Oděská oblast
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Одеська область Odeska oblasť |
|||
|
|||
 |
|||
| Rozloha | 33 310 km2 1. místo v rámci Ukrajiny km² |
||
| Počet obyvatel | 2 387 543 (2006) 7. místo v rámci Ukrajiny |
||
| Hustota zalidnění | 73 os./km² | ||
| Jazyk | ukrajinština, ruština, rumunština | ||
| Národnostní složení | Ukrajinci 62,8 %, Rusové 20,7 % (2001), Bulhaři, Moldavané, mnoho malých menšin | ||
| Náboženství | Pravoslavné křesťanství | ||
| Nejvyšší bod | bezejmenné místo ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.) | ||
| Hlavní město | Oděsa | ||
| Nadřazený celek | Ukrajina | ||
| Druh celku | oblast | ||
| Podřízené celky | 26 rajonů (Район) | ||
| gubernátor | Mykola Leoniovyč Skoryk | ||
| Hymna | [[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]] | ||
| ISO 3166-2 | |||
| Internetová doména | [[.{{{doména}}}]] | ||
| Telefonní předvolba | +380-48 | ||
| Časové pásmo | UTC +3 | ||
Oděská oblast (Ukrajinsky Одеська область / Odeska oblast’ nebo též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem, Černým mořem a Mykolajivskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Území bylo ve starověku osídleno Skythy a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V 6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou řísí a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku Rumunsku.
Oděská oblast byla ustavena 27. 2. 1932 jako součást SSSR. Tehdy pod ni spadala i města Kirovohrad, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940 bylo připojeno okolí města Kotovsk a roku 1956 po zrušení Izmajilské oblasti (1940 - 1956) také území zvané Budžak.
[editovat] Geografie
Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.
[editovat] Obyvatelstvo a města
Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání r. 2001 přineslo následující výsledky: Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800) celkem 133 národností.
V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).
[editovat] přehled měst
Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Rumunský název | Obyvatelstvo 1. I. 2006 |
|---|---|---|---|---|
| Oděsa | Одеса | Одесса | Оdesa | 1.002.048 |
| Izmajil | Ізмаïл | Измаил | Izmail | 79.663 |
| Illičivsk | Іллічівськ | Ильичёвск | Iliciovsc | 56.917 |
| Bilhorod-Dnistrovskyj | Білгород-Дністровський | Белгород-Днестровский | Cetatea Albă | 50.720 |
| Kotovsk | Котовськ | Котовск | Bârzu | 40.263 |
| Južne | Южне | Южное | - | 25.775 |
| Kilija | Кілія | Килия | Chilia Nouă | 21.646 |
| Reni | Рені | Рени | Reni | 19.777 |
| Balta | Балта | Балта | Balta | 19.558 |
| Rozdilna | Роздільна | Раздельная | - | 17.603 |
| Bolhrad | Болград | Болград | Bolgrad | 16.027 |
| Arcyz | Арциз | Арциз | Arciz | 15.594 |
| Biljajivka | Біляïвка | Беляевка | - | 13.269 |
| Velykodolynske | Великодолинське | Великодолинское | Dolina Mare | 12.307 |
| Ovidiopol | Овідіополь | Овидиополь | Оvidiopol | 11.406 |
| Tatarbunary | Татарбунари | Татарбунары | Таtarbunar | 10.691 |
| Berezivka | Березівка | Березовка | Berezovca | 9.605 |
| Teplodar | Теплодар | Теплодар | - | 9.484 |
| Ljubašivka | Любашівка | Любашевка | - | 9.482 |
| Kodyma | Кодима | Кодыма | Codâma | 9.238 |
| Anaňjiv | Ананьïв | Ананьев | Nani | 9.056 |
[editovat] Externí odkazy
|
|
 |
|
|---|---|---|
|
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Ivano-Frankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rivnenská oblast (Rivne) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
||
|
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol) |
||
|
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol |
||
