Ptačí chřipka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ptačí chřipka (poangl. Aviární influenza, dříve také klasický mor drůbeže) je onemocnění ptáků způsobované chřipkovými viru typu A, které postihuje primárně ptactvo a pouze výjimečně může být přeneseno na některé druhy savců.

V současné době je ptačí chřipce věnována zvláštní pozornost, zejména jejím vysoce patogenním formám. Tyto formy, způsobovanými „vysoce patogenními viry ptačí chřipky“ (HPAIV, z angl. Highly Pathogenic Avian Influenza Virus) se označují zkratkou HPAI (z angl. Highly Pathogenic Avian Influenza, česky: vysoce patogenní ptačí chřipka).

Ptačí chřipka byla pod jménem ptačí mor poprvé identifikována v roce 1878 v Itálii. Dnes je známo, že její virus je rozšířen po celém světě. Ve 30. letech minulého století se nemoc opět objevila v Evropě. Pak až v 80. letech, zejména v Irsku a USA, což tam vedlo k likvidaci milionů jedinců chovného ptactva. Další větší ptačí epidemie následovaly 1992 v Mexiku, 1997 v Hongkongu, a jak se později ukázalo především, v dalších zemích Asie.

Nejznámějším a nejsledovanějším typem ptačí chřipky na přelomu 2. a 3. tisíciletí je onemocnění způsobované virem H5N1, jak pro jeho rychlé šíření mezi ptáky, tak pro jeho omezenou schopnost infikovat člověka a vysokou smrtnost, pokud k této infekci dojde.

Obsah 1 Virus ptačí chřipky 2 Riziko pandemie 3 Ptačí chřipka u ptáků 4 Aktuální vývoj ptačí chřipky v Evropě 4.1 Předcházející chřipkové epidemie a pandemie 5 Podívejte se také na 6 Externí odkazy 7 Reference

[editovat] Virus ptačí chřipky

Původcem chřipky ptáků je chřipkový virus typu A, který může napadat ptáky, savce i člověka. Hostitel viru a jeho patogenita pak závisí na mnoha faktorech, jako virus ptačí chřipky se tedy označují všechny chřipkové viry, jejichž prvním hostitelem byl pták.

Všechny chřipkové viry mají na povrchu kapsidy povrchové glykoproteiny hemaglutinin a neuraminidázu. Je známo 13 subtypů hemaglutininu a 9 subtypů neuraminidázy, které se v přírodě vyskytují v mnoha různých vzájemných kombinacích. Přesný subtyp těchto antigenů je součástí názvu daného chřipkového kmene, v současné době je největší pozornost věnována subtypu H5N1 (či A/H5N1, protože patří do skupiny chřipkových virů A), který se (v Asii) objevil v roce 1996 a je považován za vysoce pravděpodobný zdroj možné chřipkové pandemie.

Nicméně subtyp viru neříká nic o jeho virulenci, ta je závislá i na druhu hostitele, jeho imunitním systému a podmínkami prostředí vůbec. Neplatí tedy, že všechny chřipkové viry subtypu H5N1 jsou vysoce patogenní, patogenita je výsledkem vzájemných interakcí viru, hostitele a prostředí. Nebezpečnou vlastností chřipkových virů vůbec je schopnost vytvářet antigenní variace procesem antigenního posunu a antigenního zvratu: při antigenním posunu se bodovými mutacemi postupně pozměňuje struktura hemaglutininu a neuramididázy, antigenní zvrat je pak rekombinace segmentů genomů dvou nebo více antigenně mírně odlišných virů uvnitř jediné infikované buňky (u ptačí chřipky se tak nejčastěji stává uvnitř infikované divoké kachny). V obou případech (při zvratu je proces pochopitelně rychlejší) je výsledkem antigenní struktura, která není rozeznána protilátkami proti jiným, „normálním“ chřipkovým virům. U člověka to může snadno vést k pandemii chřipky.

[editovat] Riziko pandemie

Světová zdravotnická organizace (WHO) koncem roku 2005 varovala, že v blízké budoucnosti očekává zvýšené riziko chřipkové epidemie, pravděpodobně způsobené typem viru H5N1. V důsledku toho se vlády zemí začaly připravovat na možnou epidemii a pandemii.

