Teplá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Teplá
znak
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0411 555631
kraj (NUTS 3):	Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4):	Cheb (CZ0411)
obec s rozšířenou působností:	Mariánské Lázně
pověřená obec:	Mariánské Lázně
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	113,23 km²
obyvatel:	3 062 (2006)
zeměpisná šířka:	49° 44’ 33"
zeměpisná délka:	12° 51’ 48"
nadmořská výška:	690 m
PSČ:	364 61
základní sídelní jednotky:	26
místní části:	24
katastrální území:	24
adresa městského úřadu:	Městský úřad Teplá Masarykovo náměstí 143 364 61 Teplá
starosta:	Pavel Charvát
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Město Teplá je rozlohou 7. největší obec se statutem města v České republice. Nachází se v západních Čechách na horním toku stejnojmenné řeky, v Tepelské vrchovině, 46 km jihovýchodně od okresního města Cheb, 37 km jižně od krajského města Karlovy Vary, 50 km severozápadně od Plzně, 15 km východně od Mariánských Lázní a 29 km severně od Tachova.

Leží ve velmi vysoké nadmořské výšce, na náhorní plošině, z čehož vyplývají velmi drsné klimatické podmínky. Teplá neleží na žádné hlavní komunikaci. Ve městě se křižují silnice II.třídy číslo 198 v trase Železná (okres Domažlice)-Přimda-Tachov-Planá-Teplá-Toužim-Bochov a číslo 210 v trase Krsy (okres Plzeň-sever)-Úterý-Teplá-Mnichov-Prameny-Sokolov-Rotava-Kraslice-HP Kraslice/Klingenthal. Železniční dopravu ve městě a okolí zajišťuje železniční trať č.149 Mariánské Lázně - Bečov nad Teplou - Karlovy Vary.

Obsah 1 Historie města 2 Památky 3 Současnost a budoucnost města 4 Městské části

[editovat] Historie města

Po odtržení Chebska od Českého knížectví k Německé říši se v 11. století posunula zemská hranice více k východu. Hranice procházela právě územím dnešní Teplé, kde tehdy na zemské stezce z Plzně do Chebu vznikla kupecká osada s celnicí. Ve 12. století se v okolí této hranice stále více a více prohluboval vliv Německa. Česká práva v této oblasti tehdy hájil velmož Hroznata, který byl správcem rozsáhlého území okolo dnešní Teplé a Mariánských Lázní. Z hospodářských důvodů založil v roce 1193 poblíž své tvrze v Teplé nový premonstrátský klášter. První datovaná písemná zmínka o městě pochází z roku 1197, kdy byla v jedné Hroznatově listině zmíněna osada Teplá, majetek Tepelského kláštera.

