Hostašovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hostašovice | |
|---|---|
|
|
|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0804 568511 |
| kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
| okres (NUTS 4): | Nový Jičín (CZ0804) |
| obec s rozšířenou působností: | Nový Jičín |
| pověřená obec: | Nový Jičín |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 9,26 km² |
| obyvatel: | 707 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 32' 3" |
| zeměpisná délka: | 17° 59' 46" |
| nadmořská výška: | 360 m |
| PSČ: | 741 01 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Hostašovice 44 74101 Nový Jičín 1 |
| starosta: | Antonín Plešek |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Obec Hostašovice se nachází na úpatí Moravsko-slezkých Beskyd na spojici mezi městy Valašské Meziříčí a okresním městem Nový Jičín. PSČ obce je 741 01. V Hostašovicích je ve 208 domech k trvalému pobytu přihlášeno 655 obyvatel.
[editovat] Historie Hostašovic
Vznik Hostašovic se datuje okolo roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša, jako strážce tvrze Hradisko patřící ke Starojickému hradu, usídlil u zdejšího Hrázkového potoka. Vzniká osada, později lesní ves, které patřily ke Starojickému panství. V roce 1749 povyšují správci Starojického panství lesní ves v samostatnou obec Hostašovice s právem pečeti mající ve znaku zkřížené hrabě a cep. Samostatná obec žije svým životem až do roku 1978, kdy se stává součástí Nového Jičína. Samostatnou obcí se Hostašovice opět stávají od roku 1991 a to umožňuje výraznější rozvoj obce.
[editovat] Zajímavosti v obci a okolí
- Již od konce 18.století je jméno Hostašovice neodlučně spjato s pěstováním pohanky a zejména jejím zpracováním na pohanskou kaši.Pohanka se tu mele dodnes a přicházejí si ji koupit lidé i ze vzdálenějšího okolí.
- V roce 1981 byl při výkopu jámy na vápno na parcele domu č. 182 nalezen mincový poklad ve dvou keramických nádobách. Poklad obsahoval celkem 336 kusů různých stříbrných mincí z konce 17.století a je dnes uložen ve slezském muzeu.
- Územím obce probíhá hlavní evropské rozvodí. Voda z Hrázkového potoka, Zrzávky a Bílého potoka odtéká do Baltického moře, Srní potok a potok Široká naopak odvádějí vodu směrem do Černého moře. Kuriozitou je stodola č.p. 23, z jejíž každé opačné strany střechy odtéká voda do jiného moře. (pro úplnost i něco z lidové slovesnosti, hostašovské zkazky uvádějí tutéž vlastnost na témž místě, leč místo dešťové vody odtékající ze střechy, je zde uváděna psí moč, samozřejmě ta ze střechy neteče)
- Další unikátní zajímavostí je studánka Jaštěrka na kopci Trojačka. Její pramen se po několika metrech rozdvojuje do dvou ramen, z nichž každé odvádí vodu do jiného moře. Tomuto zajímavému zeměpisnému jevu se říká bifurkace.
| Města, městyse a obce okresu Nový Jičín |
|---|
|
Albrechtičky • Bartošovice • Bernartice nad Odrou • Bílov • Bílovec • Bítov • Bordovice • Bravantice • Frenštát pod Radhoštěm • Fulnek • Heřmanice u Oder • Heřmánky • Hladké Životice • Hodslavice • Hostašovice • Jakubčovice nad Odrou • Jeseník nad Odrou • Jistebník • Kateřinice • Kopřivnice • Kujavy • Kunín • Lichnov • Luboměř • Mankovice • Mořkov • Mošnov • Nový Jičín • Odry • Petřvald • Příbor • Pustějov • Rybí • Sedlnice • Skotnice • Slatina • Spálov • Starý Jičín • Studénka • Suchdol nad Odrou • Šenov u Nového Jičína • Štramberk • Tichá • Tísek • Trnávka • Trojanovice • Velké Albrechtice • Veřovice • Vražné • Vrchy • Závišice • Ženklava • Životice u Nového Jičína |
