Moč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Moč je kapalný odpad vylučovaný ledvinami a po nahromadění v močovém měchýři vyloučený z těla procesem zvaným močení (urinace). Vylučování moči slouží zejména k odstraňování odpadních molekul, filtrovaných z krve ledvinami, a pro udržování homeostázy tělesných kapalin. Mnoho druhů používá moč také pro pachovou komunikaci.

[editovat] Složení

Moč je průhledný roztok s barvou od světle žluté po jantarovou. Je to vedlejší produkt nebo odpadní kapalina vylučována ledvinami, transportována močovody do močového měchýře, kde se hromadí, až je odvedena močovou trubicí. Moč se skládá z vodního roztoku metabolických odpadů (např. močovina - urea CH₄N₂O, neboli H₂N-CO-NH₂), rozpuštěných solí a organických látek. Tekutiny a materiály filtrované ledvinami a určené stát se močí pocházejí z krve nebo intersticiální (vmezeřené) tekutiny. Složení moče je upraveno procesem reabsorbce, když esenciální molekuly nutně pro tělo, jako např. glukóza, jsou reabsorbovány přenášejícími molekulami zpět do krevního oběhu. Ostávající tekutina obsahuje vysoké koncentrace močoviny a jiných nadbytečných nebo potenciálně toxických substancí, které budou odvedeny z těla močením. Moč proudí následujícími strukturami: ledvina, močovod, močový měchýř a nakonec močová trubice. Moč je produkován procesem filtrace, reabsorpce a tubulární sekrece (trubicovitého vylučování).

Moč obsahuje velké množství močoviny, výborného zdroje dusíku pro rostliny a je užitečný urychlovač kompostu. Močovina je 10 000 krát méně toxická než amoniak (čpavek) a je vedlejším produktem deaminace (2 molekuly NH₃) a buněčných produktů respirace - dýchání (1 molekula CO₂) v společné kombinaci. Další komponenty jsou různé anorganické soli, např. chlorid sodný.

[editovat] Funkce

Moč je primární metodou vylučování nepotřebných chemikálií a jedů z těla. Tyto chemikálie mohou být detekovány a analyzovány rozborem moči (urinalýzou).

I když je moč často považována za 'nečistou', není to pravidlem. V případě ledvinové infekce nebo infekce močového traktu bude moč obsahovat bakterie, ale obvykle je moč prakticky sterilní a téměř voní, když opouští tělo. Po vyloučení ale bakterie, které moč kontaminují, přemění chemikálie v moči na páchnoucí složky, které jsou odpovědny za charakteristickou vůni staré moči. Značně páchnoucí je např. čpavek, který vzniká z močoviny.

Některé nemoci mění kvantitu, konzistenci (hustotu) a složení moče, (např. cukr v moči je znakem diabetes mellitus - cukrovky).

Moč může indikovat, jak dobře je tělo zásobeno vodou. Dostatečná zásoba vody v těle obvykle se projenuje jasnou, vodě podobnou močí, zatímco dehydrovaný člověk vylučuje tmavě žlutou až hnědou moč. Tu je někdy vidět například ráno po větší konzumaci alkoholu. Pro vyloučení alkoholu z organismu je třeba mnoho vody.

[editovat] Jiné použití

Ve starověkém Římě byla moč lidí i zvířat používána jako bělící činidlo pro čištění oděvů.

V Japonsku moč prodávali farmářům na zpracování do hnojiv.

V současnosti korporace Port-a-John produkující toalety z města Utica (stát Michigan v USA) vyvinula filtr na sběr medicínsky důležitých proteinů od uživatelů jejích chemických toalet.

[editovat] Historie

Zlatá barva moče vedla v minulosti k doměnce, že je způsobena obsahem zlata. Alchymisté věnovali mnoho času pokusům extrahovat zlato z moči. To se jim sice nepovedlo, ale vedlo to k některým zajímavým objevům. Např. bílý fosfor byl objeven německým alchymistou Hennigem Brandem v roce 1669, při destilaci fermentovanou (kvašenou) moč. V roce 1773 francouzský chemik Hilaire Rouelle získal vařením moči organickou sloučeninu močovina.