Černovická oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Чернівецька область
Černivecka oblasť

Rozloha

8097 km²
24. místo v rámci Ukrajiny km²

Počet obyvatel

904 423 (2006)
24. místo v rámci Ukrajiny

Hustota zalidnění

113 os./km²

Jazyk

ukrajinština, rumunština, ruština

Národnostní složení

Ukrajinci 75 %, Rumuni a Moldavané 20 %, mnoho malých menšin

Náboženství

Pravoslavné křesťanství

Nejvyšší bod

bezejmenné místo ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.)

oblast

11 rajónů (Район)

gubernátor

Volodymyr Ivanovyč Kuliš

Hymna

[[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]]

[[.{{{doména}}}]]

+380-37

UTC +3

Hrad v Chotyně, dějišti dvou slavných bitev (1621, 1673)

Černovická oblast (Ukrajinsky Чернівецька область / Černivecka oblasť) je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země pod karpatským pohořím a zahrnuje Severní Bukovinu a severní část Besarábie. Na jihu sousedí s Rumunskem a Moldavskem, na severozápadě s Haličí a na severu s Podolím. V současné době zde žije přes 900 000 lidí, převážně Ukrajinců a Rumunů. Sídlem správy jsou Černovice, historické centrum Bukoviny.

Obsah

1 Dějiny
2 Obyvatelstvo a města
- 2.1 národnostní složení
- 2.2 města a obce

[editovat] Dějiny

hlavní článek: Bukovina (země) a Severní Bukovina

Černovická oblast byla ustavena 7. srpna 1940 poté, co Bukovinu a Besarábii převzal Sovětský svaz od Rumunska, jemuž území patřilo v letech 1918—1940. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět (1941—1944); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Od roku 1991 je oblast součástí samostatné Ukrajiny.

[editovat] Obyvatelstvo a města

[editovat] národnostní složení

Přestože etnická rozrůzněnost během 2. světové války a krátce po ní klesla, dodnes je oblast domovem pro mnoho národností. Podle rumunského sčítání lidu roku 1930 žilo na území dnešní Černovické oblasti 805 642 obyvatel, z toho 47,6 % tvořili Ukrajinci, 28,2 % Rumuni, 11 % Židé, 5,7 % Rusové, 4 % Němci a okolo 1,5 % Poláci a Maďaři.

V roce 2001 bylo národnostní složení následující: z 923 000 obyvatel tvořili 75,0 % Ukrajinci, 12,5 % Rumuni, 7,3 % Moldavané (tedy Rumuni a Moldavané celkem 19,8 %), 4,1 % Rusové, 0,4 % Poláci a 0,2 % Židé.

[editovat] města a obce

V oblasti je 11 měst, 11 obcí městského typu, 252 obcí. Přehled měst podává tabulka:

Město	Ukrajinský název	Ruský název	Rumunský název	Obyvatel 1. I. 2006
Černovice (Černivci)	Чернівці	Черновцы	Cernăuţi	243 474
Storožynec	Сторожинець	Стородинец	Storojineţ	14 517
Chotyn	Хотин	Хотин	Hotin	10 595
Novodnistrovsk	Новодністровськ	Новоднестровск	-	10 268
Sokyrjany	Сокиряни	Сокиряны	Secureni Târg	9 780
Krasnojilsk	Красноïльськ	Красноильск	Crasna Ilschii	9 295
Hlyboka	Глибока	Глыбокая	Adâncata	9 226
Zastavna	Заставна	Заставна	Zastavna	8 595
Novoselycja	Новоселиця	Новоселица	Noua Suliţă	8 270
Berehomet	Берегомет	Берегомет	Berhomete pe Siret	8 120
Kelmenci	Кельменці	Кельменцы	Chelmenţi	7 800
Kicmaň	Кіцмань	Кицмань	Cozmeni	7 345
Vaškivci	Вашківці	Вашковцы	Văşcăuţi	5 737

Ukrajina – Україна – (UA)
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) \| Černihovská oblast (Černihov) \| Černovická oblast (Černovice) \| Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) \| Doněcká oblast (Doněck) \| Ivano-Frankivská oblast (Ivano-Frankivsk) \| Charkovská oblast (Charkov) \| Chersonská oblast (Cherson) \| Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) \| Kyjevská oblast (Kyjev) \| Kirovohradská oblast (Kirovohrad) \| Luhanská oblast (Luhansk) \| Lvovská oblast (Lvov) \| Mykolajivská oblast (Mykolajiv) \| Oděská oblast (Oděsa) \| Poltavská oblast (Poltava) \| Rivnenská oblast (Rivne) \| Sumská oblast (Sumy) \| Ternopilská oblast (Ternopil) \| Vinnycká oblast (Vinnycja) \| Volyňská oblast (Luck) \| Zakarpatská oblast (Užhorod) \| Záporožská oblast (Záporoží) \| Žytomyrská oblast (Žytomyr)
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol)
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev \| Sevastopol