Rosa Luxemburgová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rosa Luxemburgová vlastním jménem Rosalia Luxenburg(ová) (5. března 1870, Zamość, Polsko – 15. ledna 1919, Berlín) byla významná představitelka evropského dělnického hnutí.

Obsah 1 Dětství 2 Emigrace a další činnosti 3 První světová válka a neúspěšná revoluce 4 Politická orientace (citáty) 5 Literatura

[editovat] Dětství

Rosa Luxemburgová se narodila jako nejmladší z pěti dětí židovského kupce v městečku Zamość. V raném dětství trpěla onemocněním kyčlí, které nebylo dostatečně léčeno. Díky častému polehávání se však dostala (stejně jako například Ernesto Che Guevara) ke čtení (nejen) marxistické literatury. V roce 1881 zažila Rosa protižidovský pogrom, což jí poznamenalo na celý život. V roce 1887 se stává člennkou ilegální skupiny polských socialistů.

[editovat] Emigrace a další činnosti

V roce 1889 musí Rosa Luxemburgová pro své názory opustit Varšavu a odchází do Curychu. Tam se Rosa seznamuje s litevským revolucionářem Leem Jogichesem, s nímž pak, s občasnými přestávkami, žije dvacet let. Přitom studuje na univerzitě filozofii, ekonomii a práva, doktorát získává za disertaci o průmyslovém rozvoji Polska. V roce 1892 zakládá Luxemburgová společně s Jogisechem Polskou socialistickou stranu a v roce 1984 její odnož, Sociálně-demokratickou stranu Polska.

V roce 1898 se Rosa Luxemburgová (důvodem je hlavně její snaha po získání německého občanství) provdává za německého anarchistu Gustava Lubeckse - v Berlíně pak začíná její práce na organizaci dělníků v Německé sociálně-demokratické straně.

V roce 1904 si Luxemburgová odpykává tři měsíce ve vězení - důvodem je to, že ve veřejném projevu urazí císaře Viléma II.

V roce následujícím, tedy v roce 1905, se Rosa Luxemburgová vrací na falešný pas do Polska, kde začíná organizovat dělnické nepokoje a povstání proti ruským vojskům - brzy je zatčena a uvězněna, zachrání ji až intervence Německé sociálně-demokratické strany, která uplatí ruské úředníky a vymůže Rosiino propuštění na kauci.

[editovat] První světová válka a neúspěšná revoluce

Za první světové války působila SPD jako angažovaná antimilitaristka, za což byla opakovaně vězněna. Proti válce tolerantní SPD ve válce založila v roce 1914 Gruppe Internationale (Skupina Internacionála) a vedla spolu s Karlem Liebknechtem Spartakusbund (Spartakův svaz), který z této skupiny vznikl.

3.11.1918 začala v Kielu proběhla tzv: „Listopadová revoluce“. Dne 9.listopadu byla vyhlášena generální stávka a povstání proti vládě, po kterém musel císař uprchnout a byla vyhlášena republika. Na protest proti počínání nové vlády (které se účastnila SPD) byla založena Komunistická strana Německa. Autorkou stranického programu se stala právě Rosa Luxemburgová. 15.1.1919 proběhlo neúspěšné povstání proti vládě, při kterém byla Rosa Luxemburgová zatčená a poté zabita.

[editovat] Politická orientace (citáty)

Ačkoliv vycházela Rosa Luxemburgová z ideí marxismu, odmítala Leninem propagovaný násilný boj a likvidaci parlamentní demokracie. Leninovo a Trockého počínání po sovětské revoluci označila za pomýlené, ještě před válkou označila bolševické ideje za sektářské.

• Lidstvo čekají jen dvě možné budoucnosti: socialismus nebo barbarství.

• …Bez všeobecných voleb, bez neomezené svobody tisku a shromažďování, bez svobodného střetávání názorů ve všech veřejných institucích vyhasne život - nebo to bude jen stínový život, v němž je jediným aktivním elementem byrokracie…“

[editovat] Literatura

Jako politická autorka napsala mnohé kritické články a ekonomické analýzy: před rokom 1914 například v „Leipziger Volkszeitung“ (Lipské lidové noviny), do roku 1918 též ve vězení a jako vydavatelka novin „Die Rote Fahne“ (Rudý prapor). Koncem roku 1918 byla jednou ze zakladatelek Komunistické strany Německa (KPD), jejíž stranický program vyšel hlavně z jejího pera. Během neúspešného Spartakova povstání byla spolu s Karlem Liebknechtem za nejasných okolností zavražděna.

Tento biografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.