SU-122
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| SU-122 | |
|---|---|
SU-122 |
|
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 5 |
| Délka | 6,9 m |
| Šířka | 3 m |
| Výška | 2,3 m |
| Hmotnost | 31 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 20-60 mm |
| Hlavní zbraň | 122 mm kanón M-30 (U-11) |
| Sekundární zbraně | ruční zbraně osádky |
| Pohon a pohyb | |
| Pohon | V 500 PS |
| Odpružení | |
| Max. rychlost | 55 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | |
| Dojezd | |
Samohybné dělo SU-122 bylo sovětskou reakcí na německé útočné dělo Stug III., které dosahovalo velmi dobrých výsledků. Bylo vyvíjeno od dubna 1942, přičemž byly vyrobeny dva konkurenční prototypy. Výroba SU-122 začala koncem roku 1942. V březnu 1943 se místo kanónu M-30 začala montovat houfnice U-11, samohybné dělo dostalo označení SU-122M. Do léta 1944, kdy skončila produkce, bylo vyrobeno 1148 kusů samohybných děl SU-122.
| Sovětská bojová vozidla za druhé světové války | |||
|---|---|---|---|
| Tančíky | Obojživelné tanky | Lehké tanky | |
| T-27 | T-37 | T-38 | T-40 | T-18 | T-26 | T-50 | T-60 | T-70 | T-80 | |
| Rychlé tanky | Střední tanky | Těžké tanky | |
| BT-5 | BT-7 | BT-8 | T-28 | T-34 | T-44 | T-35 | KV-1 | KV-2 | KV-85 | IS-1 | IS-2 | IS-3 | |
| Samohybná děla | Protiletadlová | ||
| ZiS-30 | SU-5 | SU-76 | SU-85 | SU-100 | SU-122 | SU-152 | ISU-122 | ISU-152 | T-60Z | T-70Z | T-90 | ||
| Obrněná vozidla | |||
| D-8 | D-12 | D-13 | FAI | BA-10 | BA-11 | BA-20 | BA-21 | BA-3 | BA-6 | BA-27 | BA-64 | BA-I | LB-62 | LB-23 | |||
| Obojživelná OV | Polopásová OV | Obrněné tahače | Improvizovaná OV |
| PB-4 | PB-7 | BAD-2 | BA-30 | T-26T | T-20 Komsomolec | ChTZ-16 | IZ | NI |
| Saně | Pokusná OV | ||
| ANT-IV | NKL-16 | NKL-26 | RF-8 | ASD-400 | SU-14 | A-40 létající tank | SU-100Y | PPG | ||
