Leninismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Komunismus |
| Ideologie |
|---|
|
| Základní témata |
|
| Politické organizace |
| Významné osobnosti |
Leninismus je odvětví komunismu, založené na myšlenkách a politických názorech Lenina. Leninismus byl založen na marxismu (respektive jako jeho převedení do ruských poměrů) a představoval rozhodující směr v předstalinovské politice Sovětského svazu. Jeho teoretické základy položil Leninův pamflet Co dělat?, podrobněji je pak rozvinul Stalin ve spise Otázky leninismu. Termín leninismus byl poprvé použit Grigorijem Zinovjevem na pátém sjezdu Komunistické internacionály v roce 1924. Termín se pochopitelně nepoužíval za Leninova života. Z leninismu se posléze rozvinul stalinismus a další směry (zejména trockismus). Často bývá také nazýván marxismus-leninismus.
Leninismus byl primárně založen na myšlence diktatury proletariátu prostřednictvím jeho zvolených zástupců, požadoval vymýcení nebo výrazné omezení moci církví a také boj proti nacionalismu (alespoň teoreticky). Požadoval (opět alespoň teoreticky) dobré sociální podmínky obyvatelstva. Z leninismu se odvíjí celý systém tzv. sovětské demokracie (lid volí své zástupce do sovětů, které pak mají veškerou moc). Leninismus také ostře útočí proti imperialismu, považuje průmysl za v určitém smyslu nadřazený zemědělství – z leninismu pochází známý princip rozhodující úlohy těžkého průmyslu, jehož uvádění do praxe prakticky zruinovalo Československo a další země, jejichž ekonomika byla založena na lehkém průmyslu či zemědělství, a nebyla schopna vzhledem ke svému charakteru ekonomiky malé produkovat tolik druhů zboží a v takovém množství, jako velké desetimilionové státy. Uvedení leninismu do praxe mělo za následek Leninovu, a později Stalinovu, osobní diktaturu.