K okamžitým opatřením takových příprav patří omezení cestování, očkování nebo hubení chovného ptactva podezřelého z nákazy (zejména o posledním široce publikovala média). K dlouhodobým opatřením patří zejména změna způsobu života, změny chovu domácích zvířat, především v oblastech s největším rizikem (kde lidé bydlí ještě dohromady s domácími zvířaty), ale i jinde, kde masová „tovární produkce“ zvířecího masa podporuje rychlé šíření nejrůznějších nákaz.

WHO popisuje šest fází pandemie, od první nejmenšího rizika do šesté, vypuknutí pandemie ve velkém měřítku. Většina zdravotnických úřadů zařazuje riziko pandemie způsobené virem H5N1 jako fáze 3 (stav podzim 2005), kdy se vyskytly infekce lidí novými virovými typy, ale není prokázaná přenositelnost mezi lidmi.

[editovat] Ptačí chřipka u ptáků

Přirozeným rezervoárem chřipky jsou divoké kachny, další divoce žijící ptáci a prase. Ne všechny varianty viru jsou viruletní, některé způsobují i bezpříznakové infekce, popřápadě se projevují poklesem snášky nebo mírnými infekcemi dýchacích cest. Při infekci virulentnějšími kmeny mají ptáci načepýřené peří, méně žerou a vyhledávají teplejší místa, může se objevit kašel, kýchání, silné slzení, průjem nebo i nervové poruchy. Vysoce virulentní kmeny pak mohou vyvolávat i subakutní infekce s rychlým úhynem, tato varianta byla původně popsána právě jako klasický mor drůbeže. Některé kmeny virů způsobují takové rychle probíhající infekce jen u jediného druhu ptáků a u ostatních způsobují jen skryté, neporozovatelné příznaky.

[editovat] Aktuální vývoj ptačí chřipky v Evropě

(po Irsku v 80. letech)

• březen 2003 – ve 13 holandských drůbežích farmách propukla ptačí chřipka
• duben 2003 – epidemie se rozšířila do 200 farem i okolních států (Německo), přes 14 milionů zvířat poraženo a zničeno, v Holandsku zemřel nakažený veterinář
• říjen 2005
  • 5. října byly v Rumunsku (v obci Ceamurlia de Jos v okrese Tulcea v dunajské deltě) nalezeny v uhynulých domácích kachnách protilátky proti viru H5N1, 15. října byl londýnskou laboratoří tento virus potvrzen
  • 8. října vyšlo najevo, že v turecké provincii Balikesir zahynulo 2000 krocanů
  • utvrzuje se předpoklad, že nákazu přinesli tažní ptáci
  • 13. října zveřejňuje Komise EU zprávu svých zdravotních úřadů, že ve všech těchto případech byl bez pochyby dokázán virus H5N1 a jeho příbuznost s již známými nálezy virů z Ruska, Mongolska a Číny
  • 14. října hlásí Rumunsko další případy nálezů v mrtvé slepici a labuti (v obci Maliuc na rameni Dunaje Sulina v dunajské deltě)
  • 17. října oznamuje aténská univerzita v Řecku, že nalezla protilátky proti viru ptačí chřpiky u krocana z ostrova Oinousses v blízkosti ostrova Chios v Jihoegejském souostroví, které od turecké pevniny dělí jen 2km široké moře
  • 23. října uhynul v Británii v karanténě papoušek dovezený ze Surinamu. Podle testů byl nositelem viru H5N1, který je přenosný na člověka
  • 24. října
    • Výskyt viru H5N1 byl potvrzen v Tambovské oblasti Ruska, 400 km jihovýchodně od Moskvy.
    • V Chorvatsku byl virus laboratorně potvrzen u uhynulých labutí poblíž města Našice.
    • Maltské úřady nařídili izolaci a karanténu posádky lodě z Tchaj-wanu. Na palubě byli nalezeni uhynulí ptáci.
  • 26. října
    • Japonští virologové mají vážné podezření, že Čína ve velkém měřítku zamlčuje výskyty ptačí chřipky ([1]).
  • …
• leden 2006
  • Výskyt ptačí chřipky v Turecku, první dvě oběti na životech
• březen 2006
  • v Česku první potvrzený výskyt ptačí chřipky typu H5N1, 27.3. nalezena uhynulá labuť v Hluboké nad Vltavou

[editovat] Předcházející chřipkové epidemie a pandemie

V dnešní době umírá na následky chřipky kolem půl milionu lidí ročně.

