Petřvald (okres Nový Jičín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Petřvald
znak
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0804 599743
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4):	Nový Jičín (CZ0804)
obec s rozšířenou působností:	Kopřivnice
pověřená obec:	Příbor
historická země:	Morava
katastrální výměra:	12,5 km²
obyvatel:	1786 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 42' 25"
zeměpisná délka:	18° 8' 54"
nadmořská výška:	233 m
PSČ:	741 01 až 742 60
základní sídelní jednotky:	4
místní části:	2
katastrální území:	3
adresa obecního úřadu:	Petřvald 18 74260 Petřvald u Nového Jičína
starosta:	Vojtěch Myška
Oficiální web E-mailová adresa

Petřvald je obec v Moravskoslezském kraji, 15 km sverovýchodně od Nového Jičína a 17 km jihozápadně od centra Ostravy. Petřvald leží při důležité silnici č. 58 Příbor-Ostrava ve zvlněném terénu podél řeky Lubiny. K Petřvaldu byly postupně přiřazovány tyto obce: Dvorek, Petřvaldík a Harty. Na místě Haret bylo vystavěno moderní letiště Ostrava-Mošnov.

Průměrný věk v obci je 37,3, Registrační značka je T (dřívější SPZ: NJ)

[editovat] Části obce

Petřvald (hlavní část), Petřvaldík, Dvorek (býv. Růžodol, Roshenthal). Hlavní část rozdělena na: Horní a Dolní konec, Harty a ostatní.

[editovat] Historie

Založení Petřvaldu

Založení obce Petřvald kladou historikové do doby první biskupské kolonizace koncem 13. a počátkem 14. století. Domnívají se, že byl založen Petrem, synem Heroldovým, který je jmenován v listině „Instrumentum testamenti episcopi Brenonis“ z roku 1267. Je možné, že se obec původně jmenovala Petrovice (Petrovicz), jak je uvedeno v listině z 18. prosince 1359, kterou olomoucký biskup spojuje Hukvaldy s tvz. stolními statky biskupskými. Když pak první člen rodu Petřvaldských, Petr Meissner, rodem Němec, obdržel Petrovice lénem, nazval je Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Získáním Petřvaldu se mění společenské postavení Petra Meissnera: napřed Němec a nešlechtic, stává se jako držitel biskupského léna rytířem a později i Čechem, Petříkem z Petřvaldu. Při sepisování lén roku 1398 se uvádí stav dobytka léna Petřvaldského: 240 ovcí, 6 dobrých tažných koní, 6 krav a 10 prasat.

Z historie Rodu pánů z Petřvaldu

První zmínky o obci Petřvald pocházejí z roku 1267. Obec zřejmě patřila olomouckému biskupství. V listině roku 1359 olomoucký biskup Jan vypočítává vesnice, které mu náleží. Mezi jmény se objevuje i obec „Petrowicz“, pravděpodobně nynější Petřvald. Obec pak byla udělována v léno. To od roku 1389 vlastnila vladycká rodina, která se již psala podle Petřvaldu. Prvním členem rodu petřvaldských byl Petr Meissner, který byl rodem Němec. Proto se psal „Petr Miessner von Petersvald“. Později se stává čechem Petrem (Petříkem) z Petřvaldu. Poslední zmínka o Petříkovi z Petřvaldu je z roku 1408. Po tomto roce jsou zprávy o petřvaldských řídké a v době husitské zcela zanikají. Petřvaldští patrně zůstávají hukvaldskými leníky, a to až do Bílé hory. Pokračovateli rodu jsou Petr z Petřvaldu a jeho manželka Hedvika. O nich je zpráva z roku 1447. Přesné a pravidelné záznamy začínají až Janem I. (Hanušem) Petřvaldským, synem předcházejících pánů. Petřvaldských se jménem Jan (více se však používá jméno Hanuš nebo i Jan Hanuš) se vystřídalo více. Nejznámější postavou z celé historie z rodu petřvaldských je Hanuš IV. Petřvaldský. Ten se stal držitelem majetku roku 1596. Byl jedním z předních mužů moravského rytířstva. V letech 1610 - 1614 zasedal i na zemském sněmu. Jako nekatolík se postavil i proti známému protireformátoru kardinálu Dittrichsteinovi. Hanuš IV. byl velkým ochráncem českých bratří. Důkazem toho je i fakt, že v roce 1589 dal na vlastní náklady vystavět v Malém Petřvaldě (Petřvaldíku) sbor. Jan Hanuš IV. Petřvaldský zemřel v roce 1622 nebo 1623 (bezpečné datum neznáme). Dovídáme se o tom z rozsudku, jímž byl zbaven všech svých statků pro „účastenství v rebelii“. Za toto účastenství byl uvězněn ve Špilberku, kde také zemřel dříve, než začal vlastní soud. Lenní statky pánů Petřvaldských zkonfiskoval kardinál Dittrichstein. O držitelích Petřvaldu z pozdějších let se dovídáme velmi málo. Hanuš měl sice početné potomstvo (byl třikrát ženat a měl 8 synů a 9 dcer), zprávy o nich jsou jen útržkovité a směřují již k Buchlovu a Buchlovicím. Jedním ze synů byl Bernard Diviš (Dionys). Ten byl poslán svým otcem na cesty po Evropě, aby si na cizozemských univerzitách doplnil a prohloubil své vzdělání. Otec jistě svého syna vychovával v duchu bratrské víry, ale ze zpráv na buchlově víme, že se r.1922 Kunhuta Zástřízl provdala za katolického šlechtice Bernarda Diviše Petřvaldského z Petřvaldu. Bernard Diviš nabyl dokonce i mnohých statků a dosáhl vysokých hodností. Roku 1638 byl místopísařem zemským, roku 1639 nejvyšším písařem zemským a tento úřad zastával až do roku 1641. Těšil se tedy přízni a oblibě všemocného kardinála. Sňatkem s Kunhutou získává rozsáhlé panství buchlovské. Zároveň uplatňuje své nároky i na dědictví po otci. Nepořídil však a ze statků Petřvaldských nedostal nic.

