Rozptyl (statistika)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozptyl (též střední kvadratická odchylka, střední kvadratická fluktuace, variance nebo také disperze) se používá v teorii pravděpodobnosti a statistice. Je to druhý centrální moment náhodné veličiny. Jedná se o charakteristiku variability rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny, která vyjadřuje variabilitu rozdělení souboru náhodných hodnot kolem její střední hodnoty.
Rozptyl náhodné veličiny X se označuje σ2(X), S2(X), D(X) nebo .
[editovat] Definice
Rozptyl je definován jako střední hodnota kvadrátů odchylek od střední hodnoty. Odchylku od střední hodnoty, která má rozměr stený jako náhodná veličina, zachycuje směrodatná odchylka.
Pro diskrétní náhodnou veličinu jej můžeme definovat vztahem
,
kde xi jsou hodnoty, kterých může náhodná veličiny X nabývat (s pravděpodobnostmi pi) a je střední hodnota veličiny X.
Je-li pravděpodobnost všech diskrétních hodnot stejná, pak se předchozí vztah zjednoduší na
Pro spojitou náhodnou veličinu definujeme rozptyl vztahem
,
kde f(x) je hustota pravděpodobnosti veličiny X.
[editovat] Vlastnosti
Pro rozptyl součinu náhodné veličiny X a konstanty c platí
Rozptyl součtu i rozdílu náhodných veličin X,Y je roven součtu rozptylů těchto náhodných veličin, tzn.
Obdobné tvrzení platí také pro rozptyl součtu většího počtu náhodných veličin.
Pro výpočet rozptylu se často používá následující vztah