Po Hroznatově smrti převzal veškerou „aministrativní správu“ klášter a tvrz zanikla. Osada se ale rozvíjela dál a postupem času se z ní stala trhová ves. V roce 1322 bylo Chebsko opět připojeno k Čechám a Teplá tím pádem přestala být strategickým hraničním bodem. V letech 1380–1381 zasáhl ves mor, kdy skoro celé české obyvatelstvo této epidemii podlehlo. Na jejich místo přicházeli později noví němečtí osadníci. V roce 1385 byla Teplá povýšena na poddanské město. V husitském období byla Teplá celkem třikrát vypleněna (v letech 1421, 1427 a 1431). V roce 1525 se vzbouřili tepelští poddaní a zajali opata kláštera. Vadily jim neustále zvyšující dávky, které museli odvádět klášteru. Vzpoura byla nakonec potlačena, její předáci popraveni a protestantská víra systematicky likvidovována (po celý zbytek 16. stol.). V této době město také vyhořelo (1539) a došlo k další morové epidemii (1549), která opět doslova vylidnila celé okolí. Koncem 16. století docházela k další vlně německé kolonizace, kdy ve městě získalo naprostou převahu německé obyvatelstvo. V období třicetileté války městem prošlo mnoho vojsk, které ho plenily a ničily. Po válce došlo k další vlně germanizace a město opět mnohokrát vyhořelo (1669, 1747, 1794). Po posledním u došlo k velké přestavbě města a byly zbourány hradby (19. stol.). Rozvoji města pomohla výstavba železniční tratě. Trať byla otevřená v roce 1898. Obživou obyvatel v 19. stol. byla řemeslná výroba, ve městě bylo tkalcovství, uzenářství, pivovar a podniky na zpracování kamene. Známá byla místní puškařská dílna. Po Mnichovu v roce 1938 připadl celý bývalý okres Teplá pod Německou říši, protože v celém okrese měli Němci drtivou převahu. II. světová válka byla ve městě ukončena 6. května 1945, kdy byla Teplá obsazena Americkou armádou. Nedlouho po válce v roce 1945 byly ustanoveny Národní výbory, v Teplé vznikl městský národní výbor a ještě se zatím udržel i Okresní národní výbor. 1. září 1945 byla otevřena česká škola. Mezi významné kulturní události patřilo také otevření Městské knihovny a přestavba sálu Hotelu U nádraží na kulturní místnosti. Po druhé světové válce začalo pro město období odsunu německého (a to znamená skoro veškerého) obyvatelstva. Tento odsun probíhal od března do října 1946. Po něm bylo město a celé jeho okolí skoro vysídlené. Dosidlování probíhalo po roce 1946, kromě Čechů z vnitrozemí se na Tepelsko stěhovali také Maďaři, Slováci, volyňští Češi, Rumuni, Poláci a Bulhaři. V roce 1949 se stal okres Teplá minulostí. Při územní reformě bylo celé jeho území připojeno k okresu Toužim. V období po válce a nástupu komunismu v roce 1948 ovlivňovala život ve městě vojenská posádka, která si jako své sídlo vybrala bohužel klášter, který byl odebrán premonstrátům. Toto období bylo pro klášter asi nejhorší v celé jeho historii, protože docházelo k rozsáhlým a necitlivým devastacím této krásné stavby. Bylo založeno JZD, které se neustále slučovalo do větších a větších celků. Zakládány byly také pobočky průmyslových podniků (jako např. JITONA nebo TOSTA), proto byly pro zaměstnance stavěny nové „socialistické“ byty a to nejen ve vlastním městě Teplá, ale také v jeho místních částech (např. v Poutnově nebo Služetíně). Vybydlené staré domy se nechávaly chátrat a v mnoha případech byly zbourány. 1. června 1960 došlo k další reformě územní správy, při které vznikly dnešní okresy. Teplá byla přičleněna do Západočeského kraje (se sídlem v Plzni) a okresu Karlovy Vary. Ten vznikl spojením více okresů z roku 1949, mezi nimi byl i tehdejší okres Toužim. V roce 1975 město získalo dnešní rozlohu. Byly totiž připojeny obce Beranov, Poutnov, Křepkovice a Staré Sedlo. Jejich Místní národní výbory byly zrušeny a jejich pravomoce plně převzal Městský národní výbor Teplá. Po sametové revoluci v roce 1989 dochází k opětovnému rozvoji podnikatelství. Klášter byl navrácen premonstrátům, ale v takovém stavu, že jeho oprava bude stát ještě hodně peněz, času a úsilí. Od roku 2000 se Teplá stala součástí nově vzniklého Karlovarského kraje, po zrušení okresních úřadů 1. ledna 2003 byla přiřazena pod Správní obvod obce s rozšířenou působností Mariánské Lázně. Přesto ale ještě 4 roky zůstala v okrese Karlovy Vary. K 1. lednu 2007 byla ale podle působnosti vyhlášky č. 513/2006 Sb. přičlěněna do okresu Cheb, aby byl sjednocen okres i SORP.

[editovat] Památky

Stará škola (dnes budova radnice) Byla postavena v roce 1574, založil ji opat Jan Myšín. Budova má renesanční portál s nápisem „Představený Jan Myšín ctitel vzdělanosti dal pevný základ školství městu tomuto“.

Kostel svatého Jiljí

Byl postaven v letech 1762-1765 na místě původního staršího kostela. Opraven kolem roku 1850.

Hodnotný hlavní oltář, přenesený v roce 1785 z kláštera v Chotěšově. Zařízení kostela je v barokním stylu.

Klášter

Nejvýznamnější tepelská památka – klášter se nachází asi 2 km jižně od centra města. Založen byl v roce 1193. Hned z počátku umožnil osídlení původně velmi řídce obydlené oblasti a po staletí pak byl duchovním, kulturním, vědeckým, ale také hospodářským centrem celého kraje. V roce 1950 byl zrušen a stal se kasárnami Československé lidové armády.

Knihovna a muzeum byly od roku 1958 zpřístupněny veřejnosti. Od roku 1990, kdy byl klášter navrácen původnímu majiteli, řádu premonstrátů, postupně probíhá rekonstrukce celého areálu. V kostele jsou pravidelné bohoslužby, objekt je přístupný turistům k prohlídkám a konají se zde koncerty, výstavy a další kulturní akce. Nejstarší, dodnes dochovanou, architektonickou částí je románsko-gotický trojlodní halový kostel Zvěstování Páně. Na přelomu 17. a 18. století postavil Kryštof Dientzenhofer na místě původních gotických budov, zničených požárem, barokní prelaturu a konvent (jižní křídlo). Hospodářské budovy vznikaly postupně v 15. - 19. století. Zajímavostí je klášterní knihovna, která je co do počtu svazků druhá největší v České republice. Při klášteru se nachází také pěkný park, který je v poslední době znovu upravován.

