Jindřich VIII. Tudor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jindřich VIII.

Jindřich VIII. Tudor (28. června 1491 – 28. ledna 1547), syn Jindřicha VII. Tudora, byl v letech 1509–1547 anglickým králem a zakladatelem anglikánské církve.

Původně potíral Lutherovu reformaci. Za tento skutek mu v roce 1521 papež udělil titul Defensor fidei, tj. obránce víry.

Později Jindřich VIII. usiloval o rozvod s Kateřinou Aragonskou, což katolická víra neumožňuje. Proto žádal papeže o výjimku, který ji však zamítl. Ve vzdoru proti papeži, aby dosáhl svého rozvodu a nového sňatku, v roce 1533 vyhlásil nezávislost anglické církve na Římu a sám se ustanovil hlavou anglikánské církve.

Rozpustil kláštery, zkonfiskoval majetek katolické církve a tvrdě potlačil duchovenstvo setrvávající v loajalitě k papeži. Z duchovních se stali státní úředníci, anglikánští biskupové zasedli v parlamentu. Svou moc opíral o tzv. „middle classes“ – střední vrstvy, to znamená podnikavé měšťanstvo a střední a drobnou šlechtu, která mu zachovala loajalitu.

Tento anglický král celkem zrušil 542 klášterů, 99 kolegiálních kapitul, 2374 kostelů a kaplí v Anglii a nechal zničit přes 700 klášterů v okupovaném Irsku. Zabavil katolíkům majetek v tehdejší hodnotě 38,4 miliónů liber šterlinků.

Jindřich VIII. byl šetkrát ženatý. První manželství se španělskou infantkou Kateřinou Aragonskou bylo rozvedeno poté, co mu královna již nedokázala porodit syna. Z tohoto svazku pocházela jediná dcera, pozdější anglická královna Marie I. Tudorovna. Ostatní děti se narodily buď předčasně nebo mrtvé. Druhou choť, anglickou šlechtičnu Annu Boleynovou, která mu porodila další dceru, budoucí královnu Alžbětu, nechal Jindřich popravit pro cizoložství. Třetí manželka Jana Seymourová pocházela rovněž z anglické šlechty. Zemřela po porodu jediného Jindřichova syna Eduarda, který se stal jako Eduard VI. královým následníkem. Další manželství zůstala bezdětná. Se čtvrtou manželkou, nepohlednou Němkou Annou Klevskou, se král brzy rozvedl. Pátou choť, anglickou šlechtičku Kateřinu Howardovou, nechal rovněž popravit. Teprve šestá, poslední manželka, anglická šlechtična Kateřina Paarová, krále přežila.

Za svého panování tento král, v důsledku odpadu od katolictví a násilného protestantského převratu ve své zemi nechal popravit 2 královny, 2 kardinály, 2 arcibiskupy, 18 biskupů, 13 opatů, 500 převorů, neznámý počet řeholníků, 38 doktorů teologie a práv, 12 vévodů a hrabat, 164 příslušníků šlechty, 153 měšťanů a 110 prostých žen.

[editovat] Milenky

Anna Hastingsová - kolem roku 1514, žena George Hastingse, skončila v klášteře.
Jane Popincourtová - milenka vévody de Longueville s kterým odjela do Francie, když se jí král nabažil.
Elisabeth „Bessie“ Blountová - kolem roku 1518, s Jindřichem měla syna Henryho Fitzroye (*1519 - †1531 zemřel na tuberkulózu), byl vychováván jako syn Gilberta Talboyse v Rokeby Manor. Jindřich ji vdal za kancléře.
Marie Boleynová - sestra Anny Boleynové. Byla promiskuitní, vdala se za Williama Careyho a stala se dvorní dámou Kateřiny Aragonské. Měla 2 děti, o nichž se spekuluje jako o možných Jindřichových levobočcích, které však on nikdy neuznal.
Madge Sheltonová - sestřenice Anny Boleynové, dohodila mu ji sama Anna, ale Madge byla zato vyhnána.