Ejlat
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ejlat אילת |
|
|---|---|
 |
|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| kontinent: | Asie |
| stát: | Izrael |
| region: |
Jižní (IL-D) |
| nadmořská výška: | 0 m. n. m. |
 |
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 80 km² |
| počet obyvatel: | 45 800 |
| hustota zalidnění: | 573 obyv. / km² |
| správa města | |
| primátor: | Meir Jicchak Halevi |
| oficiální web: | http://www.eilat.muni.il |
Ejlat (hebrejsky אילת) je nejjižnější město Izraele, v roce 2006 měl 45 800 obyvatel. Nachází se v Akabském zálivu, v blízkosti leží egyptské město Taba a jordánský přístav Akaba. Ejlat pro Izrael představuje jediné spojení s Rudým mořem a tím i s Indickým oceánem.
Obsah |
[editovat] Historie
Ejlat je zmiňován jako jedna ze zastávek Izraelitů při pochodu z egyptského zajetí. Toto město se nacházelo v království Edom, které dobyl izraelský král David. O Ejlatu se také několikrát zmiňuje Starý zákon:
2 Kr 14:21-14:22: „Všechen judský lid pak vzal Azarjáše, kterému bylo šestnáct let, a dosadili ho za krále po jeho otci Amasjášovi. On vystavěl Élat a navrátil jej Judovi, poté co král Amasjáš ulehl ke svým otcům.“
2 Kr 16:6: „Toho času získal Resín, král aramejský, nazpět Élat pro Aram a vypudil Judejce z Élatu. Do Élatu vstoupili Edómci a sídlí tam až dodnes.“
V římských i byzantských dobách byl Ejlat využíván jako přístav, kudy proudila především měď z nedalekých dolů. V roce 1116 jej dobyli křižáci, v roce 1167 ho získal Saladin, načež toto město postupně ztrácelo na významu.
[editovat] Moderní dějiny
Za izraelské války o nezávislost byl Ejlat obsazen bez boje 10. března 1949 během Operace Ovda. V roce 1967 začala pod vedením egyptského prezidenta Gamala Násira námořní blokáda Ejlatu (Egypt tehdy blokoval Tiranskou úžinu), což byl důvod pro rozpoutání Šestidenní války. Ejlat byl terčem palestinských teroristických útoků jen jednou, 29. ledna 2007, kdy byli v místní pekárně zabiti tři Izraelci.
[editovat] Geografie a klima
Ejlat leží na jižním okraji Negevské pouště a blízko Sahary, Sinajské a Arabské pouště. Klima je velice horké a suché, letní teploty často překračují 40 °C, zimní 22 °C. Vody Rudého moře jsou však relativně chladné (22 °C – 25 °C), což spolu s jeho čistotou vytváří ideální podmínky pro bohatý mořský život, který je velikou turistickou atrakcí. Z přístavu lze vidět čtyři země najednou (Izrael, Jordánsko, Egypt a Saudskou Arábii).
[editovat] Ekonomika a turismus
Ejlat je důležitý dovozní přístav, kudy do Izraele proudí především ropa a další paliva. Mírná zima, písečné pláže, bohatý mořský život a extrémně nízké srážky přispívají k veliké turistické atraktivitě tohoto města.
Velkou atrakcí je delfinárium umístěné asi 5 km severně od města, kde mohou návštěvníci plavat mezi delfíny a poznávat podmořský svět Rudého moře.
Největšími problémy Ejlatu jsou zásobování vodou a izolovaná poloha v rámci Izraele. Nejbližší izraelské město je 250 km vzdálená Beerševa, v Negevské poušti se nachází jen málo vesnic, převážně zemědělského charakteru. V blízkosti se nenalézají žádné přirozené zdroje pitné vody, ta se získává odsolováním mořské vody nebo vodovody z vnitrozemí.
V roce 2002 otevřela Univerzita Ben Guriona (sídlo v Beerševě) v Ejlatu nový univerzitní campus, v roce 2005 zde studovalo 300 studentů a v plánu je zvyšování počtu studentů i studijních oborů.
 |
||
| Města | Arad · Ašdod · Aškelon · Beerševa · Dimona · Ejlat · Kirjat Gat · Kirjat Mal'aki · Netivot · Ofakim · Rahat · Sderot |  |
| Místní rady | Ar'ara BaNegev · Chura · Jeruham · Kuseife · Lakje · Lehavim · Mejtar · Micpe Ramon · Omer · Segev Šalom · Tel Ševa | |