2. světová válka

Dne 10. října 1938 byl okupován celý novojičínský okres a tedy i naše obec. Od 10. října byla obec okupována 6,5 let. Novým místním starostou byl Rudolf Scheuter z osady Dvorek, který ponižoval české občany a použil každé příležitosti, aby ukázal svou neomezenou moc. Na schůzích občanů, které dosti pravidelně svolával, vyhrožoval, spílal a nutil k dodávání hospodářských produktů různým způsobem. Jeho přičiněním museli opustit mnozí občané své usedlosti a na jejich místa byli dosazeni nacisté. V zahraniční armádě bojovali také občané Petřvaldu. Jaroslav Hlaváč a Oldřich Havlík. Již 12. března 1945 bylo ve škole přerušeno vyučování a ubytováno zde vojsko. Občané dokončovali opevňování krytu ve sklepích, ukrývali potraviny, šatstvo, prádlo a jiný majetek. Dne 30. dubna starosta Scheuter vyzval občany, aby opustili obec. Výzvy neuposlechl nikdo z Čechů a němečtí přistěhovalci utekli již před tím. Ve středu 2. května vstupují první vojáci Rudé armády na kraj obce v jejím dolním konci. Do půlnoci dojdou Rusové ke kostelu, ale jsou nuceni ustoupit zpět. Boje o obec končí ve čtvrtek 3. května odpoledne a přenášejí se do osady Dvorek. Boj zde byl velmi prudký. V obci padlo 33 ruských vojáků a 4 občané zemřeli po těžkých zraněních. Četné budovy shořely a kostelní věž byla těžce poškozena dělostřelectvem. Most přes řeku Lubinu byl zničen ustupujícími nacisty. Německý starosta Rudolf Scheuter byl nalezen s prostřelenou hlavou. Nikdy nebylo zjištěno, zda spáchal sebevraždu nebo byl zastřelen. 20. května 1945 bylo nutno vytvořit Národní výbor. Měl následující složení: 4 komunisté, 4 čs. socialisté, 3 sociální demokraté, 3 lidovci a 2 nestraníci. Do čela se samozřejmě dostává komunistický starosta. Po únoru 1948 je obec již zcela v moci komunistů.

Města, městyse a obce okresu Nový Jičín

Albrechtičky • Bartošovice • Bernartice nad Odrou • Bílov • Bílovec • Bítov • Bordovice • Bravantice • Frenštát pod Radhoštěm • Fulnek • Heřmanice u Oder • Heřmánky • Hladké Životice • Hodslavice • Hostašovice • Jakubčovice nad Odrou • Jeseník nad Odrou • Jistebník • Kateřinice • Kopřivnice • Kujavy • Kunín • Lichnov • Luboměř • Mankovice • Mořkov • Mošnov • Nový Jičín • Odry • Petřvald • Příbor • Pustějov • Rybí • Sedlnice • Skotnice • Slatina • Spálov • Starý Jičín • Studénka • Suchdol nad Odrou • Šenov u Nového Jičína • Štramberk • Tichá • Tísek • Trnávka • Trojanovice • Velké Albrechtice • Veřovice • Vražné • Vrchy • Závišice • Ženklava • Životice u Nového Jičína