Peru
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| República del Perú Peruánská republika |
|
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 1 285 220 km² (22. na světě) z toho zanedbatelné % vody |
| Počet obyvatel | 27 925 628 (40. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 22 / km² (185. na světě) |
| Jazyk | španělština (úřední), kečujština (úřední), ajmarština (úřední) |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | římští katolíci 90 %, jiní 10 % |
| Nejvyšší bod | Nevado Huascarán (6 768 m n. m.) |
| Hlavní město | Lima |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Alan García Pérez |
| Předseda vlády | Carlos Ferrero Costa |
| Hymna | Somos libres, seámoslo siempre |
| Vznik | 28. července 1821 (nezávislost na Španělsku) |
| Měna | peruánský nuevo sol (PEN) |
| ISO 3166-1 | 604 PER PE |
| MPZ | PE |
| Doména | .pe |
| Telefon | +51 |
| Časové pásmo | UTC -5 |
Peru je stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Ještě před necelými pěti stoletími představovalo území Peru centrum říše Inků táhnoucí se i dál na jih s sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Nezaměstnanost, bída a další socialní problémy vyvolaly v posledních letech vlnu politického násilí. To odrazuje zahraniční společnost od investování do hospodářství Peru, které tak zůstává jedním z nejchudších států Jižní Ameriky.
Obsah |
[editovat] Geografické údaje
Peru je třetí největší stát jihoamerického kontinentu. Je rozděleno na tři severojižní oblasti. Na západě je poušť Atacama, nejširší na severu, kde je mnoho velkých písečných dun. Dále na jih je pobřeží převážně skalnaté se souvislým pásmem hor. Z Peruánských And protéká pouští asi 50 řek. Andy se zvedají směrem do vnitrozemí až do výšky přes 5000 metrů. Nejvyšší horou je Huscarán (6768 m n. m.). Hlavní dvě horská pásma Kordiller, které mají dosud činné sopky a seismickou aktivitu, jsou rozdělena vysoko položenou náhorní planinou, na níž je i největší jezero Jižní Ameriky Titicaca (6900 km2).
Na východní straně And se vrcholky pozvolna svažující do Amazonské která zabírá 62 % území státu. Peru má zhruba dvakrát více obyvatel než ČR, ale má mnohem větší rozlohu, takže Peru je mnohem méně obydleno, většina obyvatel žije na úzkém pruhu půdy při pobřeží Tichého oceánu. Hlavní město je Lima, státní zřízení je republika, platí se tam měnou SOL, úřední jazyky jsou španělština a kečuánština, hlavní náboženství je křesťanství.
[editovat] Podnebí
Na poušti je podnebí chladné a suché díky vlivu Humboldtova proudu, ačkoliv na sevru země jsou čas od času díky vlivu El Niña (objevuje se jednou za pět či šest let) období horká a vlhká. Podnebí And je rozdílné podle výšky, ve vnitrozemí Amazonské nížiny je po celý rok horku a sucho. Lima ležící blízko u pobřeží má lednovou průměrnou teplotu 23 °C a červencovou teplotu 16 °C a pouze 5cm průměrných ročních srážek.
[editovat] Hospodářství
[editovat] Zemědělství
Ačkoliv Peru má pouze 3 % orné půdy, 36 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje na farmách. 21 % půdy se využívá pro pastevectví. Hlavními oblastní pěstování plodin jsou území podél řek protékajících pouští. Cukrová třtina a bavlník jsou hlavními obchodními plodinami, pro obživu se pěstuje rýže. Vinná réva, olivy, tabák, pomeranče a banány se pěstují v Andách, ve vyšších polohách pak obiloviny, fazole, a brambory. Na východních svazích se využívá půda pro chov ovcí, lam a alpak. V zemi se pěstuje i koka používaná na ilegální výrobu kokainu.
[editovat] Rybolov
Chladný Humboldtův proud přináší obrovské množství planktonu, což je výborná potrava pro ryby. Peru je jedním z největších producentů ryb s průměrným ročním úlovkem 45 milion tun. Hlavními druhy ryb jsou sardele, tuňák, makrelovité ryby a sardinky. Každý 9 nebo 10 rok však teplý mořský proud El Niño naruší rovnováhu organického života a ryby odplují za potravou jinam. To samozřejmě těžce posiluje rybářský průmysl.
[editovat] Lesnictví
Obrovské lesní plochy ve vnitrozemí jsou těžko přístupní a využitelné. K přepravě některÝch produktů se využívají řeky a přístav ve městě Iguitos.
[editovat] Těžba
Peru má bohatá naleziště různých nerostů, zejména mědi, stříbra, železa a zlata a také ropy a uhlí. Peru je druhé na světě v produkci stříbra, v Latinské Americe první v produkci olova a druhé, co se týče mědi. Centrum těžby železné rudy je Marcona na jižním pobřeží, ropa se těží v Amazonské nížině.
