše. V letech 1916-1918 existovala tzv. regentská vláda polského království (bez krále, s tříčlennou regentskou radou), což byl satelitní stát ústředních mocností.