Straka obecná
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Straka obecná |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Pica pica L., 1758 |
Straka obecná (Pica pica) je pták veliký asi jako holub skalní. Má dlouhý stupňovitý ocas. Zbarvenou má hlavu, hruď a záda černě, břicho a ramena jsou zbarvena bíle, křídla jsou kovově lesklá. Při letu je ve křídlech patrné černé orámování bílých ručních letek. V letu má nápadně dlouhý ocas a typickou kontrastní kresbu. Létá s chrakteristickými veslovitými údery křídel. Samec a samice se navzájem neliší, mladí jedinci mají kratší ocas a opeření bez lesku. Straka obecná je stálý pták.
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Straka obecná žije na rozsáhlém území od západního pobřeží Irska, Pyrenejského poloostrova a Maroka po Korjatské pohoří a Kamčatku na východě. K severu zasahuje nejdále ve Skandinávii (70° N). Svým výskytem se dotýká severního polárního kruhu ještě v oblasti mezi Bílým mořem a Uralem, v Západosibiřské nížině v povodí Obu a Jeniseje, a v Anadyrské nížině na Dálném Východě. K jihu sestupuje až na severoafrické pobřeží, do Saudské Arábie (15° N), jižní Číny a Tchajwanu. Žije též v Severní Americe.
V Česku jsou straky rozšířeny po celém území. Nejraději obývají otevřenou krajinu s roztroušenými stromy, alejemi, stromořadími a pásy křovin. Nevyhýbají se ani ovocným zahradám a malým lesíkům. Straky jsou nejčastěji zastiženy v nížinách a ve středních polohách do 900 m n.m. V českých pohořích jsou straky řídce zaznamenávány do 1300 m n. m. V posledních desetiletích se začaly straky objevovat stále častěji na okraji a posléze i v centru měst.
[editovat] Hnízdění
Straka obecná hnízdí v dubnu až květnu jednou ročně. Hnízdo je velké, svrchu kryté mnohdy stříškou z větví, umístěné vysoko na stromech. Hnízdo je tvořeno z větví a klacíků, hnízdní kotlina je vytvořena z bláta a hlíny s vnitřním průměrem až 20 cm a hloubkou 15 cm. Tuto vystelou vrstvou větviček a navrch jemnou výstelkou travin, kořínků, vláken a chlupů.
Samice snáší 6 až 7 nazelenalých hustě tmavohnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama po dobu asi 17 až 18 dní, mláďata poté krmí oba rodiče asi 22 až 27 dní.
[editovat] Potrava
V zimních měsících v potravě převažuje složka rostlinná, v letních naopak živočišná. V době krmení mláďat straky nejdříve sbírají malé bezobratlé (pavouky, housenky, larvy), později brouky, červy, blanokřídlé a drobné obratlovce (hlavně hraboše, i zdechliny). Podíl vajec a mláďat drobných pěvců je velmi nízký a samozřejmě je časově omezen právě jen na hnízdní období. V létě a na podzim v potravě převažují různé plody (bobule, třešně, hrušky) a semena, která jsou významná zejména v zimě. Ve městech do svého jídelníčku přidávají odpadky a živočichy uhynulé pod koly aut.
[editovat] Hlas
Straka vydává hlasité skřeky, méně polohlasné štěbetání.
