Nahuatl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nahuatl (Náhuatlahtolli, Māsēwallahtōlli) | |||
---|---|---|---|
Rozšíření: | |||
Počet mluvčích: |
1,379 milionu |
||
Klasifikace: |
|
||
Písmo: | Latinka | ||
Postavení | |||
Regulátor: |
Ministerstvo školství Mexika (Secretaría de Eduación Pública de México) |
||
Úřední jazyk: |
není úředním |
||
Kódy | |||
ISO 639-1: | není | ||
ISO 639-2: |
|
||
SIL: | různé | ||
Wikipedie | |||
nah.wikipedia.org |
Nahuatl [nawatl], psáno též „náhuatl“, nebo také aztéčtina, je označení pro jazyk, respektive soubor 28 nářečí aztécké jazykové skupiny, rozšířený v horských částech centrálního Mexika v okolí hlavního města Ciudad de México. Podle oficiálních zdrojů jím hovoří na 1,5 milionu obyvatel (sčítání lidu z roku 2000 udává 1 448 936 mluvčích [1]), tento údaj je však prvděpodobně podhodnocený. Velká část mluvčích, 86 %, je bilingvních a hovoří tedy i španělsky. Nahuatl patří spolu s mayskými jazyky k nejpočetnějším představitelům domorodých řečí Severní Ameriky.
Obsah |
[editovat] Historie
Nahuatl je součástí širší juto-aztécké jazykové rodiny, která se postupně rozšířila v oblasti na pomezí dnešního jihozápadu USA a Mexika. Takovými příchozími ze severu byli Toltékové, kteří ovládali střední Mexiko od 10. do 12. století a když další vlna jejich příbuzných založila počátkem 14. století v oblasti dnešního města Mexika aztéckou říši, byl nahuatl i jejím hlavním jazykem s rozvinutou poezií. Jako básníci prosluli mnozí aztéčtí velmoži, zvláště Nezahualcoyotl, vládce Texcoca. V tomto období existovaly i psané záznamy, které k zápisu jazyka používaly vlastní piktogramy, dodnes dochované v několika rozsáhlejších rukopisech ze 16. století (např. kodex Mendoza); šlo však více o prostředek uchovávání genealogií či astronomických pozorování než o plnohodnotné písmo jaké užívali Mayové. Po podrobení aztécké říše Španěly začala být používána latinka; nejstarší tištěnou knihou je dvojjazyčný katechismus z roku 1539, první mluvnice pochází z roku 1547. V tomto období byla také zapsána řada děl staré předhispánské poezie, o což se zaloužili zejména Bernardino de Sahagún a Juan Bautista de Pomar. I když se nahuatl udržel jako prostředek veřejné komunikace, užívaný katolickou církví, postupem času se rozpadl na řadu nářečí, mnohdy navzájem obtížně srozumitelných. Značný ústup ve prospěch španělštiny prodělal jazyk teprve v novém mexickém státě na sklonku 19. a v první polovině století 20. Až od 60. let začal být nahuatl v oblastech svého rozšíření péčí ministerstva školství znovu prosazován jako prostředek dvojjazyčné školní výuky.
Z nahuatlu pocházejí slova jako avokádo, chili, čokoláda, kojot, ocelot, název Mexiko a mnoho dalších místních jmen v této oblasti.
Blízký nahuatlu je jazyk pipil v Salvadoru, ke velmi vzdáleným příbuzným patří jazyky hopi, šošonština a komančština v USA.
Jedná se o aglutinovaný jazyk, který tvoří slova příponami, předponami a spojováním slov.
[editovat] Vzorový text
[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv
nahuatl | Nochi tlakamej uan siuamej kipiaj manoj kuali tlakatisej, nochi san se totlatechpouiltilis uan titlatepanitalojkej, yeka moneki kuali ma timouikakaj, ma timoiknelikaj, ma timotlasojtlakaj uan ma timotlepanitakaj. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
[editovat] Literatura
V hieroglyfech se dochovalo několik kodexů. Literaturu v latince dělíme na poezii (cuicatl) a prózu (tlahtolli). Poezie byla udržována zpěvem a obecně rozlišujeme 5 žánrů:
- TEOCUICATL – písně oslavující božstva.
- YAOCUICATL, CUAUHCUICATL, OCELOCUICATL – válečné písně.
- XOPANCUICATL – písně jara.
- ICNOCUICATL – písně odříkání a meditace.
- AHUILCUICATL, CUECUEXCUICATL – písně rozkoše, radosti a smutku.
Prózu pak dělíme na:
- HUEHUETLAHTOLLI – stará slova o náboženství a morálce.
- TLAQUETZALLI – vyprávění:
- TEOTLAHTOLLI – posvátné vyprávění.
- IN YE HUECAUH TLAHTOLLI – etnogenetická a historická vyprávění.
- ZAZANILLI – legendární vyprávění.
[editovat] Externí odkazy