• 1918–20 – Španělská chřipka, 500 milionů nemocných, 50 až 100 milionů mrtvých (pandemie)
• 1957–58 – Asijská chřipka, 1 milion až 1,5 milionu mrtvých (epidemie)
• 1969–69 – Hongkongská chřipka, 3/4 milionu až 1 milion mrtvých (epidemie)

[editovat] Podívejte se také na

• H5N1
• Oseltamivir (Tamiflu)
• SARS
• koňská chřipka

[editovat] Externí odkazy

česky

zprávy:

• Ptačí chřipka, zprávy ČTK na stránkách ceskenoviny.cz, průběžně aktualizováno informace, články:
• Ptačí chřipka na stránkách veterinární správy ČR
• Ptaci-chripka.cz - Podrobné a aktualizované informace o ptačí chřipce z rukou lékařů (redakce)
• Rychlý průvodce: Ptačí chřipka serveru BBC
• Speciál o ptačí chřipce na novinkách.cz
• Vědci: Tamiflu proti ptačí chřipce nemusí fungovat, 14.10.2005, zpráva o článku v Nature
• Jak to skutečně do detailů bylo v tomto případě novinářské nepřesnosti, popisované i v předchozím přípěvku jako „nefunkčnost Tamiflu“. 17.10. 2005 „…Nejedná se o nově zjištěný případ onemocnění virem ptačí chřipky, ale o případ z února 2005, který je evidován Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Světová zdravotnická organizace i přes tuto informaci doporučovala a nadále doporučuje lék Tamiflu jako optimální přípravek pro prevenci a léčbu ptačí chřipky… Nakonec byla pacientka jako vyléčená propuštěna z nemocnice domů. Rezistence zjištěná u izolovaných virů nebyla stoprocentní, ale jen částečná. Na potlačení aktivity viru bylo pouze potřeba větších koncentrací léku Tamiflu…“
• Stanovisko mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International a doplnění České společnosti ornitologické, 14.10.2005, na jejích stránkách cso.cz
• Ptačí chřipka a volně žijící ptáci, Jaroslav Šimek, 13.10.2005, článek na stránkách Českého rozhlasu, rozhlas.cz
• Ptačí chřipka „usmrtí až 150 milionů lidí“ článek Britských listů, překlad z deníku Guardian, Bird flu pandemic 'could kill 150m', 30.9.2005
• Ptačí chřipka (Avian Influenzae, Bird flu) na stránkách cestovní medicíny, 16.2.2004
• Dlouhý čas tajená ptačí chřipka ochránci hospodářských zvířat, 10.2.2004, překlad z němčiny, 24. 1. 2004
• Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje o ptačí chřipce, leden 2004
• [2] Dost blábolů o "ptačí chřipce … aneb lidi, neplašte…, spíše kontroverzní článek

anglicky

• Discussion forum on Avian (Bird) Flu H5N1 related issues : www.allaboutflu.com
• FIC , Flu in china & flu information centre, Velice dobré čísnké stránky v angličtině, kde si lze i stáhnout zdarma různý software, sloužící k rešení problematiky chřipky
• Avian influenza frequently asked questions, na stránkách WHO, who.int, průběžně aktualizováno
• Warnings of a Flue Pandemic, na stránkách Nature, nature.com, průběžně aktualizováno
• Avian Flu, Spreading Its Wings, TIME Europe, time.com/time/europe, průběžně aktualizováno
• Special report: Bird flu, Guardian, guardian.co.uk, průběžně aktualizováno
• Avian flu (bird flu), Trisha Macnair, na stránkách BBC Health, bbc.co.uk/health

[editovat] Reference

• JANTOŠOVIČ, J. a kol. "Choroby hydiny a exotických vtákov. 1. vyd. Prešov: M & M, 1998. 520 s. ISBN 80-967727-6-7.