Tramvajová doprava v Košicích
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Košice jsou spolu s Bratislavou jediná města na Slovensku, kde je v provozu tramvajová doprava.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Koňská a parní tramvaj
V Košicích se MHD vyvíjí již přes sto let. Prvním významným datem se stal 14. listopad 1891, kdy byl zprovozněn první úsek linky koňěspřežné tramvaje. Celá linka z nádraží přes Hlavní a Črmeľskou ulici na konečnou u restaurace Baránok v Črmeľském údolí o délce 5,1 km byla v provozu od května roku následujícího. Kromě hlavní tratě byly postaveny i tři vedlejší úseky určené pouze pro nákladní dopravu. Celá síť košické koňky měřila 7,8 km. Všechny tratě měly normální rozchod kolejí, tedy 1435 mm. Provozovatelem byl dopravní podnik Kassai közúti vasút(Košické pouliční dráhy). Vozový park tvořilo 15 osobních vozů a několik nákladních.
7. července 1893 se objevily v provozu parní tramvaje. Ty postupně nahradily koňku (do roku 1895), provoz byl ale nerentabilní, proto bylo další rok přikročeno ke kombinovanému systému: koňka jezdila od nádraží k divadlu, dále do Črmeľského údolí pokračovala tramvaj parní. K dispozici bylo 7 parních lokomotiv. Tento systém byl zrušen 28. února 1914, kdy byly zprovozněny elektrické tramvaje i pro osobní dopravu.
[editovat] Elektrické tramvaje a první polovina 20. století
S výstavbou nových tratí určených pro elektrické tramvaje se začalo na podzim roku 1912, práce byly ukončeny o rok později. Nejdříve začala jezdit nákladní doprava (od 30. prosince 1913), osobní doprava byla zahájena o dva měsíce později, kdy nahradila kombinovaný systém koňské a parní tramvaje. Celková délka tratí byla 12,5 km. V provozu bylo 18 motorových, 5 uzavřených vlečných a 5 otevřených vlečných vozů (plus tři nákladní motorové vozy a několik nákladních vlečných). Jezdily na třech linkách: Nádraží – Hlavní ulice – Komenského ulice – Črmeľ, náměstí Osvoboditelů – Kuzmányho ulice – náměstí Maratónu míru a náměstí Osvoboditelů – Franckova továrna (poblíž dnešního hotelu Strojár). Po vzniku Československa se provozovatel přejmenoval na Košické elektrické pouliční dráhy a původní maďarské jméno bylo opuštěno. V meziválečném období se provoz již prakticky nerozvíjel, došlo pouze ke zdvoukolejnění několika úseků. Výjimkou byl nový jednokolejný úsek od stadionu Lokomotivy k lázním Anička.
[editovat] Druhá světová válka a doba socialismu
Za maďarské okupace tramvajový provoz stagnoval. Na konci války však ustupující německá armáda zničila velkou část tratí a měníren a většinu tramvajových vozů odvlekla. Po osvobození v roce 1945 byl provoz opět obnoven, nasadily se vozy, které nebyly válkou tolik poškozeny. Dopravní podnik byl opět přejmenován; nový název měl nyní podobu Mestské verejné podniky – doprava. Vzhledem k rozšiřování sítě začal být zastaralý vozový park však brzy obnovován; nejprve ojetými tramvajemi z Prahy a později novými moderními vozy z ČKD (Tatra T1 a Tatra T2). V 50. a 60. letech nastalo období největšího rozvoje. V roce 1959 byl zahájen provoz na trati po ulici Boženy Němcové, o rok později byla prodloužena trať na Aničku až do Ťahanovců. Roku 1964 vznikla rychlodrážní trať do Východoslovenských železáren, zároveň došlo ke zrušení nákladní tramvajové dopravy. Po uvedení rychlodráhy do provozu se dopravní podnik již nyní s názvem Dopravný podnik mesta Košíc rozhodl nakoupit tramvaje nejrozšířenějšího typu Tatra T3, ty jsou v provozu dodnes a jen tak z ulic nezmizí. Největší zajímavostí bylo jejich provozování v třívozových soupravách, což bylo v Československu raritou. V 70. a 80. letech se postavilo několik tratí do sídlišť (např. do Nového Mesta) V roce 1986 byl provoz na trati vedoucí Hlavní ulicí převeden na trať v paralelní Kuzmányho ulici. Mělo jít o provizorní řešení, protože důvodem tohoto přesunu byla rekonstrukce dómu sv. Alžběty. Přesto k návratu tramvají do Hlavní ulice již nedošlo, a proto zde byla zřízena pěší zóna.
[editovat] Změny v 90. letech
Takto systém fungoval až do roku 1996, kdy byl dopravní podnik (po transformaci z roku 1994 na akciovou společnost) nucen zrušit provoz třívozových vlaků z důvodů vysokých provozních nákladů. Po pádu komunismu se objevily také tramvaje typů Tatra KT8D5 a Tatra T6A5, avšak úroveň celého provozu začala upadat. Důvodem byly nižší dotace kvůli převodu všech nákladů ze státu na město, což způsobilo též i zvýšení jízdného. Nedostatek prostředků se projevil i na některých vozech, ze kterých byly odstraněny například couvací kontrolky z předních vozů souprav a reflektory se zrcátky ze zadních, z kabiny řidiče u některých zadních vozů bývá vymontována spousta komponentů, čímž se tyto vozy staly samostatně nepojízdnými a de facto vlečnými.
[editovat] Současnost
Většina vozů a tratí je v průměrném technickém stavu, který by se měl v budoucnu ještě zlepšit. V současné době se však tratě nerekonstruují. Hlavní probíhající změnou je modernizace vozů Tatra KT8D5 na typ Tatra KT8D5R.N2 s vloženým středním nízkopodlažním článkem. Jeden vůz byl v letech 2000 až 2001 rekonstruován na typ Tatra T3Mod s výzbrojí s asynchronními motory.
V Košicích jsou na tramvajích typů T6A5 a KT8D5 vyměněna automatická spřáhla za obyčejná, obdobná u vozů typu T3, tak jako je tomu např. v Brně. Tramvaje nejsou páteřním systémem MHD, čemuž odpovídají relativně dlouhé intervaly linek. Další zajímavostí je jízda souprav T6A5 a KT8D5 na zadní sběrač, takto jezdí i bratislavské soupravy vozů T6A5.
Všechny vozy jsou umístěny v jediné vozovně na Bardejovské ulici, která je zároveň sídlem dopravního podniku. Vozy jsou po prohlídkách nebo opravách vypravovány v městském zeleno-bílém natěru, nebo nesou celovozové reklamy propagujíci služby dopravního podniku.
[editovat] Vozový park
Dopravný podnik mesta Košice v současnosti provozuje kolem 120 tramvají na šestnácti linkách.
[editovat] Podívejte se též na
Související články obsahuje: |
[editovat] Reference
Adam Tatranský: Košické koľaje 1891 – 2004. Vydáno vlastním nákladem, Brno 2004.
[editovat] Externí odkazy
- Slovenské stránky zaměřené na MHD v Košicích, včetně tramvají
- Slovensko-české stránky věnované košické MHD
Příměstské a městské železnice: | Bratislava • Trenčianske Teplice • Vysoké Tatry |
---|---|
Tramvajová doprava: | Bratislava • Košice |
Trolejbusová doprava: | Bratislava • Košice • Žilina • Prešov • Banská Bystrica (od 1. 1. 2006 dočasně mimo provoz) |