Smírčí kříže V celém katastru města najdeme velký počet smírčích křížů.

[editovat] Současnost a budoucnost města

Dnešní katastr města Teplá zabírá 11% z celého okresu Cheb (tj.jeho celá jihovýchodní část), počtem obyvatel se však podílí asi jen 3%. Hustota zalidnění je pouhých 27 obyvatel/1km². Na vzhledu města se silně podepsal komunistický režim. Památky i mnoho historických domů zchátralo.

Dnes dochází k jejich obnově, ale ta jistě ještě nějaký ten čas potrvá. Ostudu dělá městu stav místních komunikací a elektrických rozvodů. Ve městě a okolí po roce 1989 bohužel zaniklo několik významných podniků a tím pádem se zvýšila nezaměstnanost až k hranici 20%. Dnešními největšími zaměstnavateli jsou FN-sedací systémy s.r.o., HBR-lesní a zemědělská výroba, Lesní společnost Teplá, a.s., Lesy ČR, s.p. - Lesní správa Teplá, RMV Trans, a.s. - nákladní doprava a spedice a další. Ve městě je nejvýrazněji zastoupen dřevozpracující průmysl.

Krásná, neporušená příroda Tepelské vrchoviny, památky a relativní blízkost Mariánských Lázní dávají městu velký potenciál pro možný rozvoj turistického ruchu. Nejdříve, ale bude nutné zaujmout turisty případnou reklamní kampaní a zlepšit ubytovací a stravovací služby ve městě. Z hlediska dopravní infrastruktury je pro město velmi důležitá železniční doprava, velkým krokem vpřed by bylo plánované propojení tratí 149 a 177 mezi Bezdružicemi a Teplou. To by mnohonásobně zvýšilo turistickou atraktivitu oblasti a na jižní Karlovarsko tak přivedlo přinejmenším turisty z Plzně a okolí. Autobusová doprava má v okolí města spíše doplňkový charakter, jediným důležitým směrem autobusové dopravy je relace Teplá-Toužim, která obsluhuje mnoho městských částí těchto měst. Nejhorší dopravní obsluhu mají tepelské části ležící v jihovýchodní oblasti města při hranicích s Plzeňským krajem. Linka, která by spojovala například Teplou s Úterým ( okres Plzeň-sever) nebo Teplou s Bezdružicemi (okres Tachov) neexistuje. Tento problém by také vyřešila prodloužená železnice. Školství je ve městě zastoupeno pouze 1 základní školou, do střední školy musí obyvatelé dojíždět (např. do Mariánských Lázní nebo Karlových Varů). Co se týče zdravotnictví, ve městě sídlí 2 praktičtí lékaři, 1 pediatr, zubař a gynekolog. Kulturní život ve městě zajišťuje například městská knihovna a infocentrum ve spolupráci s radnicí. Pořádá různé akce nejen pro mládež a také zajišťuje informační servis turistům. Ve městě sídlí také různé zájmové spolky, městský úřad vydává pro občany města každý měsíc zpravodaj.

[editovat] Městské části

Teplá má celkem 24 městských částí (Babice, Beranov, Beranovka, Beroun, Bezvěrov, Bohuslav, Číhaná, Heřmanov, Horní Kramolín, Hoštěc, Jankovice, Kladruby, Klášter, Křepkovice, Mrázov, Nezdice, Pěkovice, Popovice, Poutnov, Rankovice, Služetín, Staré Sedlo, Teplá a Zahrádka) z nichž nejlidnatější jsou Poutnov (v severozápadní části katastru, 6 km od Teplé) a Staré Sedlo (na jihovýchodní části katastru, 8 km od Teplé).

Města a obce okresu Cheb

Aš • Dolní Žandov • Drmoul • Františkovy Lázně • Hazlov • Hranice • Cheb • Krásná • Křižovatka • Lázně Kynžvart • Libá • Lipová • Luby • Mariánské Lázně • Milhostov • Milíkov • Mnichov • Nebanice • Nový Kostel • Odrava • Okrouhlá • Ovesné Kladruby • Plesná • Podhradí • Pomezí nad Ohří • Poustka • Prameny • Skalná • Stará Voda • Teplá • Trstěnice • Třebeň • Tři Sekery • Tuřany • Valy • Velká Hleďsebe • Velký Luh • Vlkovice • Vojtanov • Zádub-Závišín