Komunistická symbolika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Komunismus se jako ideologie potřeboval, stejně jako ostatní názorové proudy, odlišit od těch ostatních. Postupem let tak vznikla samostatná komunistická symbolika.

Symboly, s nimiž se identifikují komunistické, některé socialistické, či jiné ultralevicové ogranizace, skupiny, hnutí, politické strany, či státy, vycházejí ze základních principů komunismu a marxismu. Představují buď spolupracující společenské třídy (podle Marxovy definice), pracující lid či zobrazují revoluční činnost. Lze se tedy setkat a vyobrazením například srpu a kladiva, zemědělských plodin a průmyslových i jiných závodů (symbolizujících bohatství určité oblasti či země), ale také vycházejícím sluncem, jež má představovat nový svět.

[editovat] Srp a kladivo

Podrobnější informace naleznete v článku Srp a kladivonaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Nejznámějším symbolem komunismu je zkřížený srp a kladivo. Ten má symbolizovat pevný svazek dvou společenských tříd, a to rolníků a dělníků. Srp spolu s kladivem zavedli ruští komunisté, a od roku 1923 jej rovněž i vyobrazili i na státním znaku Sovětského svazu, a také i v heraldicky pravém horním cípu státní vlajky. Tento symbol se spolu s „vývozem komunismu“ na konci 40. let do střední a Východní Evropy a vůbec po vzniku sovětské sféry vlivu rozšířil i do SSSR nově ovládaných zemí a začal představovat komunismus na celosvětové úrovni.

Spolu se zánikem reálného socialismu na přelomu 80. a 90. let 20. století se postupně přestal užívat; reformované komunistické strany zvolili symboliku jinou, jelikož právě zkřížený srp s kladivem byl vnímán příliš agresivně – vznikaly asociace s režimem v SSSR a jinými vládami, které pod záminkou tvoření lepší společnosti silně porušovaly lidská práva. I některé další země, které se označují za pokračovatele v budování komunismu, však svoji symboliku změnily rovněž – příkladem je Severní Korea, kde se hlavním symbolem vládnoucí strany stala kosa, pero a kladivo – což má představovat jednotu rolníků, pracující inteligence a dělnictva.

[editovat] Rudá vlajka

Červená barva je většinou spojována se změnou, a také i revolucí. Komunisté její význam vykládají jako barvu krve bojujících za sociální spravedlnost. V 19. století byla často užívána při různých stávkách a u mnoha levicových hnutí. Se socialismem byla spojena definitivně až od roku 1871, kdy ji použila pařížská komuna, a od roku 1922 pak ji začal užívat rovněž i Sovětský svaz (též i jí byly velmi silně ovlivněny i vlajky následně vzniklých republik SSSR). Další státy, které se označovaly za komunistické ji začaly užívat jako státní vlajku později (Čínská lidová republika, 1949 a Vietnam, 1955 (tehdy ještě jako Severní Vietnam). Rudou vlajku používají někdy také demokraticky socialistické strany a hnutí.

[editovat] Rudá hvězda

Rudá pěticípá hvězda je dalším ze symbolů, se kterými se ztotožňuje komunismus. Má symbolizovat pět prstů ruky dělníka, ale též i pět kontinentů, jimž má komunistický systém vládnout.

Rudé hvězdy se poprvé spojily s komunisty v časech Občanské války v Rusku; později rudá hvězda symbolizovala Rudou a Sovětskou armádu. Stejně jako rudou vlajkou SSSR i rudou hvězdou byly ovlivněny mnohé státní symboly v některých zemích; objevila se na velké většině státních znaků socialistických států i na některých jejich vlajkách (např. Jugoslávie a její svazové republiky). V 90. letech její užívání postupně, stejně jako u symbolů ostatních, kleslo a v některých zemích je její zobrazení dokonce zakázáno zákonem (Maďarsko).