Uruguay

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

República Oriental del Uruguay
vlajka znak

Rozloha	176 220 km² (90. na světě) z toho 1 % vody
Počet obyvatel	3 415 920 (129. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	19 / km² (156. na světě)
Jazyk	španělština, (portugalština-španělština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římští katolíci 66%, protestanti 2%, židé 1%, nonvěřící nebo jiní 31%
Nejvyšší bod	Cerro Catedral (514 m n. m.)
Hlavní město	Montevideo
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	prezident Tabare VAZQUEZ (od 1. března 2005) a viceprezident Rodolfo NIN NOVA (od 1. března 2005)
Hlava vlády	prezident Tabare VAZQUEZ (od 1. března 2005) a viceprezident Rodolfo NIN NOVA (od 1. března 2005)
Hymna	Uruguayská hymna
Vznik	25. srpna 1825 (nezávislost na Brazílii)
Měna	uruguajské peso (UYP)
ISO 3166-1	858 URY UY
MPZ	ROU
Doména	.uy
Telefon	598
Časové pásmo	UTC -3

Uruguay (původní výslovnost Uruguay ; Východní Republika Uruguay) je stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou na východě Brazílie a na západě Argentina, od níž je oddělen řekou Uruguay, podle níž se tato země jmenuje. Oficiální název República Oriental del Uruguay doslova přeloženo znamená Republika nacházející se východně od (řeky) Uruguay. Jedná se o druhou nejmenší jihoamerickou zemi a nejmenší zemi, v níž je oficiálním jazykem španělština.

[editovat] Název

Slovo Uruguay pochází z indiánského jazyka guaraní a co přesně označuje, není úplně jisté, podle španělského přírodovědce Félixe de Azara se jedná o malého ptáka nazývaného el urú, jenž žije na březích řeky Uruguay. Río del país del urú by tedy znamenalo Země řeky (ptáka) urú. Jeden z Azarových průvodců ale zastával názor, že se slovo Uruguay skládá ze dvou částí - uruguá (česky šnek, hlemýžď) a ï (řeka). Překlad by tedy označoval „řeku hlemýžďů“ (Río de los caracoles). Uruguayský básník Juan Zorrilla de San Martín dokonce uváděl, že se jedná o spojení tří slov, jejichž doslovný překlad by znamenal Země pestrých ptáků (río de los pájaros pintados)

[editovat] Přírodní podmínky

[editovat] Poloha

Uruguay leží na pobřeží Atlantského oceánu. Jedná se o druhý nejmenší jihoamerický stát (menší je jen Surinam). Na severovýchodě sousedí s Brazílií (délka hranice je 985 km) a na západě s Argentinou (579 km). Pobřeží je dlouhé 660 km.

[editovat] Krajina

Satelitní snímek Uruguaye

Území Uruguaye je geograficky pokračováním argentinské pampy, která přechází do pahorkatiny tvořené nízkými zaoblenými hřbety zvanými cuchillas a plynule navazuje na Brazilskou vysočinu. Jih země je rovinatý, jen u pobřeží se prudce svažuje. Podél řeky Uruguay se nachází močálovité roviny, které bývají často zaplavovány. Střed země je nízká planina, která se místy pozvedá v pahorky až do výše 500 m n. m. Terenní zlomy a svědecké pahorky krajině propůjčují zřetelně pahorkovitý charakter. Jihovýchodní pobřeží je rozděleno na písečné pláže a doliny. Je ploché, vesměs písčité, často však znepřístupněné skalními ostrůvky a útesy, což komplikovalo stavbu přístavů. Na severu země jsou časté vyvýšeniny (např. Cuchilla de Haedo), ale nikde nepřevyšují hranici 600 m n. m. Nejvyšším bodem země je Cerro Catedral v pohoří Carapé (514 m), dále jsou to vyvýšeniny Cerro Ventana (420 m) a Cerro Colorado (299 m). Nejnižší bod země je na mořské hladině. Půda je v Uruguayi úrodná a v celé zemi zemědělsky využívána. Lesy zaujímají jen kolem 5 % celkové plochy země.

[editovat] Klima

Na severu země je klima subtropické, na jihu mírné (podobně jako třeba na jihu Francie, v Itálii nebo Španělsku, s pevně danými ročními dobami). Průměrná teplota je 17,5 °C. Nejteplejší měsíc je leden (32 °C), nejchladnějším červen (6°C). Srážky jsou v Uruguayi po celý rok, průměrně 1000 mm/rok, v nejvodnatějších oblastech na severu země až 1400 mm/rok. Od června do prosince padá celkově méně srážek než od ledna do května. Měsíc s největším množstvím srážek je březen.

[editovat] Dějiny

Indiáni na řece Rio Plata. Rytina Hendricka Ottsena z roku 1603.