[editovat] Energie a průmysl
Mnohá průmyslová odvětví souvisí se zpracováním nerostů a jsou umístěna v oblasti And. Průmysl se rozvíjí ve městech na pobřeží. V mnohých přístavech je důležitá výroba rybí moučky, hojně rozšířený je průmysl potravinářský a textilní. K dalším odvětvím patří výroba cementu, oceli, stavba lodí, montáž aut aj. Hlavní průmyslovou oblastí je Lima Callao, neboť je zde soustředěno 70 % veškerého průmyslu. 57 % elektrické energie dodávají hydroelektrárny.
[editovat] Doprava
Pouště při pobřeží,zalesněné vnitrozemí a pohoří And působí problémy v dopravě. Důležitá je doprava letecká, ačkoliv většina Peruánců na ni nemá prostředky. Jedna z nejobdivuhodnějších železnic (transandská) světa vede z Limy do vnitrozemí do La Oroya. Měří 170 km a překonává výšku 4816 metrů nad mořem. Silniční síť má 69 942 km, z nichž 20 000 km má pevný povrch. Důležitou dopravní spojnicí je Panametrická dálnice (3337 km).
[editovat] Lidé a města
Ve městech žije 70 % obyvatelstva, z toho víc než čtvrtina v oblasti Velké Limy. 45 % obyvatelstva tvoří Indiáni, 37 % mesticové (míšenci Evropanů a Indiánů) a 15 % Evropané.Dvě třetiny obyvatelstva žijí v horách. Největším městem v Andách je Areguipa (620 471 obyv., 1993)[chybí zdroj]. Další důležitá města jsou pří pobřeží – Callao, Trujillo, Chilayo, Piura a Chimbote. Iquitos je největší amazonský přístav v zemi.
[editovat] Lima
Hlavní město Peru je Lima. Většinu roku visí nad Limou šedou oblaka a vodou nasycené mlhy. I tak obyvatelstvo hlavního města Peru rychle vzrostl na 6,5 milionů lidí, kteří sem přišli při putování za prací. Bohatí bydlí v nových obytných domech nebo vilách ne předměstí, chudí obývají calampas, rozlehlé přelidněné čtvrtě chatrčí vyrostlých na periferii města. Limu založil v roce 1535 španělský conquistador Francisco Pizarro.
[editovat] Pamětihodnosti
[editovat] Ztracené město Inků
Vysoko v horách And vystavěné Machu Picchu bylo v 15. a 16. století významným inckým městem. Nejstarší nálezy lidských kultur na peruánské půdě pocházely z doby asi 20 000 let před kristem - v okolí Ayacucha. Opevněné sídlo uniklo pozornosti španělských dobyvatelů, kteří sem vtrhli v roce 1532, a zůstalo zapomenuto až do roku 1911, kdy je objevil americký archeolog Hiram Bingham. Zachovali se tu zbytky kultovních objektů a 143 obytných domů.
[editovat] Jezero Titicaca
Jezero Titicaca se rozkládá ve výšce 3812 m n. m., takže je nejvýše položenou vodní nádrží s pravidelnou lodní dopravou na světě, a přes hranici zasahuje do Bolívie. V jeho vodách od nepaměti lovoli místní Indiáni ryby. Indiáští Uruové žijí na jezeře v obydlích postavených na umělých ostrůvcích z hlíny a rákosu totory. Živí se pěstováním brambor, jedné z mála plodin rodící se v této výšce, rybařením a lovem ptáků žijící na březích jezera.
[editovat] Politika a Obyvatelstvo
Peru je podle ústavy z roku 1979 republika s prezidentským systémem. V roce 1992 rozpustil prezident Alberto Fujimori dvoukomorový parlament. Nová ústava, která byla přijata v roce 1993 v referendu, zavedla jednokomorový parlament a posílila moc prezidenta. V roce 2003 byl zahájen proces decentralizace. Obyvatelstvo ještě dnes tvoří 50 % původních etnik, především kmenů Kečua a Aymará, ve východní Amazonii žije více malých etnických skupin. Většina Peruánců jsou katolíci, jejich vyznání často prolínají staroindiánské elementy. V hlavním městě Lima bydlí čtvrtina obyvatel, z toho většina ve slumech kolem města. V Limě je nejstarší universita v Latinské Americe - založena roku 1551.
[editovat] Světlá stezka
V 80. letech v Peru probíhala teroristická kampaň partyzánských skupin hnutí zvané Světlá stezka. Extrémisté chtěli nastolit komunistický režim a ovládnout zemi prostřednictvím teroru. Vraždili odpůrce a zastrašovali je bombovými atentáty ve městech. V roce 1993 byl jejich vůdce Abimael Guzmán zajat a uvězněn.
Mapy: 0°-18° J, 69°-81° Z
