Fulnek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Fulnek
znak
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0804 599352
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4):	Nový Jičín (CZ0804)
obec s rozšířenou působností:	Odry
pověřená obec:	Fulnek
historická země:	Morava + Slezsko
katastrální výměra:	68,46 km²
obyvatel:	6107 (2005)
zeměpisná šířka:	49° 43' s.š.
zeměpisná délka:	17° 55' v.d.
nadmořská výška:	m
PSČ:	742 45
základní sídelní jednotky:	12
místní části:	11
katastrální území:	11
adresa městského úřadu:	Městský úřad Fulnek Nám. Komenského 12 742 45 Fulnek
starosta:	Ing. Josef Dubec
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Fulnek je město, rozkládající se na Moravě a ve Slezsku, přibližně 30 km od Opavy.

Obsah

1 Členění města
- 1.1 Katastrální členění
- 1.2 Rozdělení katastrálních území mezi Moravu a Slezsko
2 Historický přehled
- 2.1 Po Vestfálském míru
3 Viz také
4 Externí odkazy

[editovat] Členění města

[editovat] Katastrální členění

Město se člení na 11 katastrálních území:

Děrné (místní části Děrné a Kostelec)
Dolejší Kunčice
Fulnek
Jerlochovice
Jestřabí u Fulneku (místní část Jestřabí)
Jílovec
Lukavec u Bílovce (místní část Lukavec)
Moravské Vlkovice (část místní části Vlkovice)
Pohořílky u Kujav (místná část Pohořílky)
Slezské Vlkovice (část místní části Vlkovice)
Stachovice

[editovat] Rozdělení katastrálních území mezi Moravu a Slezsko

Morava: Fulnek (téměř celý katastr), Jerlochovice, Jestřabí u Fulneku, Moravské Vlkovice, Pohořílky u Kujav, Stachovice
Slezsko: Děrné, Dolejší Kunčice, Fulnek (nepatrná část katastru), Jílovec, Lukavec u Bílovce, Slezské Vlkovice

[editovat] Historický přehled

Tato část je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že ji rozšíříte.

Zámek

Město bylo založeno pravděpodobně pány z Lichtenburku, první zmínka o něm pochází z roku 1293. Nejdříve patřilo více vlastníkům, mezi nimi kupříkladu Kostkům z Postupic, Jiřímu z Poděbrad, Janovi ze Žerotína a jiným. V roce 1426 bylo město dobyto husitským hejtmanem Janem Tovačovským z Cimburka. V 15. a 16. století působila ve Fulneku Jednota bratrská, která zde zřídila i svou školu.

Zmínky o Jednotě bratrské ve Fulneku pocházejí již z roku 1483. V letech 1618–1621 zde působil jako správce Jednoty Jan Amos Komenský, jenž tu vytvořil několik svých děl, mimo jiné také mapu Moravy, vydanou posléze roku 1627.

Zámek na kopci nad městem na místě původního gotického hradu sestává z horní a dolní části. Horní část jest renesanční, z druhé poloviny 16. století, nejvyšší patro a věž pocházejí až z roku 1633. Po požáru roku 1801 bylo obnoveno jen severní křídlo. Dolní zámek jest barokní, z konce 17. století.

Dům Jednoty bratrské, nyní muzeum a Památník Jana Amose Komenského, národní kulturní památka, byl vystavěn roku 1407, v roce 1612 přestavěn na modlitebnu, roku 1691 na špitál. Dům zahrnuje kapli a obytnou budovu s renesančním portálem.

Augustiniánský klášter ve městě byl původně gotický, ze začátku 15. století (křížová chodba). Farní kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku, umělecky mimořádně cenná barokní stavba, byl vystavěn v letech 1750−1760, vysvěcen roku 1761.

Na náměstí se nachází morový sloup, kašna se sochou sv. Jana Sarkandra (jediná dochovaná barokní kašna na Novojičínsku; vytvořena roku 1749 Janem Jiřím Heintzem z Uničova, později z Olomouce) a sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1769. Ve Fulneku se narodil biskup Jan Leopold Hay (1735–1794), duchovní otec tolerančního patentu císaře Josefa II.

Během 2. sv. války byla velká část středu města srovnána se zemí, později probíhala obnova dle návrhů architekta Z. Sedláčka.

[editovat] Po Vestfálském míru

Třicetiletá válka zanechala v životě města i panství hluboké stopy. Po ukončení válečných strastí Vestfálským mírem se v polovině 17. století zvýšilo platové i robotní zatížení obyvatel ze strany vrchnosti, na vesnici se poměry vystupňovaly až k úplnému nevolnictví. Na rekatolisaci obyvatel Fulneka nestačil augustiniánský klášter, proto byl roku 1668 založen ještě klášter kapucínský, jenž ve městě přetrval až do roku 1950, naproti tomu klášter augustiniánský byl za josefínských reforem roku 1784 zrušen.

V letech 1622–1788 drželi panství Bruntálští z Vrbna. Fulnek se v této době stal střediskem všech Vrbnovských statků. V roce 1638 byl městský znak doplněn třemi zlatými liliemi s písmenem W s vrbnovskou hraběcí devíticípou korunou. Roku 1788 panství přešlo na Karla Antonína Čejku z Badenfeldu, zbohatlého opavského obchodníka se suknem. Jeho vnuci panství v roce 1842 prodali Kristiánu Fridrichu Stockmarovi, jenž velkostatek roku 1855 postoupil belgickému princi Filipovi, hraběti z Flander.

Správu panství prováděli úředníci v čele s hejtmanem. V záznamech té doby jsou uváděni pomocní úředníci, písaři, důchodní. Od druhé poloviny 17. století nacházíme podrobnější zprávy o výčtu zámeckých služebníků a jejich povinnostech. Uvádí se purkrabí, obroční, lesmistr, porybný a šafář. Až do osmdesátých let 17. století se na panství úřadovalo česky, poté již pouze německy. Rovněž městské úřadování ovládla beze zbytku němčina, takže od poslední čtvrtiny 18. století až do třetí čtvrtiny 19. století měl Fulnek ráz převážně německý. Nižší samosprávu a soudnictví ve venkovských obcích vedli vesměs dědiční fojtové (rychtáři). Pomáhali jim dva až čtyři sousedé, označovaní jako konšelé. Koncem 18. století se ve větších obcích objevují i obecní písaři, tuto úlohu zastávali zpravidla učitelé. Tyto poměry bez větších změn trvají až do poloviny 19. století.