Plenka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plenka je část oděvu, určená k zachycování výkalů a moče. Převážně ji používají kojenci a batolata, ale mohou ji používat i starší a fyzicky postižení lidé, trpící inkontinencí, ve zvláštních případech i zdraví lidé, když není možné použít záchodu.
Slovo plenka původně označovalo plátno.
Většina dětí ve věku 1,5–4 roky, v závislosti na výchově, typu plenek, rodičovských zvycích a osobnosti dítěte, nepotřebuje plenky, když nespí. Ale některé děti mají problémy s denní nebo častěji s noční kontrolou močení až do 8 let nebo i déle. To může být způsobeno mnoha důvody, nejčastěji nedostatečnou produkcí antidiuretického hormonu (ADH) v dětském organismu. Jiné důvody zahrnují problémy s ovládáním močového měchýře a emocionální problémy (ale emocionální problémy jsou méně častá příčina než se obecně myslí). Některé starší děti též potřebují plenky během cestování. Tyto děti mohou použít větší verzi standardních plenek (junior plenky) nebo speciální plenky, které napodobují spodní prádlo a nepotřebují upevnění nebo pomoc dospělých.
Schopnost látkové plenky absorbovat kapaliny může být zvýšena použitím speciálních vložek. To je užitečné pro děti, které své plenky silně promočí, nebo když není možné plenky často měnit. Tlustá plenka mezi nohama může snížit pohyblivost dítěte, ale je to nutné pro hygienu dítěte i okolí.
Výměna plenky závisí na pečovateli. Někteří lidé si myslí, že plenky mají být měněny ve fixních časech během dne, např. po každém spaní a po jídle. Podle názoru jiných se mají měnit, když dítě cítí potřebu výměny bez ohledu na čas, a další soudí, že plenka se má vyměnit hned po promočení nebo ušpinění.
Jako prevence podráždění kůže nazývané opruzení má být plenka vyměněna co nejdříve po ušpinění (zvláště od výkalů). Během výměny po vyčištění a usušení zadnice se používá i dětský olej, ochranný krém nebo dětský zásyp na redukci podráždění. Nejlepší metoda na prevenci a léčbu plenkové vyrážky je vystavit zadnici vzduchu a slunci co nejčastěji. Existují též speciální krémy obsahující složky jako oxid zinečnatý, které se mohou použít na léčbu plenkových vyrážek. Před odložením plenky, buď do plenkové nádoby na praní nebo odpad, je nutno oddělit co nejvíc výkalové hmoty do toalety, aby se zabránilo kontaminaci odpadních skládek a spodních vod.
Existuje několik kultur, které se bez použití plenek úplně obejdou, ať už z vůle nebo nutnosti. Rodiče nebo jiní pečovatelé se mohou naučit vnímat zvyky a signály vylučování dítěte. Když je evidentní, že dítě potřebuje vylučovat, přenesou dítě na potřebné místo. Na západě se tato praxe často nazývá dětský nočníkový trénink (i když jde o rodiče, kteří trénují rozpoznávání signálů) nebo bezplínková komunikační metoda.
Obsah |
[editovat] Látkové a jednorázové plenky
Plenky mohou být vyrobeny z absorbujících vrstev látky nebo ručníkové tkaniny či z jednorázových absorbujících materiálů. Výběr použití látkových nebo jednorázových plenek je individuální. Zatímco látkové plenky jsou v dlouhodobější perspektivě určitě levnější než jednorázové, vliv prostředí, zdraví a zvyků tvoří také významné faktory. Všechny studie, které odstartovaly polemiky počátkem 90. let 20. století, finacovala firma Procter & Gamble, která v té době čelila rostoucí kritice, neboť produkovala většinou jednorázové plenky.
[editovat] Látkové
Látkové plenky jsou pratelné, znovu použitelné a méně zatěžují odpadní skládky. Na jejích praní se používají prací prostředky a voda. Děti používající látkové plenky mají tendenci začít používat toaletu dříve, protože látka udržuje vlhkost, která může dítě vyrušovat nebo aspoň připomíná tělesné funkce. Tyto děti potřebují průměrně 6000 výměn plenek. Když se vyhodí na odpadní skládku, bavlněné plenky se rozloží během 6 měsíců.
Látkové plenky se staly v posledních letech víc dostupné. Naformované látkové plenky s uzávěry nebo plenky „všechno v jednom“ (all-in-one) s obalem chránícím před vlhkostí jsou teď dostupné jako alternativa k starším překládaným a sepnutým plenkám. Některá americká města nabízejí plenkový servis – za poplatek jsou dodávány čisté plenky a sbírány špinavé. Látkové plenky mohou být používané spolu s bezplínkovou komunikační metodou jako pojistka proti nehodě.
Inkontinentní osoby schopné si samy plenky vyměnit a pečovatelé inkontinentních osob často nevidí, že látkové plenky jsou levnější a doma i pohodlnější. Jednorázové plenky se naproti tomu snadněji mění na veřejnosti.
[editovat] Jednorázové
Moderní jednorázové plenky se obvykle vyrábí z látce podobného vodotěsného obalu, vlhkost odvádějící vnitřní vrstvy a absorbujícího vnitřního jádra. První zmínku o jednorázové plence udělal PauliStrǒm ze Švédska v roce 1942. První jednorázové plenky měly vnitřek z mnoha vrstev kapesníkového papíru a byly schopny udržet 100 ml moče, co je asi 1 močení. Po roku 1960 se začala pro absorbční jádro používat celulóza a jednorázové plenky se staly populárnější u rodin, které si je mohly dovolit.
Jednorázové plenky předstihly prakticky v celém vyspělém světě v prodeji látkové plenky. V roce 2004 se jen v USA prodalo přibližně 18 miliard kusů jednorázových plenek.
Jednorázové plenky se těžko zpracují a jejích materiály se v odpadní skládce podle některých studií rozloží až za asi 500 let. Protože jednorázové plenky odvádějí vlhkost od těla dítěte, děti někdy nepoznají, že jsou vlhké, což může být důvod, proč se tyto děti učí na toaletu až od 3 let. Mohou proto potřebovat až 8000 jednorázových plenek. I když látkové plenky stojí víc za kus, jednorázové plenky jsou v dlouhodobé perspektivě mnohem dražší.
Jednorázové plenky obsahují chemikálie zahrnuté nechtěně během produkce i záměrně pro zlepšení absorpce a sání vlhkosti od kůže. I když tento systém udržuje kůži suchou, může ji i podráždit.
[editovat] Alternativy
Mezi současné trendy patří hybridní mnohorázový/jednorázový systém s vnější plastickou částí, která se používá víckrát a vnitřní absorbující částí, která se vyhodí a je kompletně biologicky rozložitelná.
