Lidová demokracie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Komunismus |
| Ideologie |
|---|
|
| Základní témata |
|
| Politické organizace |
| Významné osobnosti |
Lidová demokracie je označení pro oficiálně socialistické státní zřízení, v němž má vedoucí úlohu komunistická strana či skupina stran pod vedením komunistické strany, což je zakotveno vždy v ústavě daného státu. Téměř každý takový stát se označuje jako lidově demokratická republika či lidová republika.
Obsah |
[editovat] Charakter lidově demokratického státu
Státy s lidově demokratickým státním zřízením se oficiálně lišily od Sovětského svazu a jiných zemí hlavně jinou politickou strukturou (existovalo více stran), která však dokázala fungovat stejným způsobem, jako v SSSR – permanentní vládní koalice, označovaná jako národní či vlastenecká fronta politických subjektů měla jednotný postup, který však určovala z drtivé většiny vždy strana komunistická, v níž docházelo k soustředění veškeré moci. Dalšími změnami bylo například i jiné uspořádání státních institucí a možnost soukromého vlastnictví půdy. V dobách existence SSSR tvořily lidově demokratické země spolu s ním tzv. Světový socialistický tábor, označovaný jako východní blok.
[editovat] Pojetí lidové demokracie a lidově demokratického státu
1920-1930 tmavě červená
1940-1950 červená
1960-1970 oranžová
Země tohoto typu jsou většinou státy s pluralitní demokracií i mezinárodními organizacemi označované za nedemokratické a nesvobodné. Důvodem této kritiky je skutečnost, že zde vládnoucí třída (strana, či několik stran) potlačuje opoziční síly; a to mnohdy velmi krutými prostředky (k nim se řadí například také i porušování lidských práv) ve snaze zajistit jednotu názorů svých obyvatel. Použité praktiky (popravy, koncentrační tábory, zastrašování) jsou se v zemích s lidově demokratickým státním zřízením přibližují těm, jež byly používané ve státech fašistických a dalších s autoritářských režimech, v mnoha případech s nimi splývají.
Vládnoucí moc, která je tvořená převážně vždy komunisty (oficiálně ji mají tvořit zástupci dělnictva a rolnictva), oponuje tím, že ve státě mají mít přednost vždy zájmy celospolečenské (lidu) před potřebami menšin, nebo jednotlivců. Za tyto menšiny jsou považováni kapitalisté a soukromníci, kteří mají podle marxismu upírat lidem část peněz, které by teoreticky byli schopni vydělat (označovaných jako tzv. nadhodnota). Komunisté považují lidově demokratickou republiku jako jednu z primárních fází vývoje beztřídní společnosti – jako stát, kde sice už existuje diktatura proletariátu a kde vládne dělnická třída, avšak třídní rozdíly nebyly dosud překonány. Systém však nemá díky soustředění moci a majetku ty kontrolní mechanismy, existující v pluralitních demokraciích (v lidově demokratických zemích označované jako kapitalistické státy).
Odstraněním soukromého sektoru dochází ke koncentraci moci i vlastnictví, jež spravuje a řídí vždy vládnoucí moc. Ta je označována oficiálně jako všelidová (právě proto, že má zastupovat veškeré pracující obyvatelstvo). Z toho vyplývá též i označení lidová demokracie.
[editovat] Společenské rozvrstvení v lidové demokracii
Zatímco oficiálně má v těchto státech docházet na základě marxismu-leninismu k odbourávání společenských tříd, existujících na základě vlastnictví kapitálu, dochází spíše k vytvoření tříd nových, rozložených podle loajality k vládnoucí moci – zvýhodňováni jsou členové vládnoucích politických stran, či jejich spolupracovníci a příslušníci byrokratické mašinérie. Ve společnosti celkově dochází k ostrému rozdělení a vzniká atmosféra strachu před státní mocí, která je přímo úměrná míře odporu k režimu. Ti, kteří s vládnoucí třídou nesouhlasí, jsou pak perzekuováni, či vězněni jako tzv. političtí vězni. Ve všech případech jsou v těchto zemích uplatňovány tresty smrti, a to v západních měřítkách v relativně velkém počtu.