[editovat] Před příchodem Evropanů

Úrodné planiny dnešní Uruguaye byly poprvé osídleny kolem roku 7000 př. Kr. a to nomády žijícími v malých skupinách. Tito praobyvatelé začali kolem roku 2000 př. Kr. s výrobou jednoduchých kamenných nástrojů. Postupně se z nich vytvořil národ Charrúas, u něhož byly nalezeny známky pokočilé civilizace, která provozovala rybolov a zemědělství a znala i keramiku. Druhým nejvýznamnějším národem na území dnešního Uruguaye byl Tupí-Guaraní, jehož příslušníci byli také lovci a sběrači. Veškeré původní indiánské obyvatelstvo však bylo nejpozději v polovině 19. století vyhubeno či se stalo obětí některých z katastrof.

[editovat] Koloniální období

Kolem roku 1516 zemi objevili Španělé a přibližně ve stejné době do země přišli i Portugalci. Od 16. století se kolonizátoři pokoušeli toto území osídlovat, naráželi však na odpor indiánů. 1624 bylo v Sorianu (na řece Rio Negro) Španěly zřízeno první trvalé sídlo v zemi. 1726 bylo založeno Montevideo. V druhé polovině 18. století o území mezi Brazílií a Argentinou probíhaly mnohé boje mezi Brity, Portugalci a Španěly.

[editovat] Občanské války

[editovat] Moderní dějiny

[editovat] Politický systém

Uruguayská ústava, přijatá 27. listopadu 1966, se silně orientuje podle španělské.

Výkonná moc je svěřená prezidentovi, volenému na 5 let, který je současně předsedou vlády i hlavou státu.
Zákonodárná moc je vykonávána dvoukomorovým parlamentem složeného ze 30členného senátu (Asamblea General) a 99členné Sněmovny reprezentantů (Cámara de Representantes). Volby jsou všeobecné a přímé. Volební mandát je 5 let.
Soudní moc spočívá v rukou Nejvyššího soudu, jehož soudci jsou jmenováni parlamentem na 10 let. Nejvyšší soud plní úlohu ústavního soudu, zároveň je i poslední odovolací instancí místních soudů.

[editovat] Správní členění

Podrobný článek: Správní členění Uruguaye

Uruguay je rozdělena do 19 historicky vzniklých départmentů (kastilsky) departamentos, jednotné čislo - departamento), které však vzhledem k centralistickému státu mají jen poměrně málo pravomocí. V čele départmentů stojí Intendente Municipal volený z parlamentů jednotlivých départmentů (junta departamental).

provincie	hlavní město

Artigas	Artigas
Canelones	Canelones
Cerro Largo	Melo
Colonia	Colonia
Durazno	Durazno
Flores	Trinidad
Florida	Florida
Lavalleja	Minas
Maldonado	Maldonado
Montevideo	Montevideo

provincie	hlavní město
Paysandú	Paysandú
Río Negro	Fray Bentos
Rivera	Rivera
Rocha	Rocha
Salto	Salto
San José	San José
Soriano	Mercedes
Tacuarembó	Tacuarembó
Treinta y Tres	Treinta y Tres

[editovat] Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatelstva mezi roky 1961 a 2002 (údaje FAO z roku 2004)

Většina obyvatel Uruguaye bydlí na pobřeží. V roce 2004 byl jejich počet odhadován na 3 240 887 obyvatel, z čehož bylo 1 565 473 mužů a 1 675 414 žen. Převážná část obyvatel také žije ve 20 největších městech. Skoro polovina obyvatel země bydlí v hlavním městě Montevideo.

Předkové většiny Uruguayců (okolo 88 %) jsou potomci evropských kolonizátorů, kteří sem přišli v 19. století a to ponejvíce ze Španělska a Itálie. V nedávné době sem také přišlo množství Brazilců a Argentinců, kteří ze své vlasti uprchli buď kvůli sporům se zákony či za zlepšením životních podmínek.

Druhou nejvýznamnější skupinou obyvatel (okolo 8 %) jsou míšenci Evropanů a Indiánů. Afrického původu jsou asi 4 % obyvatelstva. Původní indiánské obyvatelstvo dnes tvoří asi 1 % populace země. Největší skupinou mezi indiány jsou kmeny Guaraní.

V posledních dvou desetiletích ze země odešlo okolo 500 000 Uruguayců a to hlavně do Argentiny, Španělska a Spojených států.

Díky poměrně malé míře porodnosti (14,44 ‰), vysoké délce života (průměr 75,92 let) a emigrantům (0,32 emigrantů/1 000 obyvatel) uruguayjská společnost rychle stárne. Přírůstek obyvatelstva je ročně 0,51 %.