Shannonův teorém
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Shannonův teorém (Nyquistův teorém, Nyquistův-Shannonův teorém, Shannonův-Nyquistův-Kotělnikův teorém, apod.)
„Přesná rekonstrukce spojitého, frekvenčně omezeného, signálu z jeho vzorků je možná tehdy, pokud byl vzorkován frekvencí alespoň dvakrát vyšší než je maximální frekvence rekonstruovaného signálu.“
[editovat] Shannonův teorém pro vzorkování obrazu
Nechť f(x,y) je spojitá funkce obrazu. Vzorkováním funkce f(x,y) rozumíme reprezentaci této funkce pomocí matice (označme ji d(x,y)).
Dále definujme konvoluci dvou funkcí f(x),g(x)∈L1 jako
Označme F(u,v) jako fourierovu transformaci funkce f(x,y).
Definujme ještě tzv. delta funkci δ, pro kterou platí:
Pak vzorkování s krokem Δx, Δy je pouze násobení funkce obrazu nekonečným polem delta funkcí s(x,y) definovaným jako
Tedy: d(x,y) = f(x,y)s(x,y)
Platí, že fourieova transformace funkce s(x,y) má tvar,
Díky konvolučnímu teorému, který říká:
- f(x) * g(x) = F(u)G(u)
- f(x)g(x) = F(u) * G(u)
platí, že
- D(u,v) = F(u,v) * S(u,v)
Vzorkování je pak konvoluce fourierova obrazu F funkce f s polem delta funkcí D. To znamená, že D(u,v) je nekonečné pole fourierových obrazů funkce f. Při vzorkování s menším krokem se tyto obrazy od sebe vzdalují a naopak při vzorkování s delším krokem se k sobě přibližují. Pokud vzorkujeme příliš řídce, mohou se tyto obrazy protnout a vzniká efekt zvaný aliasing. Pokud je funkce frekvenčně omezená, je možné ji navzorkovat beze ztráty informace (tzn., že je možné ze vzorků opět získat funkci f v původní podobě).
Dle Shannonova teorému je pak ideální frekvence pro vzorkování rovna dvounásobku maximální frekvence vyskytující se ve funkci f. Při vzorkování s krokem menším, než je polovina periody maximální frekvence, vzorkuji zbytečně moc. Při kroku větším než polovina periody maximální frekvence se fourierovy obrazy protnou a vzniká alias.
[editovat] Podívejte se také na
- Nyquistova vzorkovací věta