Bazalka vonná
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Bazalka vonná |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Bazalka vonná
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Ocimum basilicum Linné, 1753 |
Bazalka vonná, někdy nazývaná též bazalka pravá (Ocimum basilicum) je jednoletá rostlina z čeledi hluchavkovitých.
Obsah |
[editovat] Popis
- Stonky bazalky jsou 20 až 40 cm vysoké.
- Lodyha je bohatě větvená čtyřhranná až oblá.
- Listy jsou vstřícné, dlouze řapíkaté s eliptickou čepelí.
- Květy jsou umístěny v chudých lichopřeslenech, kalich dvoupyský, bílý.
- Kvete v VI až IX.
[editovat] Stanoviště
Bazalka vyžaduje slunné, teplé a chráněné polohy. Vyžaduje kypré, humózní a nepříliš suché půdy.
[editovat] Areál rozšíření
Původní areál byl pravděpodobně v Přední Indii. Bazalka se pěstuje již od starověku v jižní Evropě, do střední Evropy se dostala v 16. století, v ČR vzácně i zplaňuje.
[editovat] Použití
Jako koření se užívá kvetoucí nať a mladé listy – čerstvé i sušené. Existuje řada typů s listy zelenými, fialovými, květy bílými i narůžovělými. Podporuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání, křečím žaludku, při poruchách trávení po dlouhém užívání léků, proti nevolnostem, uvolňuje při nervovém podráždění.
Je základním kořením jihoevropské kuchyně, Indie a USA. Patří do rajčatových pokrmů, salátů, k těstovinám, do pizzy, fazolí, nakládaných okurek, bylinkových octů, do zeleniny, kuřat, mletého a skopového masa, k rybám, do směsí koření (Provensálské koření).
[editovat] Obsahové látky
Silice s hlavní složkou estragolem, flavonoidy, třísloviny, deriváty kyseliny kávové, vitamin C a další látky.
